Do meruny jsem během lockdownu moc nekopl a je to znát, říká s úsměvem Petr Hovorka

Pustovětský dělník fotbalu, i tak by se dal označit Petr "Hovi" Hovorka. Branky sice nedává, ale černá práce je ve fotbale zkrátka třeba. Ke gólu měl ale v utkání s Lužnou velmi blízko. Místo branky se tak mohl těšit alespoň z asistence a snad mu udělala radost i následná výhra v diváckém hlasování o hráče kola. S Petrem nyní přinášíme tradiční rozhovor.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Za výkon v pátém kole ses dostal do top jedenáctky, kterou jsi následně ovládl. Očekával jsi nominaci a následné prvenství?
Upřímně vůbec ne potom, co nás v obraně tak trochu větral Vejvoda. K nominaci asi pomohla asistence v posledních minutách, kdy jsem se prostě nachomýtl ve správnou chvíli na správné místo a s klikou to tam dopadlo. Potom to už je pocit hlavně té euforie.
Po šesti kolech jste na prvním místě. V čem vidíš hlavní důvod úspěšného tažení týmu?
Tak nepochybně to je vlastnostmi jako týmový duch a to, že táhneme za jeden provaz, ale to asi řekne o svém týmu skoro každý. Myslím, že jednou z hlavních změn je náš relativně mladý kádr, který začíná nabírat sebevědomí a upevňovat se v rolích dospělého fotbalu, kdy se nebojí zodpovědnosti a soubojů. Do toho jak je kádr mladý, tak si myslím, že je i dost fyzicky zdatný, což potvrdily teď poslední dva zápasy rozhodnuté v posledních minutách.
Po Rakovníku se šíří fáma, že jsi před utkáním 5. kola zahájil rakovnickou čtyřicítku, během ní jsi odehrál celý zápas a poté jsi ji dokončil. Co nám k tomu povíš?
No fáma to úplně není. Do zápasu s Lužnou jsem nastoupil, kdy jsem měl za sebou už cca 30 km v nohách, ale na to mám ještě moc mladé kosti, abych se tímhle mohl nechat ovlivnit. Nemohl jsem si nechat ujít tradiční Rakovnickou “60”, tak jsem zvolil alespoň nejkratší variantu s tím, že se v Pustovětech stavím na zápase a pivku.
Připravoval ses během vynucené pauzy na start soutěže individuálně nebo šel fotbal úplně stranou?
Bohužel veškerá příprava na fotbal byla spíše jen kondiční. Do meruny jsem během lockdownu moc nekopl a je to znát, ale na štěstí tvoření hry nikdy nestálo na mých nohách, takže se to dá oželit.
Nedávno jsi vstoupil do sňatku manželského. Toleruje ti manželka fotbalové aktivity nebo tě drží zkrátka?
Tak žena věděla, do čeho jde, když si mě brala, takže je vůči fotbalu docela tolerantní. Zejména ta dávka tolerance je třeba při domácích zápasech, kdy hodiny návratu bývají spíše pro někoho budíček. Druhé dny jsou pro mě trestem dostatečným za mojí hloupost sami o sobě, takže nikdy necítila potřebu přidat ruku k dílu.
Po Petru Matějovském jsi druhým hráčem, který ovládl sestavu kola. Bude tě to stát něco do kabiny?
Naše kabina mě minimálně jednou bude stát játra, ale určitě to klukům vrátím. Pomalu a jistě už se rýsují příležitosti, kdy bude možné zařadit dvojku.
Koho tipuješ jako aspiranta na zisk prvenství v soutěži?
Tak Tatran Rakovník si myslím, že má docela silnou základnu, aby tuto soutěž mohl vyhrát, takže to je od začátku pro mě jeden z jasných kandidátů. Vpředu tabulky se každou sezónu pohybují i Hředle, takže i ty si myslím, že jsou dost reálným kandidátem. Co se týče nás, tak nadšení a zápal hrát nahoře máme, jen se obávám, že těžko budeme obhajovat první místo s pár absencemi, ale pokud se sejdeme, tak si myslím, že dokážeme hrát s kýmkoliv fotbal.
Proti jakému týmu se ti v soutěži hraje nejlépe a naopak?
Co se týče týmu, proti kterému se mi hraje nejhůře, tak je to jednoznačně venkovní zápas v Rynholci, kdy zápas na té umělce, jaká tam je, ještě k tomu v neděli od pěti, je zážitek, který mi bohatě stačí na minimálně jednu sezónu (letos mě naštěstí o tento match ochudila noční, která začínala v šest hodin večer). Naopak proti komu hraju rád, jsou týmy, kde znám některé hráče z fotbalové minulosti, což mi tomu přidává trochu šmrnc navíc, takže třeba Zavidov, Řevničov.
V evropských soutěžích máme aktuálně tři zástupce. Kdo myslíš, že to dotáhne nejdál?
Upřímně fotbal skoro vůbec nesleduji, doma nemám ani televizi a být kvůli tomu na internetu se mi zrovna dvakrát nechce, takže absolutně nemám přehled. Vím akorát, že tam je Sparta, Slavia a Jablonec, ale absolutně nemám tušení, kdo s kým hraje.
Jakému klubu fandíš v naši nejvyšší soutěži?
U nás jsem většinou fandil Bohemce ale opět... Fotbal jsem nikdy moc nesledoval, takže moje ponětí bylo tak, že tam někde v tabulce je, ale to je tak celé moje fandění.
Tvůj fotbalový vzor?
V žákovských soutěžích byl takovým mým vzorem Milan Baroš, kdy jsem sbíral i jeho podpisy a víceméně sledoval i jeho dění ve světě, ale to jsem hrával ještě v útoku. Pak můj vzor se spíše začal stáčet k Pavlu Nedvědovi.

Autor: Redakce Rakovník

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.