Jaroslav Dolejš se s námi podělil o své fotbalové zážitky

41 letý fotbalový tulák Jaroslav Dolejš strávil v rezervě Loko Vltavín zajímavý rok a s chutí se s námi podělí o zážitky.Působil poslední rok v rezervě Loko Vltavín B, zároveň se angažuje jako funkcionář třetiligových Štěchovic. Mezi jeho poslední štace patří Bílá Hora, která tomuto hráči přirostla obzvláště k srdci. Kromě toho prošel řadu pražských i středočeských klubů, namátkově můžeme zmínit například Nebušice, Spartu Krč, Zbraslav, Uhříněves, Všenory, Kralupy, Sibřinu a spoustu dalších. Vyzkoušel si hrát fotbal i v zahraničí, ať už to bylo v Polsku nebo Německu. Aby toho nebylo málo, tento hráč se účastní s velkou oblibou různých zápasů starých gard. Dalo by se říci, že uznává motto: "nejlepší trénink je zápas".

Byl jste v Loko Vltavín spokojený?

Spokojený jsem byl!  Chci hlavně poděkovat panu Neubergovi, šéfovi klubu a trenérovi Maximčukovi, že jsem se tam mohl dát po zranění kolene do kupy. Moc mi pomohli!

Jak byste hodnotil své působení minulou sezonu na jaře ještě v 1.A třídě?

1.A třída se bohužel zachránit nedala. Zažil jsem hru v deseti, a dokonce i to, že jsme se na mistrák nesešli. Jaro bylo zajímavé, ale já byl za něj šťastný!

Vyústěním těchto problémů byl sestup do 1.B třídy, jak jste byl spokojen s podzimem v této soutěži?

No díky fantastické formě A týmu a jejich širokému kádru jsme udělali doma 15 bodů, venku bohužel nic. Vystřídalo se 43 hráčů,  tak že to byla vcelku divočina.  Já i s jarem v 1.A třídě de facto zažil  55 spoluhráčů . B tým je mezistupeň mezi dorostem a  A týmem, což je v pořádku.

Budete v Loko Vltavín pokračovat i v jarní části sezony?

No stoprocentně ne, na konci prosince odjíždím za přítelkyní do Kolumbie, beru si s sebou kopačky i tenisky a budu si v lednu užívat krásných 25 stupňů tepla.  Pak se přibližně 18. ledna vrátím a budu si něco hledat.