Už bych rád zůstal v Lišově, říká hráč kola Aleš Červenka

Děkuji za gratulaci. Nominace mě mile překvapila a tím spíš, jestli mě do sestavy kola nominovali lidé z tábora českobudějovické Slavie, kterou jsme doma porazili 3:2. Vážím si toho. Samozřejmě jsem rád i za to, že jsem vyhrál hráče kola. Je vidět, že máme silnou fanouškovskou základnu, která poctivě posílá hlasy. Vím, že se i kluci v šatně domluvili, že budou hlasovat pro mě, protože se mnou byl v sestavě kola ještě Dan Bouchal a navíc moje manželka zburcovala celou rodinu, takže o hlasy bylo kvalitně postaráno.

Opět se nám podařilo doma získat tři body, navíc v zápase kdy jsme Slavii potřebovali porazit, aby se na nás bodově nedotáhla. Takže z výsledku máme samozřejmě radost. Vstup do utkání nám vyšel, v poločase jsme vedli 2:0 a z kraje druhé půle jsme přidali další gól a vedli už 3:0. Od toho momentu jsme ale přestali hrát, kupily se nám jednoduché a zbytečné ztráty míče a Slavia v tu chvíli byla lepší. Postupně dali dva góly a sahali po remíze. Naštěstí jsme ale konec zápasu už přežili a uhájili těsné vítězství 3:2. Důležité body, za které jsme moc rádi.

Tak zápas s Lokotkou nemůžu hodnotit jinak než kladně. Věděli jsme, že nás tam nebude čekat nic lehkého a to se také potvrdilo. Lokotka na nás vlétla a dvacet minut byla jasně lepší. Dvakrát trefili tyč a měli i další příležitosti. Všechno to vyvrcholilo ve 25. minutě, kdy z penalty po mém faulu šli do vedení. My jsme se až po inkasovaném gólu srovnali a prakticky z protiútoku jsme vyrovnali na 1:1. Zápas pak ovlivnila situace z konce prvního poločasu, kdy šel náš Matěj Šachl sám na bránu a domácí hráč zatáhl za záchranou brzdu a byl vyloučen. Od té chvíle jsem měli zápas pevně ve svých rukách a postupně přidávali jeden gól za druhým. Určitě to nebylo lehké utkání, ale zvládli jsme ho velmi dobře a získali další důležité body. Jsme hlavně rádi za to, že jsme konečně bodovali naplno ve venkovním utkání. Nevím to přesně, ale myslím že kluci říkali, že jsme venku vyhráli snad po dvou a půl letech. Takže velká spokojenost.

Upřímně řečeno výsledky Nemanic jsou pro mě celkem překvapivé. Když se podívám na jejich sestavu, tak jsou tam známá jména a kvalitní fotbalisté. Teď doma porazili Bernartice, což jen potvrzuje, že do těch nejnižších pater tabulky Nemanice nepatří. Rozhodně nás nečeká nic lehkého. Na zápas se ale dobře připravíme, soupeře v žádném případě nepodceníme a věřím, že doma budeme znovu bodovat naplno.

Moc hezká. Vyrůstal jsem v Dynamu, kde jsem hrál od přípravky až po juniorku. Pak jsem šel na hostování do Písku, které se po roce změnilo v přestup. Z Písku jsem byl pak dvakrát na hostování v Prachaticích a ve Strakonicích, abych se znovu vrátil do Písku. No a pak mi v Pisku skončila smlouva a já přemýšlel co dál. Naskytla se mi možnost jít vyzkoušet Rakousko. Odešel jsem do Unionu Pregarten, kde jsem strávil 7 sezón. Pak jsem se vrátil do Čech a poprvé hrál za Lišov. Po dvou letech jsem se znovu nechal zlákat cizinou a znovu šel do Rakouska, tentokrát to byl UFC Arbesbach, kde jsem ale díky Covidu odehrál jen půl sezóny. Dalšího půl roku jsem hrál za Kirchberg am Walde a letos v zimě jsem se dohodl s klukama v Lišově, že se vrátím.

Už bych rád zůstal v Lišově. V zimě mi bude 35 a tělo už začíná trochu bolet. Toho cestování za fotbalem už bylo opravdu hodně. Vlastně jsem za fotbalem dojížděl celou kariéru. V Lišově bydlíme kousek od hřiště a je super, že najednou cesta na trénink netrvá hodinu a půl autem, ale pět minut pěšky. Navíc v Lišově mám kamarády a je tu perfektní zázemí, krasná dvě hřiště a umělka. Chybí jen regenerace, nějaká sauna nebo vířivka by se do šatny vešla. Ale předseda tyhle podněty zná a věřím, že se na tom už pracuje. Taky mám už celkem velké děti a obě se věnují sportu. Jejich koníčky už začínají být časově náročné a já se chci věnovat hlavně jim. I proto jsem rád, že můžu hrát v Lišově.

Tak jak jsem říkal, máme dvě krásné a aktivní děti, takže můj volný čas se točí v podstatě jen a jen kolem nich. Dcera dělá aerobik a syn se zatím potatil a už tři roky chodí na fotbal. Hodně času tak trávím s ním na hřišti, na trénincích, zápasech a turnajích. Manželka mezitím objíždí republiku s dcerou a aerobikem. Když máme volno, jezdíme hodně na kolech, chodíme na procházky, v zimě na hory, lyže nebo snowboard.

Nemám. Nejsem zarytý fanda jednoho klubu. Co se hráčů týká tak je to podobné. Přes to ale jedno jméno řeknu. Obdivuji Cristiana Ronalda a to nejenom kvůli tomu jakým je hráčem a kolik toho už dokázal a věřím že ještě dokáže, ale i kvůli tomu jak celou svoji kariéru pojal absolutně komplexně a podřídil úspěchu naprosto vše. Líbí se mi jak to má nastavené, jak je přísný sám k sobě. Fandím mu.

Tak to je zajímavá a nečekaná otázka a pobavila mě (smích). Nechtěl bych na někoho zapomenout a tak to vezmu asi trochu šalamounsky. Když to vezmu na příkladu toho Ronalda. Určitě v sobě nějaké předpoklady a talent měl od narození. Top světovým hráčem je ale proto jak moc to chtěl, jak k tomu přistoupil a jak s tím svým talentem naložil. Určitě nechci nikoho od nás srovnávat s Ronaldem, ale myslím si, že kdyby každý jeden z nás chodil na tréninky poctivěji, fotbal bral trochu víc vážně a trochu víc tomu dával, tak jako tým bychom mohli být úplně někde jinde, protože šikovné hráče bezesporu máme. Za legendu lišovského fotbalu já osobně považuji našeho trenéra Jirku Benedu.

Už jsem to asi někde říkal, ale asi největší zážitek pro mě byl pohárový zápas Ondrášovka Cupu v sezóně 2010/2011. Tehdy jsme s Pískem vyřadili prvoligovou Příbram 1:0. Na zápase bylo téměř 2000 diváků a já dal ten jediný gól. Rád pak vzpomínám na postupové oslavy v Rakousku a v Lišově.

I přes vodopády řeky plynou dál, svět se točí, točí, točí a voda padá, padá, padá, padá, padá. I přes vodopády řeky plynou dál svět se točí, točí, točí a voda padá, padá, padá, dolů z mejch očí (smích). Děkuju kamarádům ze šatny za tuhle otázku a až bude příležitost zase nějakou starou pecku dám (smích).

Určitě bych rád poděkoval všem, kteří mi poslali hlasy. Vím, že hodně hlasů zajistila manželka a švagrová, takže pokutu do kasy budou za mě platit ony (smích). Poděkování patří také všem fanouškům, kteří nás podporují v mistrovských zápasech a někteří z nich jezdí i na venkovní zápasy. Takový fanklub se málokdy vidí a my si toho s klukama moc vážíme.

Také děkuji za rozhovor. Přeji ti totéž a zdravím všechny čtenáře webu fotbalunas.cz.