Nikola Štýbar - S bráchou domluvili, že to ještě na chvíli zkusíme, aby i naše děti na to mohly jednou vzpomínat.

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 6. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Kdo je tím vítězem? Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Gratuluji k výhře o hráče kola. Jak vy sám jste prožíval hlasování?
Děkuji moc, za gratulaci. Upřímně jsem hlasování nijak neprožíval. Myslím si, že jej spíše prožívali někteří kluci z šatny. (smích)
Jak jste byl spokojen se svým výkonem? Co se vám na něm líbilo a na čem byte ještě rád zapracoval?
Já bych svůj výkon nijak nehodnotil, od toho máme trenéry. Mě nejvíce těší, že máme ze zápasu konečně tři body.
Co tým? Bylo to podle vašich představ? Nebo byste ještě někde viděl rezervy?
Myslím si, že jsme proti Hlavnici předvedli vcelku slušný výkon, kterým bychom se chtěli prezentovat i nadále. Hlavně v úvodu utkání jsme ale měli veliké problémy v obranné fázi, což bylo způsobeno zejména nesehraností, z důvodu několika absencí. Do zápasu jsme šli ale s tím, že nic jiného než tři body nebereme, takže v tomhle ohledu zápas dopadl podle našich představ.
Zaskočila vás něčím Hlavnice? Který hráč vám dělal největší problémy?
Samozřejmě nejvíce mě zaskočilo, když jsme po 20 minutách prohrávali 2:0, jelikož si dovolím tvrdit, že jsme určitě nebyli horším týmem na hřišti. Hlavnice každopádně ukázala své kvality a potrápila nás až do samotného konce utkání.
Zápas byl hodně divoký, co se týče průběhu skóre. Jak vy sám byste popsal jeho průběh?
Jak jsem již zmínil výše, myslím si, že jsme do zápasu vstoupili vcelku dobře, ale paradoxně jsme dostali dva góly. Naštěstí se nám do poločasu podařilo vyrovnat. V průběhu druhého poločasu jsme po rohovém kopu výsledek otočili na naši stranu, ale za necelých pět minut hosté opět vyrovnali. Nás to ale nepoložilo a po skvělé individuální akci Lukáše Kunce, který rozhodující gól připravil, jsme zápas rozhodli. Závěrečné minuty, kde nás Hlavnice zmáčkla, byly ještě hektické. Naštěstí už ale další gól nepadl.
Brzy jste prohrávali o dvě branky. Kde se to začalo lámat ve váš prospěch? A který okamžik byl tím klíčovým?
Klíčový okamžik bylo jednoznačně naše vyrovnání ještě do konce prvního poločasu.
Vy sám jste se v sezóně poprvé trefil, a hned třikrát. Popište nám, jakým způsobem jste branek docílil?
Já pouze těžil ze skvělé práce svých spoluhráčů. Dva góly mi naservírovali do prázdné brány a třetí padl po rohovém kopu.
Slavkov má po pěti zápasech zatím pět bodů. Čekal jste, že to bude lepší? A která bodová ztráta vás osobně nejvíce mrzí?
Věděli jsme, že nás po postupu nečeká nic jednoduchého. Navíc jsme měli také těžký los, když jsme z odehraných pěti zápasů hráli čtyřikrát proti týmům z čela tabulky. Zatím mě asi nejvíce mrzí zápas v Žimrovicích, kde si myslím, že jsme prohrát nemuseli.
Vaše kariéra je hodně bohatá. Zkuste nám popsat, kterými kluby jste prošel? Který trenér ve vás zanechal největší stopu? A se kterým nejzajímavějším a nejkvalitnějším hráčem jste si měl možnost zahrát?
Celé dětství, až do mých 19 let jsem strávil v nynějším SFC Opava. Poté jsem odešel do Dolního Benešova. Pak následovala Pustá Polom a následně můj odchod do Rakouska, kde jsem v týmu SCU Euratsfeld strávil krásných šest a půl let. Po návratu jsem zamířil opět do Pusté Polomi, kde jsem svou kariéru na dlouho také ukončil. V Opavě jsem měl možnost být v týmu pod trenérem Petrem Žemlíkem, který na mě udělal opravdu dojem. Co se týče spoluhráčů, tak jsem vděčný, že jsem si mohl zahrát se zkušenými borci, jako např. Honza Pejša, Ivo Farský anebo Radek Jašek.
Kolegy z týmu by zajímalo, zda svou kariéru ukončíte ve slavkovském béčku? Nebo byste zvažoval přestup do jiného týmu, pokud by přišlo zajímavé finanční laso?
(smích) Já už ve fotbale žádné ambice nemám. Po šestileté pauze, kdy jsem z důvodu dvou vážných zranění karieru ukončil, jsem nyní rád, když mi kluci ve Slavkově dovolí si s nimi ještě kopnout. Takže dokud budu zdravý a přínosný pro tým, tak tady zůstanu. Poté už kopačky opravdu pověsím na hřebík.
Jak vy sám jste se vlastně ve Slavkově ocitl? A byl ten hlavní důvod přestupu zahrát si s bráchou Filipem v jednom týmu?
Ve Slavkově jsem od dětství. Máme tady rodinu a můj otec zde dlouhé roky hrával a poté také trénoval. Jako malí kluci jsme zde na hřišti strávili spoustu času. I proto jsme se s bráchou domluvili, že to ještě na chvíli zkusíme, aby i naše děti na to mohly jednou vzpomínat. (smích)
Další otázka od kluků z kabiny. Co vidíte, jako hlavní důvod, že jste to nedotáhl v kariéře na profi úroveň jako bratr?
Hlavní důvod bude nejspíše to, že jsem nebyl tak dobrý, abych to na profi úroveň dotáhl. (smích)
Co vy sám považujete za svůj největší úspěch ve fotbale?
Za úspěch považuji to, že mě fotbal stále baví a jsem schopný si jej i po různých zraněních ještě zahrát. (smích)

Autor: Tomáš Holata

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.