Dobrý výkon je třeba značně oslavit, říká hráč 3. kola Tomáš Robovský

První přišla hned z kraje druhého poločasu, dvě minuty po gólu Míry Fořta. Dan Záhora mi poslal hezkou průnikovou přihrávku vzduchem, která přeletěla všechny obránce včetně mě, ale k míči jsem se dostal. Všichni na mě křičeli ať běžím dál, ale zkusil jsem to asi pět metrů před vápnem a naštěstí to spadlo hezky k levé tyči. Druhý přišel o deset minut déle. Po několika odrazech jsem se probojoval k míči a byl najednou sám asi třicet metrů od branky. Viděl jsem, že gólman je poměrně mimo bránu, když stál na úrovni své levé tyčky. Tak jsem to znovu zkusil z dálky a gólman se nestačil přesunout a míč doskákal až za brankovou čáru. Samozřejmě po obou gólech přišla velká euforie, protože jsme zápas silně prožívali a především druhou půli jsme hráli skvěle.

Dan Záhora nás před zápasem hodně upozorňoval (až strašil) silou soupeře a kvalitou některých jeho hráčů. Proto jsme šli do zápasu s velkou pokorou a respektem k soupeři. Zároveň to ale nebylo nijak nepřiměřené a po pár minutách jsme zjistili, že s hráči Pátku dokážeme naprosto držet krok a být nebezpeční dopředu. První poločas jsme hráli především velmi zodpovědně do obrany, kdy kromě několika šancí jsme soupeři moc nedovolili. Bohužel nám tam spadl smolný gól na který jsme ale dokázali ještě v první půli reagovat. A od té chvíle jsme převzali zápas do naší režie. Osobně si jen těžko vybavuji zápas, kdy jsem se na hřišti cítil tak dobře jako teď. I navzdory vedru, které panovalo. Hráli jsme všichni do jednoho neskutečně obětavě a bojovně a zejména jako tým jsme fungovali fantasticky. A především pak druhý poločas patřil k těm nejlepším poločasům, které jsem kdy hrál. Takže velká spokojenost.

Z prvního zápasu je to asi těžké říct, ale určitě to bude v rychlosti. Všechno musí člověk stihnout o stupeň rychleji, než tomu bylo v okrese. Zpracování míče a příprava na střelu, která by mi v okrese rychlostně stačila, je tady prostě moc pomalá. A to se týče i celkového tempa zápasu, takže především nároky na fyzičku jsou o řád vyšší.

Tak týmové jsou asi jasné. Aby se nám výsledkově a herně dařilo a aby se nám povedlo udržet se v 1.B třídě i navzdory letošní reorganizaci. Osobní budou asi podobné. Aby se mi podařila udržet dobrá forma i nadále, především přes tří zápasovou absenci, kterou budu po víkendovém zápase mít, kvůli cestě do zahraničí. A abych výkony pomáhal týmu navázat na dobrý vstup do sezony.

Abych byl zcela upřímný, tak žádný velký fotbalový sen nemám. Pro mě je hlavní, jak si rozumíme v týmu a jak nás baví hrát. A tím, že mám fakt štěstí na spoluhráče a celkově lidi okolo klubu jsem s tím, co pro mě fotbal reprezentuje, naprosto spokojen. Navíc hodně času trávím cestováním v zahraničí, a to jde s fotbalem skloubit poměrně těžko. Takže hlavní je, aby mě fotbal bavil a aby se dařilo týmu jako celku.

No tak především s fotbalovou kondicí to bývalo výrazně lepší. Ale je to můj styl, snažím se hodně běhat a být aktivní. Co se týče pozápasových aktivit, tak je samozřejmě třeba dobrý výkon značně oslavit. Ale vždycky by to mělo být s mírou. Ale to si myslím, že se mi daří.

Mám velké štěstí, že u nás pozice týmového pokladníka posledních pár sezón moc nefunguje. Jinak by to můj studentský rozpočet určitým způsobem pocítil. Tak snad se to po tomto rozhovoru nezmění. S chozením pozdě mám občas trochu problém. Ostatně i na tento rozhovor odpovídám trochu s časovým skluzem. Na druhou stranu to určitě zdroj informace trochu přefoukl, vždycky je zpoždění maximálně pár minutek.

Všem lidem bych chtěl za hlasy poděkovat.