Jakub Kubík z Dolního Dvořiště zaskakuje v roli gólmana. Jde o nouzové řešení, vysvětluje

Protože náš další brankář Jindra Posel je po vážném zranění, tak nemáme náhradního brankáře. V zimním přípravném období se nám už stalo, že Míra Jirkal nebyl na zápase a tak jsme společně s Honzou Macanovičem za něj zaskočili. Každý po jednom poločase. Další variantou by tedy asi mohl být Honza, jenže zrovna pomáhal zraněnému Mírovi. Do brány jsem šel já.

Chytal jsem asi v přípravce. Nebavilo mě to a šel jsem hrát do pole. Protože mi táhne na 30, už je to tedy hluboká historie.

Fotbal dělám proto, abych hrál v poli. Nejvíce mě to baví v útoku. Nynější situace byla pouze nouzovým řešením. Doufám, že dál už bude chytat Míra.

S Mírou jsem od zranění osobně nemluvil. Věřím, že jeho návrat bude již další víkend.

Nechtělo se mi. Už při rozcvičce jsem přišel na to, že mě nečeká lehký úkol. Nemám zažité správné návyky. V prvním poločase jsem moc práce neměl. Spoluhráči nenechali soupeře vystřelit. Bohužel, neuhlídali jsme jeden propadnutý centr a soupeř šel do vedení. Ve druhém poločase jsem už nějakou práci měl. Obdrželi jsme červenou kartu, museli jsme hru více otevřít a soupeř hrozil víc. Možná jsme mohli sahat po bodu, jenže po červené kartě se nám tento plán rozpadnul. Jinak se hrál dobrý zápas. Vysoké tempo, oba týmy fotbalové. Škoda jen špatného terénu a několika špatných rozhodnutí od rozhodčího. Nic to nemění na tom, že Mirovice vyhrály zaslouženě a mají nejlepší tým v soutěži.

Není to stres a ani si to neužívám.

Tohle pro mě není cílem.

Karty dostávám nejvíce za fauly. Je mi blízká více fyzická hra. Naopak nesnáším simulování. Myslím si, že je to velmi trapné a v životě bych se k tomu nesnížil. Pár karet mám taky za řeči. Většinou tehdy, kdy nesouhlasím s výrokem rozhodčího. Vadí mi arogantní rozhodčí. Chápu, že udělá chybu, ale pokud se ho někdo slušně zeptá, měl by si svůj výrok umět obhájit. Bohužel, u rozhodčích platí přímá úměrnost, že čím hůř píská, tím je víc arogantní.

Start byl dobrý z důvodu postupové euforie. Vezli jsme se na vlně dobrých výsledků. Povedlo se nám v létě porazit Třeboň v pohárovém utkání. Pak se povedl start do soutěže a velkým výsledkem pro Dolní Dvořiště bylo vyhrané derby v Kaplici. Hráli jsme s lehkostí. Postupem času ale začalo přibývat zranění a ke konci soutěže jsme toho už moc nenatrénovali. To je taková naše klasika. Nemáme světla na hřišti a konec podzimu máme vždy hrozný. Začátek jara byl už bez Urazila, který odešel a Michal Tesař nehrál kvůli zranění. Takže se nám trošku rozpadla ofenzivní síla. V posledních zápasech už došlo ke zlepšení a vyhlížíme lepší zítřky. Trenér musel trošku překopat sestavu a zdá se, že si to sedá.

Jsme menší tým. Dá se řict, že i takový rodinný. Půl týmu ještě pamatuje časy, kdy jsme nemohli postoupit z okresního přeboru. V posledních letech v týmu vládne opravdu dobrá atmosféra. Dobré výsledky bych přičítal právě i dobré atmosféře a vztahům v týmu. Jinak největší oporou je samozřejmě náš kápo Šimon Štifter.

Obavy nemám. Máme tým na klidný střed tabulky. Momentální postavení v tabulce je jen naší chybou.