Dokopná začala už cestou z Buku říká hráč posledního podzimního kola Michael Hruška z Neplachova

Na poslední zápas podzimu jsme vyrazili společně s našimi fanoušky autobusem a už cestou do Buku panovala dobrá nálada. Věděli jsme, že na malém hřišti budou domácí hodně nebezpečným týmem, ale přesto jsme chtěli zakončit už tak vydařený podzim výhrou a posunout se alespoň na chvilku na první místo tabulky. Zápas začali lépe domácí, kteří výborně využívali malé hřiště, získávali většinu balonů a celkově měli více ze hry. Zhruba po necelé čtvrt hodině hry se domácí po závaru v našem vápně dostali zaslouženě do vedení. Zhruba od poloviny první půle, jsme začali hru vyrovnávat a pak už se v deštivém počasí hrál bojovný a vyrovnaný fotbal. Druhý poločas jsme celkově zvládli lépe my, vyhrávali jsme osobní souboje, měli jsme míč více pod kontrolou a přizpůsobili jsme se hře na malém hřišti. V 57. minutě se nám díky rohovému kopu povedlo vyrovnat a to nás ještě více nakoplo. Domácí sice několikrát zahrozili z protiútoků, nebo standardních situací, ale vše měla naše výborná obrana pod kontrolou. Nakonec jsme se dočkali zasloužené branky, kterou po přímočaré akci zařídil Ondra Dvořák. V nastavení jsme ustáli i závěrečný nápor domácích a slavili jsme výhru. Zápas v dešti na mokrém terénu, měl dle mého názoru solidní úroveň.

Na zápas v Buku jsem se těšil, protože zápasy v deštivém počasí mám osobě nejraději. Když jsem se před zápasem nevešel do základu, byl jsem zklamaný, ale o to větší motivaci a chuť jsem měl, když jsem v poločase šel na plac. Snažil jsem se druhou půlku odjezdit a přispět k otočení zápasu, což se mi podařilo vstřelením branky, když jsem těsně před brankářem domácích tečoval hlavičku našeho kapitána Štěchy. Jelikož nejsem žádný střelec, tak jsem z gólu měl opravdu velkou radost, stejně jako mí spoluhráči. A také jsem byl spokojený, že jsme společně s Pavlem Dušákem na pravé straně, dokázali eliminovat domácího střelce Petra Jaroše.

Zatím nám vše funguje, takže si tuhle naší jízdu, užívá celý tým. Doma jsme neprohráli a nějaké body jsme přivezli i z venku. Takže si myslím, že když budeme trénovat, makat a hrát dál jako jeden tým, určitě se budeme držet v popředí tabulky a o postup bojovat. Každopádně jsme nohama na zemi, a když se to v této sezoně nepovede, zkusíme to za rok znova.

Naše dokopná začala už v autobuse cestou z Buku. Do naší hospody na hřišti jsme autobusem dorazili před druhou hodinou, takže se začalo slavit celkem brzo a jelikož alkoholových zásob jsme měli dostatek, zůstalo nás několik sedět a slavit až do ranních hodin. Dokopná se zdařila, zhodnotili jsme si velmi úspěšnou podzimní část sezony, popili jsme, udělala se nějaká sranda a pak nám začala fotbalová dovolená.

Fotbal jsem začal hrát za starší žáky TJ Lokomotiva Č. Budějovice, kde jsem zažil krásné fotbalové roky v krajské soutěži žáků a následně dorostu pod vedením trenérů L. Dvořáka, P. Slováčka, L. Zabilky a nakonec Pavla Taubera. Pokaždé se dala dohromady výborná parta kluků, která vždy táhla za jeden provaz. Poté jsem se na svou první sezonu v mužské kategorii přesunul do A týmu a zahrál jsem si 1. A třídu. V průběhu jarní části jsem začal nastupovat více za B tým, který hrál okresní soutěž a jelikož jsem poté musel pracovně na půl roku do Prahy a moc jsem toho nenatrénoval, začal jsem hrát už jen za béčko Lokády. Zde jsem strávil dvě sezony. Vzhledem ke svému zaměstnání a přestěhování se do Veselí nad Lužnicí, jsem se rozhodl, přestoupit v létě 2014 do Neplachova, které mi pomohl domluvit Martin Dušák a svého rozhodnutí rozhodně nelituji, protože v Neplachově jsem hlavně díky výborné partě naprosto spokojený. Před sezonou 2018/2019 se mi podařilo přemluvit k přestupu z Lokády do Neplachova i mého bratra Jardu, který pro nás byl v loňské sezoně klíčovým hráčem a jsem rád, že na své výkony navazuje i letos a já s ním můžu hrát v jednom týmu. Na Lokádu nikdy nezapomenu a vždy budu přát týmu pod vedení Jirky Pečenky jen to nejlepší.

V naší lize přeji dobré výsledky Dynamu, ale hlavně fandím Spartě! A dále už od malička fandím Liverpoolu. Mezi mé oblíbené hráče patřili F. Torres a Gerrard, z aktivních hráčů se mi momentálně líbí hra Ibrahimoviče, Maneho a Van Dijka. Z českých hráčů vyjmenuji Hübschmana a Kadeřábka.

Především se budu více snažit věnovat manželce a synkovi, než mi v lednu zdrhne do školky. Fotbalové tréninky vyměním za florbalové, protože to je druhý sport, který kromě fotbalu hraji a s klukama z Neplachova, si budeme do začátku zimní přípravy chodit zahrát fotbálek do haly. Dále bych rád vyrazil na snowboard a lyže. No a nesmím zapomenout na myslivost, takže určitě zajdu i do lesa.

Někdy v polovině ledna začínáme a budeme hrát zimní soutěž na Hluboké. Čeká nás jako každý rok soustředění, kde se vždy hodně a tvrdě trénuje, ale taky se zde hlavně po večerech u piva tmelí parta. Dále pak každou zimu trénujeme dvakrát týdně na umělé trávě ve Veselí, takže si myslím, že tomu letos nebude jinak.

Už od jara jsme tak trochu v euforii a to hlavně díky výborným výsledků, výborné partě a nádhernému novému areálu. Takže za mě byl podzim velmi vydařený.