Na nebezpečí je připraven a ví, co mu řekně pokladník.

Představte se nám ( civilní povolání, rodinný stav, sportovní kariéra, záliby koníčky). 

Petr Hejlek, 30 let, jsem zaměstnancem jedné nejmenované České pojišťovny a stále svobodný muž. Pokud nejsem v práci nebo nekopu do balónu, podívám se rád na dobrý film nebo trávím čas s přáteli. Začínal jsem poměrně pozdě v 10 letech v FC Dosta Bystrc-Kníničky, poté následovaly kratší štace za muže v Kohoutovicích, Pohořelicích a Jundrově, dokud jsem nezakotvil v SK Žebětín. Zde kopu šestou sezónu a byl jsem součástí týmu i při dvou historických postupech do I.B a I.A třídy.   

Na jakého člověka, trenéra, spoluhráče apod. nejvíce vzpomínáte? 

Za kariéru jsem poznal spoustu výborných trenérů i spoluhráčů a můžu upřímně říct, že snad na každého mám jen dobré vzpomínky, těžko vybírat. Na celý tým z Žebětína budu však budoucnu vzpomínat jistě nejvíc. Když mohu zmínit jedno jméno spoluhráče, je to Vašek Čechura, se kterým jsem před dvaceti lety začínal v Bystrci a hrajeme spolu ještě i nyní za Žebětín. Vždy byl sice známá firma, ale také skvělý fotbalista.

Co Vám nejvíce na fotbale vadí?

Nabízí se standardní odpovědi jako je hrubé chování fanoušků jak vůči hráčům a rozhodčím, tak mezi fanoušky samotnými, a samozřejmě jakékoliv simulování. Mimo zápasy je to potom krutá, ale nepostradatelná příprava mimo sezónu, především nějaké běhaní po lese. To jsme však v posledních letech nahradili kondičním tréninkem v hokejovém centru v Lužánkách, který nám vyhovuje mnohem více.      

V Žebětíně máte hrajícího trenéra a asistenta, takže hraje "celá rodina". Jak to funguje při samotném zápase?  

Naprostá většina z nás spolu hraje již delší dobu, takže víme, co od sebe očekávat a jak si při zápase vyhovět. Díky tomu je to o něco jednodušší.   Oba mají při zápase hlavní slovo. I když by asi rádi měli i trochu více pohledu zvenčí, bez nich si sestavu nedokážeme představit, jsou oporami našeho týmu.    

Jak slavíte vítězství? Dozvěděl jsem se, že někteří i celý víkend. Je to pravda?   

Řekl bych to asi takhle, každého vítězství si velmi ceníme a dokážeme se z něj upřímně radovat déle než jen chvíli po zápase. Je to dáno tím, že jsme dobrá parta a často se nemálo z nás setkává i mimo fotbalové dny. Ve zkratce… něco na tom pravdy asi bude (smích).   

Jak zareagují spoluhráči na Vaše vítězství v anketě.  

Osobně doufám, že je to motivuje k ještě lepším výkonům, aby se také dostali do nominace na vašich stránkách, je to příjemné zpestření soutěže. Bohužel ale hlavně vím, jak zareaguje náš pokladník (smích). Jinak děkuji všem za hlasy.Oslavit umí každé vítězství a pokladník klubu mu to určitě spočítá.