Fotbal mi přináší pravidelně nezapomenutelné zážitky, říká hráč kola David Fiala

Původně jsem myslel, že nominace přišla od někoho z našeho týmu, ale v týdnu mi to kluci na tréninku řekli. Nominace od soupeře mě příjemně potěšila. O to víc, když jsem šel do zápasu nepřipravený po dvou týdenní pauze z důvodu zranění ze zápasu s Hlubokou. Krátká dovolená mi evidentně pomohla.

Celkově zápas nemůžu hodnotit dobře, protože jsme soupeři darovali úplně zadarmo 3 branky a díky tomu si sami zápas prohráli. Zápas jsme měli možnost rozhodnout v prvním poločase, kdy jsme si vypracovali hodně slibných příležitostí. První poločas jsme směrem dopředu hráli fotbal, který jsme si v poslední době zažili a přináší nám úspěch. Bohužel jsme vypracované šance nevyužili a pěkný třetí gól soupeře na začátku druhého poločasu nás úplně zlomil. Po něm jsme se už do tempa z prvního poločasu nedostali, bohužel. Obecně, pokud dovolíme soupeři vstřelit 5 branek, těžko se dá zápas vyhrát.

Bohužel jsme si do zápasu přinesli nepohodu v obranné fázi z předchozího zápasu s Kovářovem. Nedařilo se nám bránit standardní situace, každá pro nás znamenala velké nebezpečí. Čtyrák jsme pustili do hodně šancí, dvě obdržené branky byly nakonec ještě milosrdné. Několikrát nás podržel brankář Šedivý. Na druhou stranu, dopředu to z naší strany bylo docela dobré. Rychle jsme soupeře napadali a získávali nahoře dost míčů. Šancí jsme si i díky tomu vytvořili dostatek, ale finální fáze nás trápila. Za každý vstřelený gól jsem šťastný, nicméně klišé "svůj gól bych vyměnil za výhru týmu" je více než na místě. Na Čtyráku jsem hrál poprvé a mrzí mě, že jsme prohráli. Tato prohra je pro nás velice nepříjemná, protože jsme si díky ní nechali utéct čelo tabulky.

Hodnocení vezmu trochu z jiného konce. Největší radost mám ze skutečnosti, že se v Meteoru po letech podařilo omladit tým, který má chuť na sobě pravidelně pracovat. I díky nucené pauze si hodně věcí pěkně sedlo a nyní to začíná hezky fungovat. Důležitým faktorem je, že naší mladíci jsou spolu již dlouho a fotbal je prostě dlouhodobě baví. Příčiny můžeme hledat ve správné práci s mládeží. Spoustě lidem patří velké díky za to, že se nám teď daří a kluci začínají úspěšně vystrkovat růžky do mužského fotbalu. Jsem rád, že u toho můžu s nimi být. A teď k umístění v tabulce. Kdyby mi před sezónou někdo řekl, že budeme až do posledních kol hrát vlastně o druhé místo, nevěřil bych mu. Původně bychom byli spokojeni s umístěním v horní polovině tabulky. Jak se ukázalo v průběhu podzimu, máme mnohem na víc. Konečná tabulka je vyrovnaná a 6. místo je zavádějící. Taky jsme mohli být po posledním kole na 8. místě. Výsledky se vyvinuly v posledním kole pro nás lépe, než jsme očekávali. Bohužel jsme si ambice na čelo tabulky ke konci této sezóny hodně zkomplikovali. V Čekanicích se začíná mnohem častěji mluvit o možném postupu do krajského přeboru. S těmito ambicemi souhlasím. Jen ve vhodném načasování se moc nemůžeme shodnout. Jak tým "stárne", začíná být zkušenější a obecně více konkurence schopný. Bohužel se ale blíží doba, kdy mladíci budou chtít prchnout na vysoké školy. Bez tréninku to však nepůjde a zkušenosti budou pak získávat pomalu. Zatím jako tým neumíme jednu (z mého pohledu klíčovou) věc – maximální soustředění se na každý okamžik zápasu. A je jedno, jestli je to první kontakt s míčem, jednoduchá přihrávka, pěkně trefená střela nebo důrazně odkopnutý míč. Častokrát jsme v zápasech nepozorní a „víc koukáme na oblohu, kolik tam letí kachen“. Díky tomu jsme na podzim ztratili minimálně 9 bodů. Na tom musíme přes zimu hodně zapracovat. A závěrem? Postupně jsem se začal přiklánět k názoru našeho trenéra „Jiřiny“, že bychom měli postoupit co nejdříve i na úkor zatím chybějících zkušeností mladších hráčů. Je teda sice pravda, že ještě nemá ani pořádnou licenci, ale už na ní maká, a i on by si to za svůj přístup k fotbalu zasloužil. Osobně si dávám vysoké cíle, takže na jaře budeme chtít získat 39 bodů z 13 zápasů a postoupit do kraje už v této sezóně.

Řekl bych, že v nižších fotbalových soutěžích je poměrně pestrá. Kolikrát si od známých musím i něco vyslechnout. Vezmu to krátce, abychom tu nebyli ještě zítra. S fotbalem jsem začínal v 6 letech v Meteoru, v mládežnických kategoriích jsem hrál také za Sokol Sezimovo Ústí a Spartak MAS Sezimovo ústí. V mužské kategorii jsem hrál postupně za Meteor, Chýnov, Veselí, Dražice, naštěstí marný pokus o angažmá v ATSV Schärding, Senco Doubravka, Meteor, Želeč, a kruh uzavírám zpátky v Meteoru. Toulavé kopačky jsem už pověsil na hřebík a v Meteoru hodlám mladším předat to, co jsem měl možnost jinde okoukat. S odstupem času vzpomínám na všechny hostování rád, každé mě něco naučilo. Jsem rád, že mi vedení Meteoru vyšlo vždycky vstříc a mohl jsem dříve takhle cestovat.

Rád se podívám na zápasy Sparty a Plzně. Od mala jsem fandil Spartě, ale díky tomu, že jsem posledních 10 let prožil převážně v Plzni (škola, práce), získal jsem si sympatie i k Viktorce. Menší stadion v Plzni má své kouzlo.

Fotbal mi přináší pravidelně nezapomenutelné zážitky, a to nejen v každém zápase (ať už vlastně dopadne jakkoli), ale i v každém jednotlivém tréninku nebo ve společném teambuildingu. Je až neuvěřitelné, jak jedna kulatá „blbost“ dokáže lidi totálně pobláznit. Chvilkama se vezete na skvělé vlně euforie a za pár týdnů si říkáte, co se to děje za noční můru a jestli máte vůbec chuť v tom všem ještě dál pokračovat. U mě se to naštěstí vždycky přehouplo na tu správnou stranu. A můj nejsilnější fotbalový zážitek? Ten mám po vítězném zápase v Bechyni v roce 2016, kterým jsme si zajistili postup do 1.A třídy právě s Meteorem. Díky tomu, že je pro mě Meteor mateřským oddílem, předčil tento zápas ostatní neméně důležité úspěchy v jiných týmech, kde jsem v minulosti působil.

Fotbal je pro mě od mládí hlavním koníčkem. Převážně v poslední době mu věnuji většinu svého volného času. Dříve jsem tu možnost neměl. V současné době jsem časově flexibilnější a můžu dělat konečně to, co mě opravdu baví a pozitivně posouvá. Navíc cítím podporu ze všech možných stran, přestože to se mnou nemají někdy jednoduché. Z jiných míčových sportů si rád zahraji tenis. Ze zimních sportů mám rád snowboarding a lyžování. Bohužel aktuální situace ve světe tento sport totálně pozastavila a jak to bude dál, to teprve ukáže čas. S partou jsme jezdili od mládí pravidelně do Rakouska, už mi to hodně chybí. Na příští hory se moc těším.

Dokopnou jsme měli tradičně dohromady s B-týmem. Starší spoluhráči z B-týmu ji vždycky dokáží pěkně rozveselit a my mladší aspoň vidíme, že se od nich máme stále co učit (smích).

Všem hlasujícím bych chtěl moc poděkovat. Bylo fajn sledovat průběh hlasování, kdy "jsme" za to v určitém okamžiku vzali a konečně jsme přehlasovali hráče Lišova, kteří hlasování v poslední době vyhrávali. Kluci samozřejmě věděli, že jim moje případné vítězství nějakou pětku do týmové kasy přinese...

Děkuji za rozhovor. Pevně věřím, že v budoucnosti budou mít čtenáři vašeho portálu možnost poznat i další hráče Meteoru.