ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - 25.kolo Moravskoslezský | Opava | Okresní přebor , 2022-2023

Děkuji, vítězství vždy potěší, navíc ještě jak říkáte, nad „neporazitelnými“ hráči ze Stěbořic. Upřímně už to byla celkem nuda každý týden vidět, jak tuto anketu ovládají. Stačilo jednoduše zapojit do hlasování celou mou početnou famílii a zkrátka mít o těch pár hlasů více, než mí soupeři. Samozřejmě díky patří i ostatním, co mi tam ten hlas hodili, vážím si toho.

Takový lehoulinký nadprůměr. Určitě jsem již v této sezóně podal lepší výkony, a tenhle měl k dokonalosti ještě daleko. Zároveň byl trochu zkreslený, když jsem dostal prostor až ve druhém poločase a navíc, i když mám ke každému soupeři určitý respekt, tak právě kvalitou budišovského béčka. Určitě ale kluci mají co nabídnout, mají mladý kádr obklopený zkušenými hráči a v budoucnu si určitě minimálně ten okresní přebor určitě znovu zahrají. K větší spokojenosti chyběl alespoň jeden fík navíc, abych dorovnal své dosavadní maximum v počtu gólů z minulé sezóny, kdy se mi podařilo vsítit dvacet branek, a co si budem, ta dvojka na začátku je daleko lepší, než jednička. (úsměv) K maximální dokonalosti chybělo snad jen překonání střeleckého účtu Kubíka (Jakub Lichovník), který v prvním poločase, jako by schválně, spaloval jednu šanci za druhou. Nedalo se na to dívat, tak jsem mu musel ve druhé půli na gól přihrát já, což mi v konečném důsledku k mému cíli obhájit prvenství nejlepšího střelce týmu moc nepomohlo. (smích)

To je jedna z věcí, ve kterém se náš pohled na zápas jednoznačně rozchází. V prvním poločase, jakožto divák, jsem byl svědkem toho, jak je lehké podcenit soupeře a hlavně, jak ten fotbal vůbec nemůžeme hrát. Vypadalo to, jako bychom nebyli ve své kůži. Prvních patnáct minut byla takřka tragikomedie a nejhorší reklama na fotbal. Poté se však něco zlomilo a začalo to tam padat, za což jsem rád, a tak jsem mohl nastoupit do druhé půle s úplným klidem. Určitě tam mohlo padnout o několik branek více, a kdyby to dopadlo třeba 20:0, nikdo by se nemohl divit. Bohužel selháváme v koncovce a postupem času jsme hlavně všichni chrtili. Hlavně, aby si dal každý gól. Takhle to hrát nemůžeme a v těžších zápasech na to určitě doplatíme. A já jsem toho nešvaru součástí, takže bychom se nad tím měli všichni alespoň trochu zamyslet a hrát pro dobro týmu.

Jak jsem již říkal, úplně ideální to nebylo. Ze začátku to těžce dřelo, postupem času se to naštěstí rozjelo. Vím, že dokážu být dosti kritický, ale je to tak. Byl by to byl býval těžší soupeř, tak s takovou hrou drsně narazíme.

První branka padla po centru z pravé strany od Venci (Václav Pchálek). Centr to nebyl vůbec ideální, ale naštěstí se mi ty moje kopyta podařilo ideálně odlepit od země a s řádnou dávkou štěstí se mi míč odrazil od levé nohy do pravé a skončil nechytatelně v šibenici. Další dva byly jako přes kopírák. Nejprve se Justinovi (Ondřej Levák) podařilo, sice až napodruhé, ale přece, procedit míč z levé strany skrz malé vápno a já už měl jednoduchou úlohu. Hattrick jsem dovršil vzápětí, kdy z pravé strany přišla ideální přízemní přihrávka od malého Venci (Jan Pchálek) a opět jsem se, sice s podivem, nemýlil. Všechny góly byly po zajímavých akcích a průnicích spoluhráčů, takže jdou pochvaly jedině za nimi. Když už si ale musím vybrat, tak určitě ten první.

To bych musel zapátrat v paměti hodně daleko. Jediné, co si vybavuji, tak byl domácí zápas s Píští, ještě v dobách, kdy jsem (se) válel za dorost, a tam jsem stihl čtyři branky během dvanácti minut. Hattrick jsem měl za sedm minut, takže pravděpodobně se mi tento husarský kousek ještě nepovedl. Je to fajn pocit, ale určitě bych ho vyměnil za branky a hlavně body v důležitějších zápasech.

Bylo to především dáno tím, že jsem až do poslední chvíle nevěděl, zda na zápas vůbec budu. Nakonec se to vyvrbilo takhle, navíc měl trenér v plánu nasadit hráče, kteří toho tolik v sezóně neodehráli. Hlavně tedy do druhé půle, kdy měl v plánu do hry poslat dorostence, aby si taky oťukali prostředí v mužských kategoriích. Od jedné chvíle jsme byli opravdu mlaďounký mančaft, když byl na hřišti nejstarším hráčem Lopez (Martin Schoppik), kterého bych chtěl tímto pozdravit. Starochu, hlavně nám dojeď z Albánie v pořádku a stihni závěrečku! Přece jen bez tebe a tvých nešoustovic by to nebylo ono. (smích)

Hodně jsme se toho báli, ale naštěstí to vyšlo. (smích) Jeden víkend byla rozlučka se svobodou našeho Kubíka, takže se slavilo až do brzkých ranních hodin a za sebe můžu říct, že to stálo za to, i když potom to bylo na hřišti znát. Druhý víkend, vlastně tento, byl o něco méně hektický, ale bratři Lichovníci určitě byli pod určitým vlivem. Hlavně teda Hanys, protože si nepamatuji, kdy naposledy dal góla. Asi musel mít už po dvaaosmdesáté v hubě, protože jinak si to nedovedu vysvětlit (smích) Myslím, že v menší míře tuto praktiku dodržujeme poctivě už teď, ale všeho s mírou, samozřejmě. (smích)

Náš cíl dostat se do TOP 3 se už sice neuskuteční, ale stále můžeme bojovat o pomyslnou bramborovou medaili, takže doufám, že z toho bude šest bodů a s klidem ji tak ukořistíme. Do Litultovic bohužel nepojedu, musím na zkoušku do Pardubic, ale klukům budu držet palce (doufám, že i oni mně) a věřím, že to urvou. Poslední zápas sezóny bychom mohli zvládnout s grácií a uzavřít tak náročnou sezónu. Navíc na domácí půdě, kde nás následně čeká v Jitřence závěrečná. A jak už to tak bývá, po vítězství se samozřejmě pije daleko lépe. (úsměv)

Budou mi zbývat poslední dva týdny zkouškového období, takže doufám, že úspěšně dokončím zbývající zkoušky. Poté nás čeká Kubíkův velký den, takže léto začne zostra. (smích) Určitě mám v plánu si odpočinout a někde vyrazit s přáteli. Festivalová sezóna začíná, takže není nač čekat. Od fotbalu ale doufám pauzu mít nebudu, už se totiž těším na první turnájky v malé kopané po okolí.

Po konci sezóny si to budeme muset všichni vyjasnit, shrneme si uplynulou sezónu a uvidíme, jaké si stanovíme cíle. Já osobně mám ty nejvyšší, za každou cenu urvat konečně postup. Tým už hraje pospolu dlouho dobu a osa týmu je v nejlepších fotbalových letech. Určitě by se nějaká posila hodila, minimálně kvůli konkurenci, protože někteří jedinci nemají motivaci. Jak říkám, uvidíme, jak to všechno vyřešíme. Tohle je můj plán A. Kdyby se něco nevyvedlo, mám na stole pár nabídek z vyšších soutěží, ale Vávrovice jsou a vždy pro mě budou priorita. Jak má, tak budoucnost FK NOVA se rozhodne až po konci sezóny.