SportFotbal SESTAVA ROKU - Středočeský | Rakovník | Okresní přebor , 2017-2018

Zvolili jsme ofenzivní rozestavení 3-4-3, ve kterém byl na každý post obrovský přetlak. Zejména v útoku to byla velká tlačenka, neméně možností bylo ale v záloze a do obrany bylo taktéž z čeho brát. Dle nominací byla jasná volba v brance. Zde přinášíme přehled těch nejlepších!

Brankář

Nejvíce nominací dostal zaslouženě Zdeněk Řepka, který byl jedním z hlavních stavebních kamenů Lišan v úspěšné sezóně, kdy si jeho tým došel pro krásné třetí místo! Exceluje v penaltových kopech, hra nohou mu nečiní problém stejně tak jako vytasit parádní zákrok. Svého brankáře si chválí sám trenér Václav Švelch. "Vychytal 7 nul, myslím, nejvíce ze všech brankářů. Vychytal všechny 4 naše penaltové rozstřely, na jaře si nevzpomínám, že by ve hře inkasoval z penalty a Lišany se s počtem 41 inkasované branky řadí na 2. místo za Hředlemi (39). Dlouhodobě drží tým. Oplývá jistotou, mluví, centrované balóny mu zůstávají v rukavicích a umí rozehrát oběma nohama, lze mu tedy bez obav nahrát dozadu."

Obrana

Kněževes zažila skvělou sezónu. Vyhrála okresní pohár již potřetí a v soutěži se umístila na krásném druhém místě. Jistota vycházela ze zadních řad, kde se do naší sestavy roku vešli hned dva hráči. Milan Krejčí je poctivý fotbalista, který si je vědom defenzivních povinností, ale jeho obrovská síla je i v ofenzivě. Lišanský trenér se přidal k dalším nominujícím a ani on nešetřil chválou. "Rychlonohý hráč je prototypem útočného krajního beka, který dokáže zatáhnout míč po lajně a centry připravovat šance, na což jsme doplatili při soutěžním utkání v Kněževsi nebo i střílet důležité góly."

Na stoperu byla volba jednoznačná. Jan Vrábík je bezesporu tahounem Kněževsi a s kapitánskou páskou dotáhl tým k výborným výsledkům. Z pozice stopera si připsal sedm branek, které zaznamenal především ze standardních situací a dokonce i od rohového praporku. Poslední místo náleží jesenickému Jaroslavu Mutínskému, který je taktéž důležitým článkem svého týmu. Mladý a rychlý fotbalista v defenzivní činnosti vyniká a nedělá mu problém i zaútočit.

Záloha

Levý kraj patří bezpochyby ofenzivnímu krajnímu záložníkovi či útočníkovi Kněževsi Jiřímu Hanychovi, který se stal se svými 27 zásahy spolu s Petrem Šnídlem nejlepším střelcem soutěže. Útočná stránka Kněževsi leží především na tomto hráči, který góly vyjadřuje skvělou práci celého týmu. Jakub Procházka z Olešné je ve středu hřiště motorem týmu a v každém zápase stabilními výkony dokazuje, že mu je tato soutěž malá. Dokáže i vystřelit ze střední vzdálenosti a dát hezký gól, třeba jako v posledním kole.

Městečko stojí na Jiřím Urbanovi, který taktéž kraluje ve středu hřiště a svou obdivuhodnou fyzickou stránkou podporuje jak defenzivu, tak ofenzivu, ze které sklízí ovoce zejména Petr Šnídl. Sám Urban vstřelil deset branek a spousty dalších připravil. Jak říká sám trenér Městečka Stanislav Jansa, bez něj by si Ohnivce nedokázal představit. Olešná má v sestavě ještě jednoho zástupce. Zkušený Radek Polášek je ofenzivním hráčem, kterému nečiní problém hrát jak v záloze, tak v útoku. Tuto sezónu kromě několika připravených branek jich dal sám patnáct. Na hřišti je velkou oporou.

Útok

Trio zabijáků načíná Petr Šnídl, který je spolu s Jiřím Hanychem s 27 zásahy nejlepším střelcem soutěže. V případě nouze hraje i střed zálohy, jeho místo je ale bezpochyby v útoku. Technický fotbalista si rád hraje s míčem, což poznala snad každá obrana soupeře. Těží z práce celého týmu a branek mohl dát klidně i více. 27 je ale slušné číslo. Kroučová skončila sice ve spodní části tabulky, nikomu ale neunikly výkony a góly Františka Machovského. Trefil se třináctkrát, byl tahounem svého týmu a taktéž mu nečiní problém nastoupit v případě potřeby i v záložní řadě. Ne nadarmo se o hráče se zkušeností z rakouského fotbalu přetahují jiné kluby. Jedenáctku uzavírá Miroslav Balík, jeden z útočného a extrémně nebezpečného dua lánského týmu. Spolu s Michalem Reichlem byly postrachem každé obrany, mladší z dvojice ale dostal více nominací, neunikl pozornosti žádnému týmu a zaslouženě má své místo v top jedenáctce. Extuchlovický útočník skončil gólový účet na čísle 21.

Náhradnící

Olešnou držel nad vodou brankář Václav Fiedler, který v důležitých chvílích byl na svém místě a i když to občas nevyšlo, on nikdy nezklamal a svým výkonem nadchl. Druhým gólmanem je Petr Šíma z Olympie. Ta soutěž sice nedohrála, o výkon zkušeného brankáře se ale mohla vždy opřít a těžila z něj. Pár nominací posbíral i Lukáš Řepka, který si držel stabilně dobré defenzivní výkony a dokázal ohrozit i branku soupeře. V defenzivě Městečka se těžko prochází přes Tomáše Hegera, který má status svátečního střelce, i tak se ale dokázal prosadit. Další hráč z Olympie je Martin Havel, který byl základním stavebním kamenem rakovnické obrany a dokázal se i gólově prosadit. Lišanský bek Radek Žalud dokázal gól dát, ale hlavně jej připravit. Svými ofenzivními choutky si připsal 5 branek a 12 asistencí.

Do záložní řady se jen těsně nedostal Martin Medřický s Václavem Mutinským. I oni mají obrovskou zásluhu na povedené sezóně lišanského SK. Prvně jmenovaný tvořil hru, zodpovědně plnil defenzivní úkoly a připsal si i nějakou asistenci. O něco víc si jich ale připsal druhý z nich. Lány se v záloze mohly opřít o výborné výkony Milana Petra, to samé se dá říci o Jiřím Hadravovi, který si držel stabilní výkony a obstarával často málo viditelnou černou práci Ohnivců. Zkušený Petr Čech st. dodával zavidovské rezervě potřebný klid a tempo hry, na top jedenáctku ale v obrovské konkurenci nedosáhl. Střední záloha rakovnické Olympie stála na výborných výkonech Martina Kokšála, který je bezesporu nejzkušenějším fotbalistou nyní už bývalého klubu.

Nabitý útok odskákal místem na lavičce senomatský Dmytro Moroz. Ukrajinský útočník táhl Senomaty a držel si stabilní formu, kterou v každém zápase dokazoval na hřišti a byl velkou hrozbou. Spolu s ním se těsně nedostal do základu Denis Bechner, který vstřelil většinu gólů a to jich spousty mohl dát. Navíc je fotbalovým univerzálem, odehrál by si každý post. V zápasech ale dokazoval, že je i velmi týmový a i když sám mohl skórovat, připravil míč radši spoluhráčům, aby skórovali oni. Dalšími, kteří bojovali o své místo byl Daniel Roušavý, David Jeníček nebo Jakub Číhař.