Václav Melc (TJ Sokol Roveň):"Těším se, až si jednou zahraju se synem Matyášem."

Odmala hraji prakticky jenom v Rovni, jen jsem si dvakrát odskočil na hostování, na rok do Holic (krajský přebor) a poté na rok a půl do Chvojence (1.B třída). Roveň je moje srdeční záležitost, moc rád reprezentuji svoji vesnici.

No právě, že se neudržuji vůbec, poslední roky chodím na tréninky sporadicky. Po odehraném zápase mám co dělat, abych se za ten týden dal nějak dohromady a mohl jít zase hrát. Zatím mi to netrénování u spoluhráčů a trenérů prochází.

To je dost těžká otázka, protože si žádnou statistiku nedělám. Možná to bude docela vyrovnané, jen poslední dobou mi to tam nepadá jako dříve, a to mě mrzí vůči spoluhráčům, trenérům, fanouškům.

To bych ani neřekl, asi mi je jedno, proti komu zrovna hraji.

Několik let zpátky se u nás v Rovni obnovila kategorie dorostu, někteří borci už s námi hrají v áčku, máme i spoustu dalších mládežnických kategorií, takže si myslím, že máme na čem stavět. A taky se těším, že si jednou zahraji se svým synem Matyášem, který zatím nastupuje v Rovni za U13 a U15.

Sparta? To je srdeční záležitost. Fandím jí odmala, je to bezpochyby nejlepší klub u nás, až pak někde daleko za Spartou jsou další. Fotku před stadionem bych raději nedělal, občas to bývá vyhrocené, nechtěl bych provokovat...