V soutěži není slabý soupeř, každý může porazit každého, říká hráč kola Aleš Červenka

Děkuji. Překvapení to pro mě bylo, protože já sám jsem se svým výkonem v Dačicích tak úplně spokojený nebyl. Domácí to ale asi viděli jinak a já si toho samozřejmě cením a děkuji jim za nominaci.

Ano, Dačice nám v 90. minutě zápasu vyrovnali na 1:1 a přerušili tak naši jarní vítěznou šňůru a z našeho pohledu je to určitě škoda, protože chybělo opravdu málo a vezli jsme domu tři body. Bohužel jsme se v průběhu utkání potýkali se zraněním našich klíčových hráčů a museli vynuceně 4x střídat. Jinak zápas příliš krásy nepřinesl, hráči Dačic na nás byli dobře připraveni, my jsme toho také příliš nepředvedli a spíše to tak byl boj o střed hřiště. Dačice ale na jaře mají výbornou formu a objektivně musím říct, že remíza byla nakonec asi zasloužená.

My takhle nepřemýšlíme. Jdeme od zápasu k zápasu, snažíme se poctivě trénovat a samozřejmě do každého utkání jdeme s cílem zvítězit. To, že se nám daří + naše současné umístění nás všechny těší, je to odměna za poctivou práci v tréninku, ale našim cílem postup v tuhle chvíli není. Z prvního místa naší skupiny postoupí Hluboká, to je podle mě jasné a zcela zasloužené. Postup z druhého, třetího místa ve hře nejspíš bude, ale jestli se to bude týkat nás nemůžu nyní říct, protože do konce sezóny zbývá ještě dost zápasů a každý z těch, který nás čeká bude těžký. V soutěži není slabý soupeř, každý může porazit každého a toho jsme si dobře vědomi.

Na soustředění jako takovém jsme nebyli. V hrubé přípravě jsme se scházeli 3x v týdnu, pak už jen 2x a o víkendu nějaké přáteláky, ve kterých se nám vesměs nedařilo. Ale aspoň jsme se měli z čeho poučit a to se nám nejspíš podařilo. Na začátku přípravy jsme absolvovali nějaké výběhy po městě, ale jinak všechno probíhalo v rámci našeho výborného areálu, kde máme k dispozici malou osvětlenou umělku a atletický ovál. Také jsme chodili na regeneraci do sauny a wellnessu do Lišovského sportcentra. Jediné za čím jsme dojížděli byl spinning v Českých Budějovicích. Celá příprava byla ale z mého pohledu povedená.

Nějaké změny nastaly. Do Rakouska na zkušenou nám odešel Honza Kándl. Chvíli to vypadalo, že opačnou cestou zamíří Marek Werner, ale nakonec v Rakousku zůstal. Bohužel se před startem přípravy vážně zranil Dan Koláček. Dva nový hráči, Patrik Martinec a Dominik Kroutil s námi začali. Začal s námi také chodit pravidelně Martin Průša z dorostu. Další dorostence se budeme snažit postupně zapojovat hlavně do tréninků, ale také do zápasů jak béčka tak i áčka. Co bude v létě teď nedokážu říct.

Děti jsou úžasné. Oba dva jejich sporty baví a dělají je s láskou a z toho mám opravdu radost. O nějakých úspěších je asi předčasné mluvit, ale nějaké medaile už doma máme. To ale není důležité, jak jsem říkal, já jsem hlavně rád, že mají obě děti ke sportu kladný vztah a to co dělají je baví a žijí tím. Jsem na ně pyšný.

Jasně, většinou mě kluci k nějakému vystoupení přemluví v nočních hodinách, když oslavujeme výhru v našem Discolandu. Zpěváků se ale u nás v týmu začíná objevovat víc a víc (smích), vždycky je to sranda.

Abych byl upřímný, tak i když jsem s Liborem sazebník v zimě řešil, nejsem si teď jistý, jestli se v něm něco změnilo. Co se ale určitě nezměnilo je Liborovo pozice pokladníka, ta je neochvějná. Navíc nově má teď k sobě samozvaného asistenta pokladníka, prodlouženou ruku Honzu Sojku a téhle dvojici žádná pokuta neunikne (smích).

Samozřejmě chci všechny pozdravit a poděkovat jim za hlasy. I tady se nic nezměnilo a vím, že nejvíc hlasů poslala manželka se švagrovou. Libor bude vystavovat bloček na jejich jména (smích).

Také děkuji a zdravím všechny čtenáře a fanoušky fotbalu.