Jsi zkušený hráč, působil jsi v několika týmech. Ve kterých přesně a jak na působení v nich vzpomínáš?
Tak tady by bylo asi lepší vypsat ty kluby, ve kterých v sem nehrál... Svoji velice úspěšnou kariéru jsem začal v Halži, pak ještě hrál v Chanovicích, na Přimdě, v Drmoulu, Rozvadově, Dlouhém Újezdě, Blovicích, Stodu, Úněšově, Stříbře, Hradci u Stoda, Vochově no a teď opět v Křimicích. Snad jsem na někoho nezapomněl.
Na každé vzpomínám jen v dobrém. Všude jsem si udělal spoustu kamarádů (alespoň doufám) a všude byla veliká sranda a dobrá parta. Nejvíc samozřejmě vzpomínám na Rozvadov... Byl jsem tam nejdéle a díky tomu je i těch zážitků hodně.
Doufám, že i ty kluby vzpomínají v dobrém.
Jak se přihodilo to, že si nastoupil do přípravy s Křimicemi?
Připravoval jsem se na sezónu ve Vochově, ale tam byl pouze jeden trénink týdně, tak jsem napsal trenérovi Křimic, zda bych mohl přijít na jeden trénink s nimi a souhlasil.
Křimice si tě musely prý oťukat, protože jsi pro ně byl neznámý hráč a musel si projít testy. Bylo to pro tebe fyzicky i psychicky náročné?
Fyzicky i psychicky to bylo velice náročné. Kluci už měli větší část přípravy za sebou a já přišel 3 týdny před začátkem soutěže. Hned od prvního tréninku jsem byl pod drobnohledem trenérů i hráčů a abych uspěl, nesměl jsem udělat žádnou chybu. Takhle psychicky náročné 3 týdny jsem ještě ve své kariéře nezažil.
Osobně si myslím, že sem fotbalově neuspěl. Ale Čechy jako dobrý pokladník viděl potenciál, že bych mohl být dobrá kavka na pokutách a mohl jim zaplatit na pokutách útraty v hospodě, a proto ukecal trenéry, abych tu šanci v Křimicích dostal... A zatím se mu to vyplácí.
Nakonec si však do Křimic přestoupil, jaké jsou tvé pocity?
Já jsem rád, můžu ty mladý floutky ještě něco naučit, ale náš rodinný rozpočet z toho zatím moc velikou radost nemá.
Zhodnotil by si nám první zápas s Kralovicemi a gól, který jsi vstřelil?
Zápas byl od začátku podle předpokladů vyrovnaný. Nechali jsme dle pokynů trenéra Kralovice hrát a čekali na šanci, kdy by mohla křimická KOBRA uštknout. Kobra zaútočila 2x z rohu, pak soupeř vystřídal a začal hrát velice aktivně. Naštěstí nedal víc než jen tu jednu šťastnou branku a proto máme 3 body.
Gól byl spíš šťastný než chtěný... Dobře rozehraný roh, já jen nastavil koleno a trefilo mě to. Nic fotbalového, ale zaplatil jsem za něj, takže se počítá.
Určitě vyšel hodně draho...
Údajně se vám blíží zápisné a tebe jako nového hráče to bude něco stát. A prý ne málo. Uvažuješ o krátkodobé půjčce nebo půjde rodinný rozpočet do další výplaty takzvaně na krev?
Zápisné je v sobotu po domácím zápase a podle částek, co lítají v kabině, to spíš vypadá na druhou hypotéku. Snad jí stihnu vyřídit do soboty, abych neplatil za to, že jsem nezaplatil. Nebo budu muset rozbít dceři prasátko a na pár měsíců si od ní půjčit z toho, co dostala na zapíjení, když se narodila. Alespoň se podívám, jak štědrý má Evelínka strejčky.
Společně s Pavlem Fořtem jste v týmu nejstarší. Má to nějaké své výhody nebo naopak?
Nevím jak Pavel, ale já myslím, že to v Křimicích nemá vůbec žádné výhody... vůbec. Místo toho, aby přišli a chtěli nějakou radu od zkušeného borce, tak mu ještě dají pokutu za zapomenutý reprák. Nemají žádnou úctu ke staří, ale doufám, že se mi to za těch pár měsíců, co budu v Křimicích, podaří změnit.