S kapitánem Dolního Dvořiště Šimonem Štifterem o jeho vztahu ke klubu, dlouhém čekání na výhru, Dynamu nebo možnosti angažmá v Rakousku

Gólově šlo určitě o nejlepší výkon v sezóně, protože jsem dal svůj první hattrick, ale výkonnostně to nepovažuju za svůj nejlepší výkon. Spíš se konečně otočilo trochu štěstí a padalo to tam, za což jsem rád (úsměv).

Spíš asi ne. Ne že bych za těch deset gólů nebyl rád, ale mělo by jich být víc a měl bych tak být větší oporou pro svůj tým. Neproměněných šancí bylo během sezóny dost, takže bych na tom rád zapracoval a snad to bude další sezónu lepší.

Nikdy jsem nebyl úplně dobrej řečník, ale postupně se za ty léta v Dolňáku učím a snad i zlepšuju. Kluci si mě při každým koktání už ale nenatáčí na mobil, což je úspěch (smích). Jinak se ale snažím kluky podporovat, vést a předat nějaké poznatky během tréninků i zápasů. Kluci si mě navíc na začátku sezóny sami znovu zvolili, tak snad to není tak hrozný... Pásku by si ale určitě rád osvojil Ondra Kouba, ten by pak ale naopak patřil k těm nejstarším kapitánům soutěže (úsměv).

Sezóna ještě není u konce a nic není ještě rozhodnuto, ale určitě se hraje líp, když se před sestupovými příčkami odskočí. Nicméně to neznamená, že zápasy podceňujeme a bereme to už jako hotovou věc. Bohužel se nám ale výsledkově moc nedaří, tak doufám, že to pro nás nakonec dobře dopadne a udržíme I.A i na další sezónu.

Bylo to těžký období, přece jen jsme čekali na výhru asi osm měsíců, což je strašný. Sice tam byla zahrnutá zimní pauza, ale stejně… Naštěstí se nám to podařilo zlomit ve Vimperku, tak jsme měli všichni radost. Chvilkama už bylo to období ale jak na houpačce, kdy jsme nevěděli, jestli se máme smát, nebo brečet...

Věděli jsme, že nás nečeká nic lehkého, protože Planá má kvalitní tým. Ale i tak si myslím, že jsme byli v zápase lepším týmem, jenže se prostě trápíme v koncovce a nejsme schopní dát gól. Fotbal se ale hraje na góly a těch dal soupeř víc. My se proto už musíme soustředit na poslední domácí zápas proti Vodňanům a doufám, že se s domácím prostředím rozloučíme v téhle sezóně vítězně, čímž bych rád pozval i naše fanoušky, aby dorazili a podpořili nás i v posledním domácím zápase.

V Dynamu jsem zažil dokonce ještě Juniorskou ligu, než byla zrušená, což byl vlastně možná největší důvod mého odchodu. Juniorská liga se hrála tehdy totiž v pondělí, což se mi křížilo se školou a ta pro mě byla prostě důležitější. První půlrok jsem zvládal ještě odehrát všechny zápasy, druhý půlrok kvůli škole už jen domácí zápasy a ten další bych to kvůli škole nestíhal už vůbec. Mezitím mě oslovil trenér Štefan Bršťák, jestli bych nechtěl hrát v Dolňáku, odkud pocházím, což mě vlastně i lákalo, protože tu skoro celý život žiju, mám tu kamarády a celkově mám vztah k samotné obci a už jako malej kluk jsem si říkal, že bych si tu chtěl někdy zahrát. Využili jsme tedy volné přestupové okno, a tak jsem přestoupil do Dolního Dvořiště (úsměv). Navíc proti mně hraje spousta bývalých spoluhráčů, za což jsem rád, že se aspoň jednou za čas vidíme.

Ptá se mě na to spousta lidí, jestli by to pro mě nebylo lepší, když už bych to měl kousek, ale nikdy mě to moc nelákalo. Nikdy se teda nemá říkat nikdy, kór ve fotbale ne, ale peníze jsou jedna věc… Pro mě osobně je ale mnohem důležitější celkově ta parta kamarádů, radost z fotbalu a i celá obec. Jak už jsem říkal - mám tu k tomu vztah a dolňáckej fotbal mě prostě baví a chtěl bych se tu na něm podílet i do budoucna. Spousta kluků z mého okolí sice odešla do Rakouska, ale po krátké době se někteří vrátili zase zpět do ČR, tak to tam asi taky zase tak skvělý nebude. Navíc nikdy vlastně žádná oficiální nabídka ani z Rakouska nepřišla, takže není zájem ani z mé, ani z jejich strany (smích).

Přeju to určitě Roudnému, protože jsou jinde oproti zbytku soutěže, takže si to stoprocentně zaslouží a myslím si, že si to už nenechají utéct. A ke „komu to nepřeju vůbec“ nemám nikoho. Každý, kdo se o postup rve, tak si to zaslouží a určitě nemám proti žádnému týmu takovou zášť, abych jim to nepřál vůbec. Pokud bych však měl do někoho tedy rýpnout a jmenovat jeden tým, bez ohledu na postavení v tabulce, tak napíšu Kaplici, protože bych rád zažil další a další derby (úsměv).

Tak abychom furt všichni nechválili Viktora Kadlece (i když naprosto zaslouženě, klobouček :-)), tak vyberu někoho od nás, a to Kubu Kubíka, protože je furt pochvalovanej, až si z něj občas děláme na tréninku srandu, že pokud chcete dobrýho golmana, záložníka, nebo útočníka, tak řekněte Kubajzovi (smích). Ale jinak je v soutěži spousta šikovných kluků, kteří by mohli hrát určitě i vyšší soutěže.

Rád bych poděkoval všem, co mi poslali hlasy, respektive hlavně mamce, která hlasuje vždy jak zběsilá (úsměv). A ještě díky všem fanouškům, kteří s námi po celou sezónu cestujou a podporujou nás i na venkovních zápasech, a zejména mé fanouškovské základně v podobě přítelkyně, mamky a babičky, které nevynechají téměř ani jeden zápas, děkujuu :-* :-)