SESTAVA PODZIMU - Plzeňský | Tachov | Okresní přebor , 2016-2017

BRANKÁŘ:

Jindřich Jareš (Baník Stříbro): Jindřich je jediným brankářem, který v letošní sezóně zatím dosáhl na titul hvězdy kola. Pro svůj tým je velmi důležitou částí, především pak v utkáních proti nejlepším týmům soutěže, kdy rozhoduje jen jedna branka. Jindřich už v sezóně několikrát ukázal, že je ve výborné formě. V těžkých zápasech je možná základním pilířem týmu a hlavně díky němu je nyní Baník tam, kde je. Parádní druhé místo.

OBRÁNCI:

Ladislav Netrh (Sokol Kostelec): Ladislav je silový obránce, který je schopný vybojovat většinu balónů a dobře rozehrát. Pro Kostelec je obrovskou oporou. Po celý podzim odváděl parádní a stabilní výsledky a útočníci soupeře přes něj a jeho obrannou řadu procházeli jen velmi těžko. V defenzivě byl pro Kostelec téměř nenahraditelným klenotem a každá jeho absence byla hned cítit. Na podzim o něm bylo hodně slyšet a v naší sestavě podzimu určitě nemůže chybět.

Vlastimil Svoboda (Sokol Stráž): Jestli někdo z Vás Vlastimila nezná, tak očividně není pravým fanouškem této soutěže. Vlastimil je fantastický obránce, který se nebojí výrazně pomáhat v útoku a i ze své defenzivní pozice se často prosazuje. Dal už devět branek, a to se nepodaří ani mnoha útočníkům. Vlastimil je hodně univerzální hráč a ať ho posunete kamkoli, vždy si na něj musíte dávat pozor. Letos jste ho mohli vidět hned v několika sestavách kola a v minulém ročníku nechyběl ani v sestavě roku.

Jan Pich (Sokol Lom u Tachova): Stabilita Lomu se letos od tří největších opor z minulého ročníku (Stec, Karas, Benda) překlopila jen k jednomu jedinému hráči, obránci Janu Pichovi. Lomu se daří letos výrazně hůře, než v minulé sezóně, ale nebýt kapitána, který mužstvo táhne, mohlo by být ještě hůře. Janovi nedělá problém odehrát zápas ani v záloze, kde se několikrát také uvedl ve výborném světle. Jinak ale skvěle brání, řídí svou obranu i celý tým a občas vypomůže i v útoku. Letos dal už čtyři góly. 

Oldřich Janovec (Dynamo Studánka): Ani Oldřich pro nás není neznámou tváří. Je to výborný obránce, který také nemá problém vypomoci na jiné pozici. Letos o něm možná nebylo slyšet tolik, jako v minulé sezóně, přesto je pro Studánku stále velmi důležitou součástí a pro soupeře nepříjemnou překážkou. Sám navíc přispěl i čtyřmi zásahy do sítě soupeře, což je na obránce velmi dobrá bilance. Má za sebou další vydařený podzim a s klidem můžeme předčasně říci, že o něm určitě uslyšíme i na jaře.  

ZÁLOŽNÍCI:

Ivan Šetlík (Sokol Kšice): Ivan je pro většinu čtenářů také velmi známou tváří. I on se velmi často objevuje v sestavách kola. Je rychlý, technicky dobře vybavený a hodně mrštný. Je schopný podržet balón a projít s ním i mezi výraznou přesilou soupeřů. Skvěle rozehrává a možná ještě lépe a hlavně chladnokrevně zakončuje. Své šance si často vytváří sám a často jich také využívá. Letos se prosadil už desetkrát a je suverénně největším tahounem a oporou Kšic.

René Mrenka (Čechie Halže): Toto jméno nahání hrůzu snad všem obráncům a brankářům okresu. Za poslední roky se z něj stal pojem a myslím, že není nikterak přehnaně odvážné tvrdit, že je toto jméno možná ze všech v soutěži nejskloňovanější. Může hrát v útoku i v záloze, ale jemu je to v podstatě jedno. Jde jen o taktiku, kterou chce tým v daném zápase praktikovat. René si dokáže poradit úplně sám bez jakékoli pomoci. Bez větších problémů se procpe až k brance a chladnokrevně zakončí. Je na tom dobře technicky, ale i silově. Obránci nevědí jak na něj a on nepřestává zasazovat soupeřům jednu ránu za druhou. Letos se trefil zatím osmnáctkrát, což je na hráče týmu kvalit Halže fantastické. V podstatě jen díky němu je Čechie tak vysoko.

Martin Pažountka (TJ Staré Sedliště): O Martinovi bylo hodně slyšet už v minulé sezóně. Zkraje tohoto podzimu však tento hbitý záložník trochu zaspal a společně s ním i jeho Sedliště. Martin to nedokázal vzít tolik na sebe. Postupně se ale začal zlepšovat a s ním i jeho tým. Sedliště je sice stále na sestupových příčkách, ale je stále více konkurenceschopnější. Pomýšlí na lepší zítřky, ke kterým je má táhnout právě Martin. Martin je hodně mrštný záložník, který má velmi dobrou stabilitu, je rychlý a umí rychle měnit směr. A nebojí se ani zakončit. Zatím dal sedm gólů a určitě tím zatím nekončí.  

ÚTOČNÍCI:

Dominik Bláha (Sokol Černošín): Drobného útočníka černošínských Sokolů snad ani není třeba představovat. Dominika zná velmi dobře asi každý obránce soutěže. Je to skvělý fotbalista, technicky je na tom hodně dobře a rychlostně určitě také nestrádá. Jeho největší dominantou je ale zakončení. Góly dává, jako zkušený kanonýr, zakončuje s perfektní přesností, chladnokrevně a velmi sebevědomě. Zatím dal šestnáct branek a na jaře bude určitě chtít v tomto tempu pokračovat. 

Erik Šály (Sokol Damnov): Další postrach brankářů. Erik je zkušený útočník, který si umí skvěle najít prostor pro zakončení. Má ten pověstný čich na góly. Ví, kde má ve kterou chvíli být a je stále připravený. A svých šancí umí perfektně využívat. Dává v průměru jeden gól na zápas. Za třináct zápasů se prosadil třináctkrát a patří k nejlepším střelcům soutěže. Pro Damnov je už dlouhá léta velmi důležitou oporou a je jasné, že ještě dlouho bude. Dá se úspěšně pochybovat o tom, že by mu obránci z ničeho nic dokázali zatnout tipec.

Miloslav Jedlička (Sokol Stráž): Miloslav je už druhou sezónou v řadě obrovskou tváří naší soutěže. Nechyběl ani v sestavě minulého roku a je to stabilně nejlepší střelec celé soutěže. Jeho talent tkví v hledání pozic. Přesně ví, kam se postavit, kam dostane nejlepší přihrávku a odkud v pohodlí zakončí. Nezakončuje často z obtížných pozic. Většinou dává góly do prázdné brány. Zkrátka dokonale zapadl do systému fotbalu, který Stráž praktikuje.Zatím dal dvacet gólů a na jaře svou bilanci určitě ještě vylepší.

NEVEŠLI SE DO SESTAVY:

Samozřejmě je tady velké množství dalších hráčů, které nebyli od sestavy kola daleko, ale zkrátka už se nám mezi jedenáct nejlepších nevešli. Proto si pojďme nyní krátce připomenou i je, protože si to jistě zaslouží. 

Brankáři v soutěži přišli o velkou konkurenci v podobě Radka Švarcbeka z Plané, přibyla jim ale jedna nová, Jindřich Jareš ze Stříbra. Ten na tom sice statisticky není tak dobře, jako hvězda Plané, ale i tak se do sestavy podzimu dostal právě on. V širší nominaci s ním ale soupeřili Jiří Kratochvíl (Sokol Konstantinovy Lázně) a Milan Tokar (Sokol Stráž).

Kvalitních obránců je v naší soutěži velké množství a vybrat z toho množství jen čtyři nejlepší, byl až nadlidský úkol. Proto se nyní pojďme podívat na ty, kterým nominace na hráče podzimu unikla jen o vlásek. V tomto ohledu budou smutnit především Lázně a Stříbro. Je to velké překvapení, ale Konstantinovy Lázně v naší sestavě nemají bohužel jediného zástupce. Mají kompletně velmi kvalitní tým, ze kterého zase tolik ale nikdo nevyčnívá. Nejblíže ale byly obránci. Jen těsně nominace unikla Pavlu Rašínovi a Františku Vacatovi (oba Sokol Konstantinovy Lázně). Ve Stříbře, které je na tom podobně, zase těsně za branami skončil kapitán Karel Šaman, jeden z hlavních tahounů týmu. A daleko nebyl ani Aleš Mikulovský (oba Baník Stříbro). Další kvalitní hráči by se ale našli určitě i v jiných týmech, v Kostelci, ve Stráži, nebo ve Studánce.

Záložníci letos tolik nevyčnívali a prakticky by se mezi ně dali nominovat stejní hráči, jako do obrany. Ti nejlepší totiž nastupovali během sezóny v obou řadách. Hodně středních záložníků se během sezóny zranilo a museli být nahrazeni. Zkrátka to ve středové řadě letos tak slavné nebylo. Přesto si pár hvězd označit můžeme. Daleko nebyli Jan Pešík, nebo Lukáš Honzík. Jmenovat určitě musíme i Bohdana Boryse (Sokol Stráž), Karla Praizlera (Sokol Konstantinovy Lázně), nebo Jan Hubálek (Dynamo Studánka). Mnoho zajímavých jmen by se ale našlo i v několika dalších týmech, jako Stříbro, Přimda, či Kšice. Nikdo ze všech jmenovaných ale nepodával tak dobré a stabilní výkony, aby se do naší sestavy dostal.

Nejtěžší pro nás bylo asi vybírání útočníků. Je ale pravdou, že ti tři nominovaní vyčnívali asi ze všech nejvíce, a to i statisticky. A dva z nich jsou velmi nebezpeční i přes to, že nepůsobí v nejlepších týmech. Přesto si pojďme jmenovat i zbylé hvězdy. Zde měly vůbec nejblíže k nominaci Bezdružice a jejich hvězdný Lukáš Čada (Sokol Bezdružice). Dále pak Josef Vyšňovský (Dynamo Studánka), Jan Hečko (Tatran Přimda), nebo Kamil Dýdek (Sokol Kšice). Statisticky se dobře vedlo i Davidu Kolářskému (Sokol Kostelec), který ale ve skutečnosti stále většinu šancí spíše spálil. V první půlce podzimu pak hodně vyčníval i Milan Trefilík (Čechie Halže), pak ale nastupoval už méně, a to ho o nominaci připravilo. Všem jmenovaným přejeme ale hodně štěstí v dalších částech sezóny.