Strunkovický Petr Hovorka: Vždy chci vyhrát. Napůl bych hrál jen proti Slavii!

14.09.2023 15:21 Michal Špírek

Petr Hovorka je v 38 letech nejzkušenějším hráčem Strunkovic. V kariéře si zahrál v Cehnicích, Strakonicích, Čimelicích, Katovicích, Prachaticích, Sedlicích, Vodňanech, Klatovech, Přešťovicích, Oseku... Zkrátka zkušeností má dost a dost a teď z nich čerpá tým Blaníku. Ale nejen o Strunkovicích jsme si s Petrem popovídali...

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Ve Strunkovicích jste druhým rokem. Jak jste tam spokojen?

Ve Strunkovicich si hraní užívám, protože mi trenér každý trénink, co absolvuji, říká, že mládnu (smích)

V osmatřiceti letech máte za sebou fotbalově hodně. Hrál jste ve více týmech, když to srovnáte, čím jsou pro vás Strunkovice výjimečné?

Hrál jsem v hodně klubech, protože se rád seznamuji s novými lidmi a metodami fotbalu. Strunkovice jsou výjimečné svými fanoušky. Doma jich chodí hodně a někteří jezdí i na venkovní zápasy, i třeba do Dolňáku, a hlavně nás podporují a fandí i když se nedaří, což je super. Je to jedna velká fotbalová rodina.

Čím to, že jste vystřídal tolik týmů?

Jsem takové štístko. Něco jako Šmicer. (smích)

Přemýšlíte o tom, že byste v dohledné době chtěl pověsit kopačky na hřebík? Nebo takové myšlenky vůbec nemáte? Ono v soutěži je hned několik pokročilých čtyřicátníků...

Ano, manželce jsem slíbil, že skončím ve 40 a budu se věnovat svým dětem. Dcera hraje házenou a syn by za rok a půl snad mohl hrát fotbal. Ale fotbal hraji od svých 5 let a myslím si, že to nebude tak jednoduché pověsit kopačky na hřebík, takže když mi vydrží zdraví a někdo mě bude ještě chtít, tak asi budu ještě hrát.

Jaká je vaše role v kabině Strunkovic?

Snažím se mladým spoluhráčům poradit v těžkých momentech a zápasech, i když se mi to u některých moc nedaří (smích). Takto mě pomáhali jiní a zkušenější kluci s kterými jsem hrál a není jich málo a ty nejlepší hráli i ligu.

Jaké jsou vaše cíle pro tuto sezónu?

Jako každý rok. Všechno vyhrát a nezranit se.

Jak si myslíte, že by si váš tým vedl v krajském přeboru? Loni jste byli od postupu kousek…

Myslím si, že kdybychom doplnili kádr, tak bychom byli někde okolo 4. až 6. místa.

Začali jste výborně, zatím jste stoprocentní. V čem je největší síla týmu?

Síla kabiny.

Na poslední zápas vás bylo jen dvanáct. Bylo to souhrou okolností a jinak vás bude v sezóně více?

Jo, ale to je na venkovní zápasy normální. Nikdo nechce řídit a šetříme benzín (smích). Doufám, že nás více bude.

V dalším kole vás čeká souboj o první místo. Jaké bývají zápasy Strunkovic proti Čkyni? Na koho si dát z jejího týmu pozor?

Proti Čkyni jsem hrál snad už 100x a nikdy to nebyly snadné zápasy. Nic nevypustí, nic nevzdají, mají také dobrou partu a hlavně to nejsou žádná ořezávátka. A na koho si dát pozor? Asi na Patrika Krulla (smích).

Váš tip na výsledek nedělního šlágru kola?

Výhra, protože chci vyhrát pokaždé. Snad jen proti Slavii Praha bych hrál napůl (smích).

Tím narážíte na to, že jste oddaným fanouškem Slavie. Jaký je poměr slávistů a sparťanů ve strunkovické kabině?

Slávistů je víc. Slávistů je všude víc a všichni fandíme, i když se nedaří. "Forever SKS!"

Ještě prozraďte, jak jste přišel k přezdívce "Traverza"?

Vymysleli to, když jsem hrál krajský přebor v Přešťovicích před 20 lety, asi Bohouš Mára. Nikdy jsem neuhnul že souboje a tvrdili, že bych přerazil i traverzu (smích).

Autor: Michal Špírek