Roman Dobeš - čtvrtý hráč České republiky, který zaznamenal branku ve všech soutěžích!

Víš o tom, že by někdo vedl takovou statistiku v ČR po oddělení českých soutěží od slovenských? Zatím jsem slyšel o podobném úspěchu jen ve spojitosti s Vladimírem Malárem, který údajně ve své hráčské kariéře také prošel všemi soutěžemi a ve všech se zapsal mezi střelce. Kolikátým hráčem v ČR vlastně jsi, kdo této mety dosáhl?

Jako první to dokázal Patrik Holomek, který je i zapsán v České knize rekordů. Druhý byl Láďa Malár. Oba jsou to shodou mí bývalí spoluhráči. O nikom dalším nevím. Asi jsem tedy třetím hráčem u nás, kterému se to povedlo. (pozn. redakce: dle všeho vsítil ve všech soutěžích ještě Milan Barteska)

Ve které soutěži jsi střílel první dospělácké góly a kolik sezón jsi potřeboval na to, aby si svůj účet takto zkompletoval? 

Začínal jsem ve zlínském béčku v divizi, poté Alfa Valašské Klobouky, hrával jsme ve Slušovicích a následoval Uherský Brod. Tam jsem byl sice krátce, ale pamatuji si, že hned první utkání po přestupu jsem dal gól a my vyhráli 2:1 v Jihlavě. A ty sezóny? Bylo jich hodně od osmnácti let (úsměv). Ale musím říct, že myšlenka na vstřelení gólu v každé soutěži mě poprvé napadla, až když jsem se dočetl, že se to podařilo Patriku Holomkovi. To bylo myslím v roce 2014.

Prozraď více o své pestré kariéře. Kde jsi s fotbalem začínal?

S fotbalem jsem začínal ve Slušovicích. V dorostu jsem přestoupil do Zlína.

Co jsi považoval hráčsky za svůj vrchol? A kde ses cítil nejlépe ?

Rád vzpomínám na náš postup do I. Ligy a poté na utkání Intertoto cupu – evropská pohárová soutěž. Letos jsme ve Zlíně slavili 100 let od založení klubu a vzpomínalo se i na památné pohárové utkání s Atleticem Madrid. Jsem rád, že jsem u toho byl a mohl si zahrát proti tak slavnému klubu a ještě jsme sahali po postupu. A pak Dinamo Tbilisi – slavný klub s bohatou historií. V každém utkání se počítalo pouze vítězství. To bylo skvělé. Šli jsem do toho a vyhrávali. I zde jsem měl možnost si zahrát evropský pohár. Odveta na Rapidu Vídeň byl zážitek. Sice jsme prohráli a vypadli, ale byl vyprodaný stadion a skvělí fanoušci. 

Který zápas Tvé kariéry se Ti nejvíce vryl do paměti?

Kromě již výše zmíněných, tak nikdy nezapomenu na můj hattrick v I. lize v dresu Bohemians Praha. Bylo to ideální – stav 3:3, poslední minuta, trestňák a pak už jen velká euforie celého týmu a vítězství nad Jabloncem 4:3. No a nemůžu nezmínit taky nedávný hattrick za TJ Sokol Veselá ,,B“ ve IV. třídě proti Trnavě a naplnění mety gól v každé soutěži (úsměv).

Jsi také mistrem Gruzie s týmem Dinamem Tbilisi (2008). Sleduješ ještě gruzínský fotbal ? Na klubové i repre úrovni se fotbal v bývalých republikách Sovětského svazu Česku přibližuje. My se horšíme nebo oni lepší? 

Ke každému klubu kde jsem hrál, jsem měl a vždy budu mít kladný vztah. Bývalé kluby sleduji a na angažmá v nich rád vzpomínám. V Gruzii i okolních zemích jsou hráči hodně individualisti, jsou takoví živelní a pořád chtějí míč. Což z těch nejlepších dělá rozdílové hráče, o které je potom zájem v kvalitních evropských klubech. U nás je to více taktické. U hráčů postrádám více odvahy ve hře jeden na jednoho. Udělat kličku, obejít hráče, vytvořit přečíslení. Téměř nám vymizeli plejmejkři“ – středoví hráči s fotbalovým myšlením a skvělou kopací technikou. 

Poslední čtyři roky  hraješ ve Slušovicích, nyní sis odskočil na Veselou. Je to krok trvalý? Nebo to souvisí jen s výše vzpomínaným rekordem?

Už když jsem se do Slušovic vracel, jsem věděl, že zde chci ukončit fotbalovou kariéru. Můj přestup na Veselou samozřejmě hodně lidí překvapil, ale je to opravdu jenom kvůli tomu gólu v každé soutěži. Tímto bych chtěl poděkovat vedení klubu na Veselé i mým dočasným novým spoluhráčům, že mi umožnili a dopomohli této mety dosáhnout.

Pro kompletaci rekordu ti letos v létě chyběly góly jen v I.B třídě a ve IV. třídě. V obou soutěžích jsi poprvé nastoupil  o minulém víkendu a máš splněno. Věřil jsi v tak rychlou kompletaci nebo jsi to považoval za úkol složitější a na více týdnů? 

Tohle má dvě roviny. Ta první je, že jsem Slušovjan, proto jsem si říkal, kdyby to padlo hned první víkend, bylo by to fajn, můžu se vrátit za klukama do Slušovic a pomáhat týmu k dalším vítězstvím. Ta druhá je, že bych chtěl odehrát více utkání za Veselou, být pro tým posilou a slavit s kluky vítězství, jako poděkování za tu možnost, kterou mi dali. Musím se přiznat, že nakonec mi bylo úplně jedno, jak dlouho to bude trvat. Se Slušovicemi jsme letos postoupili do krajského přeboru. Reprezentativně jsme oslavili 90 let od založení klubu. Věřím, že mi to nejenom v klubu přáli. Pro mě bylo důležitější, víc než moje góly, abychom vyhráli to dané utkání. A myslím si, že díky tomuto přístupu to nakonec padlo takhle brzy.  

Angažuješ se  momentálně trenérsky i u mládeže Fastavu. Hodláš se trénování věnovat na plný úvazek ? A toužíš to i na tomto poli dotáhnout až do I.ligy? 

Vím, že fotbal nebudu hrát věčně. Proto hledám možnosti jak u něho zůstat i po skončení hráčské kariéry. Ve Slušovicích jsem si vyzkoušel jaké to je být funkcionářem a zajišťovat všechny věci nutné pro chod fotbalového klubu. Chtěl jsem zkusit jestli mi půjde trénování. Mám trenérskou licenci A. Minulou sezónu jsem byl hlavním trenérem kategorie U18 u zlínského dorostu. Musím říci, že mě to chytlo. Přestože to byla sezóna nesmírně těžká, získal jsem cenné zkušenosti. Bohužel od nové sezóny došlo ke sloučení kategorie U18 a U19, z čehož jsem byl hodně zklamaný. Samozřejmě je skvělé, když váš koníček je zároveň vaším zaměstnáním. Tak uvidíme, co nám přinese zítřek (úsměv).

AUTOR: PETR KOSEČEK