Kluci i trenéři táhnou za jeden provaz, popisuje nové prostředí Štěpán Kryštof.

11.04.2023 08:02 Václav Plachta

Třetí jarní kolo jihočeské 1.B třídy skupiny B ovládla hlasování o hráče kola zimní posila Vacova, Štěpán Kryštof. V rozhovoru se rozpovídal o tom, jak přestup vznikl a jaké má v jihočeském městečku ambice.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Štěpáne gratuluji k výhře v anketě. Co na to říkáš?

Abych se přiznal, tak mě to překvapilo, ale mile. Moc děkuji všem, kteří mi zaslali hlas, ale tak trochu si myslím, že vím odkud vane vítr v pár hlasech. (úsměv)

Kolik tě to bude v kabině stát?

Vzhledem k tomu, že jsme minulé kolo nastavili pokuty i za anketu Hráč kola, tak si na mně asi spoluhráči spraví chuť. Máme to tam za tři sta.

Zápas s Bavorovem jste zvládli poměrem 4-1. Jak bys hodnotil zápas z tvého pohledu?

Do zápasu jsme vstoupili jako do dvou předchozích a brzy jsme vedli 1:0, což nás uklidnilo a mohli jsme hrát naší hru, kterou se chceme prezentovat i nadále. Nicméně po vstřelení třetího gólu jsme se nechali ukolébat hrou soupeře a zápas jsme dohrávali bez zápalu, kupili jsme chyby a místo toho, abychom vstřelili více gólů, sami jsme obdrželi hloupý gól, kterým jsme zkazili Václavovi další čisté konto.

Ty jsi přestoupil v zimě z pražského klubu ABC Braník právě do Vacova. Jak přestup vznikal a co k němu vlastně vedlo?

Na Braníku jsem strávil krásných třináct let a zažil jsem jak skvělé, tak i špatné chvilky, ale vždy to bude pro mě srdcová záležitost. Nicméně před koncem podzimní části se na Braníku začalo s omlazováním kádru, chystala se jiná koncepce fungování a bohužel jsem začal pociťovat, že to chce změnu. A jak to celé vzniklo? No největším pojítkem s Vacovem byl pro mě Marek Valta, který se mnou hrával za Braník a po jeho návratu ke kořenům, jsme se o mém možném přestupu začali bavit víc a víc a vzhledem k výše zmíněnému jsem se rozhodl, že to zkusím právě tady, od všeho dění v Praze.

Za tři zápasy máš na svém kontě už dvě branky. Znamená to, že ses rychle ve Vacově zabydlel?

Musím říct, že jsem se na Vacově zabydlel hodně rychle. Pomohla k tomu samozřejmě kabina, která je tady skvělá. Kluci i trenéři táhnou za jeden provaz a všichni máme jasný cíl, který chceme dotáhnout. Převážně jsem tady od toho, abychom žádný gól nedostali a když se náhodou povede, že nějaký dám, je to jen třešnička na dortu.

Kabina tě tedy přijala?

Myslím, že přijala. Sedli jsme si jak po lidské stránce, tak i fotbalově nám to vyhovuje. A vzhledem k tomu, že jsem už tady nechal nejednu výplatu, tak si myslím, že jsou spokojení. (smích)

Teď k tvojí kariéře. S fotbalem si začínal v Praze na Bohemce. Kdo tě k fotbalu přivedl?

K fotbalu mě přivedli rodiče a děkuji jim za to stále. Už dlouhých skoro třicet let.

Postupem času jsi ale nejdříve hostoval a následně i trvale přestoupil do Braníku? Co vedlo k přesunu do ABC?

Abych to uvedl na pravou míru, tak jsem začínal na střížkovské Bohemce, aby někdo náhodou něco neřekl. Měli jsme tu skvělý ročník a spolu jsme vydrželi až do dorosteneckých let, kde většina kluků skončila. Já pokračoval do béčka, ale vzhledem k tomu, že tou dobou naše áčko hrálo Gambrinus ligu a kádr byl široký a většina kluků hrávala právě za béčko, moc šancí jsem nedostával. Pak mě oslovil jeden z mých nejlepších kamarádů, ať to jdu zkusit k nim na Braník. No a dál už to znáte, bylo z toho zajímavých 13 let.

Zimní přestup do Vacova už jsme spolu probrali. Zeptám se tě tedy, jaké máš s týmem cíle?

Moje cíle jsou jasné a vlastně jsou to cíle nás všech. Chceme za každou cenu postoupit do A třídy, takže proto musíme udělat maximum.

Teď k víkendu. Čeká vás jednoznačně nejdůležitější zápas sezóny a to domácí duel s prvními Sousedovicemi. Jaký zápas očekáváš.?

No od kluků vím, že to je velmi silný a kvalitní soupeř. A i když jsem je neviděl hrát, tak tabulka mluví jasně, šestnáct zápasů, šestnáct výher výher. Očekávám těžký zápas, kde bude rozhodovat každá chyba. My k zápasu musíme přistoupit jako k předchozím a ještě přidat něco navíc, abychom po devadesáti minutách mohli slavit vítězství.

I když jsi tu jen chvíli, cítíš tu důležitost utkání od kluků?

Důležitost je cítit od začátku jara. Zaprvé jim máme po podzimu co vracet a zadruhé pokud chceme být blíž k postupu, tak nic jiného než výhru nebereme.

Poslední otázka. Kromě fotbalu máš ještě nějaký koníček?

Kromě fotbalu jsem se před čtyřmi roky zakoukal do THAI-BOXU a postupně se to přetočilo k MMA. Je to skvělý komplexní trénink celého těla a kór pro fotbalistu a vždy tady vypnu a nepřemýšlím nad ničím jiným. Snažím se udržovat dvakrát, nebo třikrát týdně v posilovně a při běhání. Nicméně největším koníčkem je pro mě můj pětiletý syn Theodor a skoro dvouletá Tosa-inu fenka Ayda. Jelikož utahat tyhle dva je někdy i nad moje síly.

Autor: Václav Plachta