Nejlépe se cítím v útoku, protože jsem odjakživa střelec, sdělil Jan Šafránek poté, co si vstřelil vlastní branku v Kaznějově

Nevím o tom, že bych někoho motal a pokud ano, tak maximálně sebe (smích). Zápas probíhal ze začátku celkem poklidně, ale poté přišel takový “menší konflikt”, který se táhl až do konce zápasu. Provokace byly nakonec na obou stranách a dál bych to asi nerozebíral. Myslím si, že takové potyčky k fotbalu nepatří, navíc v zápasech, kde vůbec o nic nejde. Vazby mám na Svéradice takové, že tam skoro každý víkend jezdím k přítelkyni a občas se zajdu i podívat na fotbal.

Ano, nejprve jsem nastupoval v útoku a poslední dobou hraju zálohu. Nejlépe se cítím v útoku, protože jsem odjakživa střelec, což bylo vidět i při zápase s Kaznějovem, kdy jsem viděl bránu a musel jsem dát gól, bohužel do vlastní.

Já už přemýšlím, jakou barvu budou mít naše postupová trička, ale většina týmu má odlišný názor (směje se). Dělám si legraci, myslím, že 1.A třída je naprosto vyhovující a byl bych rád, kdybychom ji udrželi i nadcházející roky.

Teď přesně nevím, zda je to myšleno na přebor okresní nebo krajský, ale sám se se svými zkušenostmi a talentem vidím spíš v tom okresním.

Tak kapitánskou pásku jsem měl asi 2 zápasy. Pro kluky to byla určitě čest, si pode mnou zahrát. Ale nemyslím si, že bych měl biceps na to, abych jí měl každý zápas.

Koukání na mraky a trháni sedmikrásek nebyl naštěstí můj případ. K fotbalu mě přivedl můj táta a od minižáků jsem věrný Mochtínu.

Chápu, kam tato otázka směřuje (směje se). Ano, můj oblíbený obchod je ve Strakonicích, kam jsem zavítal po tom, co jsem si zapomněl kopačky v Plzni na parapetu a neměl jsem v čem hrát. Kopačky naštěstí nikdo neukradl.