ROZHOVOR s Patrikem Dresslerem: Odmala jsem snil, že si za první tým Baníku zahraju

Momentálně hrajete za Hodonín, se kterým jste v uplynulé sezoně skončili v tabulce na šesté příčce. Spokojenost s umístěním?

S umístěním za minulou sezonu jsme naprosto spokojeni. Z posledních osmi zápasů jsme sice zvítězili pouze dvakrát, ale i tak nám to stačilo na toto pěkné umístění. Navíc se nám na jaře podařilo porazit první čtyři týmy, takže převládá spokojenost.

Vy jste za 27 utkání stihl vstřelit 4 branky. Na obránce poměrně pěkný počin, nebo ne?

Ano, jsem spokojený, ovšem tři z těchto gólů byly z penalty. V dalším ročníku soutěže bych se chtěl prosadit víckrát.

Plánujete v Hodoníně setrvat i pro nadcházející ročník?

Ano, jsem tady spokojený.

Svoji fotbalovou kariéru jste začal v Baníku Ostrava, kde jste prošel všemi mládežnickými kategoriemi. Jakou nejhezčí vzpomínku máte na ostravské fotbalové mládí?

Těch vzpomínek je spousta, ale asi největší zážitek pro mě bylo trénovat s A-týmem, kde jsem se kvůli zranění neprosadil, a musel jsem tak odejít na hostování.

V červenci 2012 jste se stěhoval do Hlučína, se kterým se teď, v dresu Hodonína, střetáváte. Jaký to byl pocit, nastoupit proti "svým"?

Do Hlučína se rád vracím, mají tam krásné fotbalové prostředí a za půlroční hostování jsem si tam udělal spoustu kamarádů.

Znal jste na hřišti z hlučínských řad i po těch letech někoho?

Znal jsem Radima Plesníka, se kterým jsem působil v Karviné. Dále Tondu Bučka a Davida Vitáska z vedení a trávníkáře Šafu, které tímto zdravím.

Kdybyste proti Hlučínu dal gól, slavil byste?

Ano, slavil. Už je to přeci jen nějaká doba, kdy jsem tam působil a emoce k fotbalu patří.

Před jarní částí ročníku 2012/13 jste zamířil do Viktorie Žižkov, kde jste odehrál 63 utkání. Na jaký moment v žižkovském dresu vzpomínáte nejraději?

Těch momentů ze Žižkova je taky spousta. Kdybych měl vyzdvihnout jeden, tak by to bylo asi pohárové utkání s Libercem, ve kterém jsme zvítězili a já se střelecky prosadil.

Jak byste zhodnotil toto angažmá?

Působení na Žižkove hodnotím kladně. Tehdy tam sice byly finanční problémy, ale po fotbalové stránce to byla nádhera. Trénoval nás pan Trpišovský a po poslední sezoně snad deset hráčů, včetně mě, odešlo do ligy.

V létě 2015 jste na Žižkově skončil. Byl jste na testech v Baníku Ostrava, ale nakonec jste přestoupil do Teplic. Mrzelo Vás, že to s Baníkem nevyšlo?

S odstupem času mě to mrzí. Odmala jsem snil, že si za první tým Baníku zahraju.

Za teplický A-tým jste toho příliš neodehrál, jelikož jste hodně nastupoval za rezervní mužstvo, nebo jste chodil po hostování. Byl jste například v Karviné či Vlašimi. Které z těchto dvou angažmá pro Vás bylo přínosnější?

Rozhodně působení v Karviné. V té době se tam hrála liga a byl tam perfektní kolektiv. Navíc jsem to měl kousek domů do Ostravy.

Máte do zbývajících fotbalových let vytyčený ještě nějaký cíl?

Konkrétní cíl nemám, snad jen zůstat zdravý a předávat zkušenosti mladším hráčům.