"Jak náš fanklub při domácích zápasech zpívá, že tu divizi jednou vyhrajem, tak třeba se tak jednou vážně stane!" říká s úsměvem Jakub Toth, hráč 3. kola Karlovarské 1.A třídy.

Fotbal hraji od svých pěti let, dodnes si pamatuji první trénink.

To ne, ale pamatuji si, že od dětství až do dorostu mě trénoval Ivan Filip, kterému tak z velké části vděčím za to, že dnes hraji divizní fotbal.

Ano, nikdy jsem nepřestal a nemám to ani v plánu. Je jasné, že jednou to bude muset přijít, ale v tuhle chvíli nad tím vůbec nepřemýšlím. Jinak jsem občas chodil hrát golf, nebo hokej, v létě si zahraju tenis, ale naplno se věnuji jen fotbalu.

Začínal jsem v Ostrově, kde hraji i teď, v žákovských letech jsem prošel nějakými výběry a nakonec skončil asi na 3 sezóny v Karlových Varech, kde jsme hráli žákovskou ligu. Na školu jsem šel až do Plzně, takže jsem chtěl zkusit fotbal tam, letní přípravu jsem absolvoval s Viktorkou, ale nakonec zůstal v Ostrově, další letní přípravu jsem zkoušel v Sokolově, ale dopadlo to stejně jako rok předtím, dojíždění během týdne na tréninky by bylo hodně náročné, proto jsem přes týden pouze trénoval se školním týmem a na víkendy jezdil na zápasy do Ostrova, kde jsem až do teď

V A týmu trénuji už snad pátým rokem a na šanci se dostat do základní sestavy jsem čekal hodně dlouho. Jsem rád, že trenér Štěpán má ve mě důvěru a dává mi šanci se prosadit. Tak určitě, oproti A třídě je divize hodně velký rozdíl, vše je rychlejší, kvalitnější. V A třídě máte na vše dost času, v divizi se musíte rozhodovat během chvíle a i po fyzické stránce je to o dost náročnější.

Bylo to úplně něco nového. Letní přípravy předtím jsem absolvoval s Varskými buldoky, sice hráli stejnou soutěž, ale co se týče zázemí a kvality tréninku, tak to byla úplně jiná úroveň.

Každý trenér měl něco do sebe, ale co se týče tréninku a taktické stránky v zápasech, tak to je něco jiného. Štěpán si toho hodně vzal s sebou ze Sokolova, takže tam je určitě i velká kvalita.

Tak minulý rok jsme skončili na 5. místě, v této sezóně jsme zatím na stejné pozici, i když je teprve začátek. Tak jak náš fanklub při domácích zápasech zpívá, že tu divizi jednou vyhrajem, tak třeba se tak jednou vážně stane (smích). Jinak v kabině se o tom určitě taky občas mluví, že vyhrát divizi by byl obrovský úspěch.

To je asi sen každého fotbalisty, dostat se co nejvýš, já jsem v tuhle chvíli rád, že hraju základ v divizi. Uvidíme, co přinesou nadcházející sezóny.

Určitě nás nečeká nic lehkého, za 2 domácí zápasy mají skóre 6:0 a ještě neprohráli. Ale myslím si, že když do zápasu dáme 110%, máme velkou šanci na to urvat body. Alfa omega je se hlavně na zápas dobře připravit.

V tu chvíli když tam balon zapadl a viděl jsem, jak se ke mě všichni spoluhráči sbíhají, byl to super pocit. Pamatuji si, jak se rozhodčí potom při rozehrávce ptal kdo gól dal, já nic neřekl, s tím, že mu to pak někdo řekne, nakonec napsal do zápisu vlastní gól. Věřím ale, že pokud budu hrát i nadále, nějaký ten “oficiální” gól určitě časem přijde. Rád bych ještě poděkoval fanouškům, že chodí v hojném počtu a vytváří na každý zápas skvělou atmosféru, protože to v divizi jen tak někdo nemá.