Sochor: Třebeš je srdeční záležitost. „A“ tým? Do budoucna se na divizi nemusí jen pít

Návrat na místo činu a hned ocenění Hráč kola! Zkušený záložník Jakub Sochor se stal dle hlasování fanoušků nejlepším hráčem 16. kola 1. B třídy. Zkušenému fotbalistovi s minulostí v Liberci, Sobotce či Chrastavě tento titul vynesl dobrý výkon v utkání Javornice – Třebeš B, ve kterém hostující lídr tabulky dokázal otočit skóre z 1:4 na konečných 5:4! „Na to, že se jednalo o premiéru, to byl spíše infarktový zápas,“ říká rodák z Liberce. Jak je spokojený v Třebši a co plánuje?

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Jakube, po jak dlouhé době jsi zpět v Třebši?
Je to již dlouhá doba, co jsem naposledy oblékl třebešský dres. Naposledy to bylo na jaře v roce 2014, kdy jsem si v domácím zápase proti Bílé Třemešné přivodil vážnější zranění kolenních vazů, které mě bohužel od fotbalu odstřihlo na několik měsíců. Ten nešťastný okamžik mám před očima dodnes a je to, jako by se to událo včera. Poté jsem se vrátil za rodinou na Liberecko, odkud původem pocházím a zůstal jsem zde až do letošního roku, kdy se mi událo několik krásných životních změn. Nyní jsem ale zpět, dalo by se říci mezi svými a jsem za tu možnost neskutečně šťastný.
Co bylo důvodem tvého přestupu?
Jak jsem již říkal, aktuálně mě v životě potkaly nádherné události, které přispěly k tomu, že jsem se bydlištěm vzdálenostně opět přiblížil Hradci a vzhledem k tomu, že Třebeš a Hradec byly vždy mou srdcovou záležitostí a zůstalo mi zde spoustu přátel, převážně právě z fotbalového prostředí. Zkusil jsem proto oslovit předsedu třebešského oddílu Martina Zbořila, zda bychom mohli obnovit fotbalovou spolupráci.
Hned ses stal Hráčem kola 1. B třídy.
Toto ocenění beru trochu s rezervou (usměje se). Řekl bych, že v tomto mají prsty ,,spoluhráči – dobráci“, kteří si nemohli nechat ujít příležitost přivítat mě zpět mezi sebe nažhavením klubové pokladny. A vzhledem k tomu, že za víkend jsem toho stihl opravdu hodně, tak očekávám, že pokladníci budou velice spokojeni. Sám v sobě vím, že jsem ale úplně optimální výkon nepodal.
Proč myslíš?
Asi v tom hrála roli jak nervozita, tak trochu i přemotivovanost ukázat se v co nejlepším světle. Nějaké světlé okamžiky v zápase ale přece jen byly a jsem rád například za své gólové asistence, které k vítězství přispěly. Osobně si ale myslím, že z mé strany přijdou mnohem lépe zvládnuté zápasy, než byl zrovna tento s Javornicí.
Zažil jsi někdy tak divoký zápas jako právě v Javornici? Co rozhodlo?
Na to, že se mi jednalo o premiéru, tak to byl spíš infarktový zápas, ve kterém nechybělo snad vůbec nic a diváci si museli přijít na své. Červená karta, penalta, obrat z 1:4 na 5:4 poslední akcí zápasu, neodpískaná, jasná penalta v 90. minutě a mnohem více. Takovou kombinaci jsem dlouho v nějakém zápase nezažil a kdo ví, zda vůbec někdy.
Vítězství Třebše bylo ale přesto zasloužené.
Osobně si myslím, že ano. Měli jsme ze zápasu více, na druhou stranu nám nesedělo malé hřiště s umělou trávou v Rychnově nad Kněžnou, z kterého Javornice těžila a veškeré standardní situace a autová vhazování mířila do vápna před našeho gólmana, kde vždy nastal obrovský zmatek a bylo otázkou, zda míč někdo odkopne nebo ho naopak někdo z útočníků doklepne do brány. Dalo by se říci, že se hrál takový fotbal spíše na náhodu a důraznost.
S jakým cílem jsi do Třebše přišel a na jakém postu bychom tě měli nejčastěji vídat?
Do Třebše jsem přišel především s cílem vítězit. Nic jiného se jistě ode mě ani nečekalo. Ale samozřejmě fotbal není pouze o tom. Být členem klubu a nějaké party je vždy mnohem více. Proto jsem se také těšil na kluky a vlastně na všechny lidi spojené s klubem. Většinu kluků znám už z doby, kdy jsem v klubu působil, některé jsem dokonce trénoval a je teď super vidět, jak fotbalově vyrostli a stali se z nich stálice pro A tým. Takže se těším na naše společně strávené okamžiky, a to jak na hřišti, tak i mimo něj. Nejčastěji by mě diváci měli vídat na postu krajního záložníka, kterého vlastně ze mě trenér Třebše před jedenácti lety udělal. V juniorských kategoriích jsem vždy plnil roli útočníka.
Co se ti v Třebši nejvíce líbí?
Za čtyři roky, co jsem ve Třebši působil, jsme dvakrát postoupili a oslavy byly vždy velkolepé. Líbí se mi, jak se lidé okolo o klub starají. Nikdo si zde na nic nehraje a každý zde za klub dýchá. Kolektiv je tu vážně super, ale to není žádná novinka. Ne nadarmo Třebeš vystihuje fakt, že se spoléhají ve většině případů na své odchovance, na kterých je celý chod klubu založen. Procento hráčů, kteří neprošli klubovou mládeží, je minimální. Kolik takových klubů se v dnešní době může něčím takovým pochlubit? Jsem moc rád, že mohu patřit mezi ty ,,naplavené“ šťastlivce.
Áčku vyšel vstup do jara výborně. Co říkáš na výkony a výsledky?
A i B tým Třebše mají na své soutěže hodně kvalitní tým. Ne nadarmo se hráči točí mezi sebou za oba týmy. Konkurence je zde opravdu velká. Když se ale budeme bavit přímo o A týmu, tak je potřeba říci, že jsou zde stabilní kvalitní hráči, na kterých je áčko postaveno. Trenér Kincl odvádí skvělou práci a tým se právem pohybuje ve vyšších patrech tabulky. Samozřejmě jsem sledoval kluky, jak válčí, i když jsem ještě v Třebši nebyl, ať už formou videa nebo pouze zhlédnutím konečných výsledků. A momentálně si nevybavuji zápas, kde by vyloženě propadli nebo výsledkově ostudně zklamali.
Budeš nastupovat za A mužstvo nebo spíše za rezervní tým?
Aktuálně řeším v nejbližších dnech stěhování (zatím ještě bydlím na Liberecku), proto ještě s klukama netrénuji. Teď o víkendu jsem po dohodě odehrál zápas za A i B tým, ale spíše to vidím tak, že budu jezdit pouze na jeden zápas o víkendu, abych měl také čas věnovat se osobním věcem. Ve chvíli, kdy začnu plnohodnotně trénovat v Třebši, se ukáže, jestli se výkony přiblížím áčkařům, nebo se budu snažit s béčkem o postup do 1. A třídy. Tak či tak, budu se snažit vždy odvést to nejlepší, co ve mně bude. Vše ukáže čas.
Co čekáš od jarní části sezony?
Od A týmu udržení se v horních patrech krajského přeboru. Pokud se skončí do pátého místa, bude to skvělý výsledek. No a B tým si na sebe ušil bič podzimními výsledky, kde se aktuálně neočekává nic jiného než postup o soutěž výše. Věřím, že obě varianty jsou v silách klubu.
Naposledy jsi působil v Chrastavě. Proč ses zde rozhodl skončit?
Od doby, co jsem z Třebše odešel, jsem klubů prostřídal celkem hodně. Dokonce jsem i jednu sezonu měl tu možnost proti klukům z Třebše nastoupit v dresu Sobotky, která v té době hrála krajský přebor a kam jsem dojížděl hrát, jelikož Sobotka se nachází na hranicích Libereckého a Královéhradeckého kraje. Vesměs jsem se ale jinak pohyboval v krajských soutěžích (A třída, Krajský přebor) a chvíli jsem okusil i kvalitu Divize. Nutno říci, že z Chrastavy neutíkám.
Povídej.
Byl jsem zde relativně spokojený, mám tu rodinu, ale životní události mi nasměřovaly budoucnost jinam. Aktuálně se stěhuji za svou snoubenkou do Rožďalovic (Středočeský kraj, kousek od Nového Bydžova), kde jsme si našli bydlení a kde založíme svou společnou budoucnost. A vzhledem k tomu, že odtud bych to měl do Chrastavy 90 km, tak mi nedávalo moc smysl dojíždět takovou dálku dvakrát týdně na trénink plus o víkendu na zápas. Každopádně chci určitě celému chrastavskému klubu poděkovat za hezké společné chvíle a přeji klukům, ať jim letos vyjde návrat zpět do libereckého krajského přeboru, kam určitě kvalitou patří.
Jakou nejlepší sezonu, moment z kariéry bys zatím jmenoval?
Postup z Libereckého krajského přeboru do divize, který jsme vybojovali právě s Chrastavou. Zde jsem si měl tu možnost vyzkoušet, jak velký je to skok mezi kvalitami soutěží. Mezi soutěžemi na krajských úrovních to kolikrát člověk ani nepozná. V tomto případě byl rozdíl opravdu markantní. Nejlepší roky kariéry jsem ale prožíval právě v Třebši. Když jsem v té době do klubu přestoupil právě z Chrastavy, hrál se zde pouze okresní přebor.
Pokračuj.
V tu dobu to byla tak trochu ostuda pro celý třebešský fotbal, jelikož mládežnické kategorie hrály dokonce ligu a na to, o jak velký klub se jednalo, hrálo zde áčko tak nízko. Proto byl vyhlášen útok na postup do 1. B třídy, z níž jsme svou spanilou jízdu prodloužili rovnou i postupem do 1. A třídy. Chtěli jsme samozřejmě i výš, ale bohužel v tu chvíli to bylo nějaké naše maximum, i když na podzim jsme se pohybovali v horních patrech tabulky a o místo zajišťující postup jsme bojovali. Po pár letech, kdy jsem v klubu už nepůsobil, se ale postup klukům povedl a nutno říci, že zaslouženě. Třebeš zkrátka do krajského přeboru patří, a pokud se fotbalové úsilí v týmu ještě trochu zvýší, tak by třeba jednou klub mohl nakouknout i do té divize, na kterou se prozatím pouze pije (usměje se).
JAKUB SOCHOR
Narozen: 10. května 1991 v Liberci. Hráčská kariéra: Spartak Chrastava, Slovan Liberec, Sokol Ruprechtice, SK Sobotka, FC Nový Bor, Sokol Třebeš.

Autor: Dominik Palm

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.