ROZHOVOR s Matoušem Krulichem: Do Turína jsem šel jako dítě a vrátil se jako chlap

Jablonci po podzimu patří v tabulce páté místo. Panuje v týmu s tímto umístěním spokojenost?

S pátým místem jsme v kabině a i celkově v klubu určitě velice spokojeni a chceme na to navázat v jarní části sezony.

Vy momentálně v Jablonci sbíráte minuty vždy v závěrech zápasů. Mrzí Vás menší herní vytížení, nebo jste vzhledem k Vašemu mladému věku rád za jakoukoliv příležitost?

Samozřejmě by každý rád hrál a pomáhal klukům ze hřiště, já jsem ale hlavně rád, že se nám takhle týmově daří.

V základní sestavě Jablonce jste se ale již několikrát objevil, poprvé 30. září roku 2023 v domácím utkání proti Slovácku. Jak jste se cítil, když jste zjistil, že půjdete od začátku?

Cítil jsem velkou euforii a moc jsem se těšil. Měl jsem také velká očekávání, jelikož jsem dostal první šanci a týmu se zrovna v té době moc nedařilo. Byl jsem tedy rád, že jsme to hlavně zvládli výsledkově.

Byl jste před utkáním nervózní?

Malá nervozita, nebo lépe řečeno respekt tam byl. Nějaké starty jsem předtím už přeci jen měl, ale nikdy jsem nešel od začátku, což je za mě úplně něco jiného.

Zápas jste vyhráli 2:0 a Vy jste se postaral o druhou branku severočechů. Popište čtenářům, prosím, Vaše pocity bezprostředně po tom, co jste rozvlnil síť.

Už je to celkem dávno, ale ty pocity byly nepopsatelné. To bylo vidět i na mé oslavě, asi jsem to úplně nečekal. Do každého zápasu samozřejmě jdete s tím, že chcete dát gól, já jsem ale nečekal, že se to povede takhle rychle.

Nakonec jste se stal hráčem utkání. Lepší debut v základní sestavě jste si asi ani vysnít nemohl, že?

Řekl jste to přesně. Každý kluk, když začíná s fotbalem, tak si nějak představuje svůj první start v základní sestavě. Tohle ale bylo opravdu jako ze snu.

Osm let jste hrál v akademii pražské Sparty, do jejíhož A-týmu jste se ale neprobojoval. Považujete sparťanskou kapitolu za uzavřenou, nebo máte stále ambice dostat se do A-týmu klubu z Letné?

Tak já bych neřekl, že jsem se tam neprobojoval, ale zkrátka jsem se rozhodl jít zahraniční cestou. Ke Spartě mám ale určitě velmi silný vztah a uvidíme, co přinese budoucnost. Teď nad tím úplně nepřemýšlím a spíše se soustředím na to, kde jsem teď, a to je Jablonec.

Ze Sparty jste přestoupil do italského Turína. Jak vzpomínáte na toto angažmá?

Na angažmá v Turíně vzpomínám velmi pozitivně, dalo mi to strašně moc věcí. Šel jsem tam jako dítě a vrátil se jako chlap. Strašně mi to pomohlo osamostatnit se a ve fotbale mi to taky dalo mnoho. Přeci jen hrajete proti týmům jako Juventus nebo AC Milán.

Jak moc byl těžký život v Itálii, když Vám v té době nebylo ještě ani osmnáct let?

Ze začátku to bylo velmi těžké. Být v jiné zemi úplně sám, když ještě neovládáte jazyk, není sranda. Postupem času se to ale zlepšovalo. Hodně mi pomohlo, když jsem se naučil jazyk. Všechno pak bylo najednou lehčí.

V lednu roku 2024 jste se stal nejlepším českým starším dorostencem. Jak moc si vážíte tohoto ocenění?

Tohoto ocenění si vážím moc. Přeci jen to přede mnou vyhrála velká jména, která teď hrají třeba v Bundeslize. Bral jsem to jako ocenění za mojí práci, kterou jsem započal už jako malý. Je to ale rovněž velké motivace naplnit to očekávání, které tahle cena znamená.