Zápisník Lukáše Váchy: Když jsem viděl plán přípravy, přišlo mi, že jsem v áčku

V prosinci, před odletem na dovolenou, jsme měli zajímavé setkání se spoluhráči ze Sparty, se kterými jsme vyhráli v sezóně 2013 / 2014 vyhráli ligu i pohár. Byl to nápad Jakuba Otavy, který tenkrát dělal v té době sportovního ředitele. Připojili se i další kluci, kteří přišli do týmu později, ale byla to taková ta parta, která držela pospolu. Znali jsme se dlouho a poté jsme se nějakým způsobem ze Sparty rozprchli. Někdo ve Spartě zůstal, jiný se do ní zase vrátil. Na setkání nebyli úplně všichni, protože někteří kluci se nezvládli dostavit. Láďa Krejčí hrál ještě soutěž v Itálii. Někteří kluci ještě hráli týden po setkání českou ligu. Myslím, že to bylo příjemné, byli jsme všichni rádi, že jsme se viděli a dost jsme pokecali. Se spoustou kluků jsem já osobně v kontaktu. S některými více, s jinými méně. Sešli jsme se v hojném počtu a říkali jsme si, že bychom takováto setkání chtěli dělat pravidelně. Někteří z kluků už ukončili kariéru, jiným se konec blíží, tak bychom se mohli vídat častěji. I s odkazem na to, že odešel Pepa Šural, to se člověk se svými kamarády a spoluhráči potká na místech, kde to není příjemné. Bylo by fajn, kdyby se tato setkání povedla zorganizovat, protože jsme si pěkně popovídali a moc se mi to líbilo.

Předchozí díl Zápisníku Lukáše Váchy najdete zde

S přítelkyní a dcerou jsme poté odletěli na dovolenou do Emirátů. Moc jsme se těšili. Já jsem spíš zastáncem toho, být u moře přes zimu. Člověk moc tu dovolenou nemá a letos to vyšlo na jednu z mých nejdelších dovolených v kariéře. Asi bychom stihli i hory, ale rozhodli jsme se pro moře. Máme roční dceru, s kterou už jsme byli v létě v Turecku a rozhodli jsme se, že poletíme znovu k moři. Bylo to perfektní, moc jsme si to užili. Měli jsme dobré počasí, malá byla nadšená, já jsem si odpočinul a prohřál jsem tělo. Když do sebe člověk v zimě dostane to teplo, tak je to dobré. Když jsme se vraceli do Čech, měli jsme v plánu, že bychom vyrazili sami bez dcery na víkend na hory, ale už jsme nechytili volná místa. Když už někde bylo volno, tak to bylo dost drahé a nechtěli jsme za víkend dávat obnos, jako bychom jeli na týden. Nicméně hned po konci sezóny jsme na jedné horské chatě v Bedřichově byli. Byl to prodloužený víkend od pátku do neděle. Dva dny jsme chytli i sníh, takže malá blbla ve sněhu a užili jsme si to. Bydleli jsme v krásné chatě, kde nás bylo dvanáct a bylo to super.

Myslím si, že jsme měli pohodové Vánoce v rodinném kruhu. Člověk to začne vnímat jinak, když už má dítě. Měli jsme spoustu návštěv a i my jsme jezdili na návštěvy. Když jsme si potom po svátcích sedli doma s tím, že nikam nemusíme a nikdo nepřijede, tak to bylo docela příjemné. Celé svátky jsme vlastně někde byli. Na Štědrý den jsme objížděli moje babičky, poté jsme byli u rodičů přítelkyně Katky. Poté přijeli moji rodiče, takže to bylo z tohoto pohledu náročné, ale člověk se uvědomí, že přes ten rok ty lidi tolik nevidí a takhle jsme byli všichni blízko sebe. Pod stromeček si nic speciálního nepřeji, ale dostal jsem dárek od Katčiných rodičů, kterého si vážím a hodí se mi. Dlouho jsem se přemlouval, že si to koupím, ale vždy jsem to nějak odložil. Je to takový přístroj, do kterého se dávají hodinky a ono se to v nějakých intervalech točí. Když máte automatické hodinky, tak je nemusíte natahovat a seřizovat. Poté jsem dostával drobnosti oblečení, jak se říká PSP – ponožky, slipy, pyžamo. Bylo to hlavně o té malé, i když to ještě tolik nevnímá. Když vidím, jak rozbaluje ty papíry a všechno rve, tak je to krásné.

Na Silvestra jsme obešli pár přátel, stavili jsme se v několika restauracích a bylo to příjemné. Doufám, že rok 2020 bude pro nás všechny úspěšný. Pro moji rodinu, přátele, obecně pro lidi co znám a vlastně i po sportovním hledisku pro Spartu. Doufejme, že to bude krásný rok, že bude plný překvapení a radosti.

Od klubu jsme dostali individuální tréninkový plán, díky kterému se člověk udržuje. Musím říct, že díky mým problémům se zády musím každý den cvičit. Je dobré si odpočinout. Na dovolené jsem se snažil celý týden nic nedělat, ale ono to člověku nedá a chodil jsem běhat. Tuto pauzu jsem se docela věnoval hokeji, byl jsem si zahrát hodně často. I jsem to měnil za ty tréninky, které jsme měli napsané, což není nic špatného, protože jde hlavně o to, aby se člověk hýbal. Chodil jsem si i zaboxovat, zacvičit a zaběhat. To jsou věci, které já už znám. My budeme mít strašně dlouhou přípravu. Soutěž nám začíná až 3. března. Času na trénink bude dost. Jde o to, aby člověk do té přípravy přišel trochu ready. Bude dost času se připravit na soutěž, věřím, že budu připravený. Myslím si, že mladí kluci tu přípravu zvládnou bez problémů. Pro mě už to bude náročnější. Já jsem ty přípravy nikdy neměl rád, a když mi poslali nějaký nástřel prvního týdne, tak jsem si říkal, jestli nenastupuji do přípravy áčka. Není to o tom, že bych nechtěl trénovat, ale bude to fakt náročný.

Budeme hrát i zimní Tipsport ligu. Každý zápas pro ty mladé kluky je dobrý. Uvidíme, jak se bude pohybovat kádr. Ty zápasy by nám měli dost dát, budou to těžké zápasy s kvalitními soupeři. My v té přípravě odehrajeme spoustu přáteláků. Je to samozřejmě lepší než někde jenom běhat. Na týden jedeme na soustředění do Pece pod Sněžkou. Tam bude nabírání fyzičku, výběhy, běžky a podobně. Budeme na čerstvém vzduchu v horách a bude to zase něco jiného. Jinak budeme vlastně pořád hrát přáteláky. Téměř vše se asi bude hrát a umělce, což je třeba pro mě trochu složitější, ale člověk se s tím popere.