Libore, pojďme rovnou k tomu, co všechny zajímá nejvíce. V úvodu sezóny jste působili, jako velice silný tým, který bude hrát vysoko, ale zkrátka to nešlo a přišla série tří proher. V čem byl největší problém?
Proměňování šancí, protože fotbal se nehraje jen na krásu a na počet přihrávek, ale na gólovou efektivitu. Bohužel nám asi chybí nějaký snajpr, kterého jiné týmy mají, ale třeba ho najdeme v Lukášovi Honzíkovi, který dal minulý víkend 2 góly.
A teď, když už Vám nikdo moc nevěřil, se to změnilo. Jaké změny jste provedli do tohoto utkání? A v čem byly největší rozdíly?
Nepřijde mi, že bychom dělali nějaké velké změny, spíš se snažili hrát jednoduše, a to se nám vyplatilo. Největší rozdíl byl asi v nasazení celého týmu.
Podle mých informací Váš kouč vyrazil nyní na dva týdny na nějakou cestu a u utkání nebyl. Bude to pro něj jistě příjemné překvapení, nebo již bylo? Co na to říkal?
Gratuloval nám na dálku k vítězství, určitě jsme mu udělali velkou radost poté, co si musel na lavičce vytrpět při debaklu s Planou. Dokonce mi myslím říkal, že tolik gólů ještě nikdy za hráčskou ani trenérskou kariéru nedostal.
Plánujete mu podobné překvapení připravit i pro utkání v Erpužicích? Co od utkání čekáte Vy osobně?
Doufám, že ano. Je dobře, že jsme konečně vyhráli a třeba se nám začne konečně více dařit, v Erpužicích se vždy hrají hodně těžká utkání, tým domácích je hodně bojovný a umí se na zápas hodně vyhecovat.
Myslíte, že Vás toto vítězství může nějak více nakopnout, nabudit a pomoci Vám pro další utkání?
Rozhodně ano, nálada už byla podprůměrná, potřebovali jsme vyhrát.
Jak zatím vidíte svůj tým Vy?
Myslím si, že budeme kolem 7. - 8. místa po podzimu, vyšší patra budou už bonusem. Názory, že máme na vyšší patra tabulky se nepotvrdily. Důležité je, abychom skončili po podzimu před Starým Sedlištěm, protože zde máme domluvenou jednu sázku, že pokud budeme před nimi, tak se k nám do týmu vrátí Pavel Kotva (smích).
Co je teď aktuálně největší problém Dynama?
Myslím si, že občas je problém v nasazení každého z nás a chuti si jít ve svém volném čase zasportovat, zahrát si fotbal pro radost. A naopak, kolikrát musíme na poslední chvíli shánět nějaké kluky.
Vy jste podal v sobotu perfektní výkon. Jaká byla Vaše role?
Svůj výkon hodnotit nechci, ale asi to bylo dobré, když mě naši zástupci vybrali. Myslím, že mě i pár kluků v okolí pochválilo, že jsem hrál dobře. Jako obránce mám určitě hlavně defenzivní úkoly, ale rád si, sem tam, zaútočím.
Vy figurujete v týmu na pozici obránce, hrál jste ale vždy v obraně?
Jako malý jsem spíše hrál v útoku, poté jsem vystřídal snad všechny pozice na hřišti a převážně hrál krajní obránce, nebo krajní zálohu. Záleží vždy na trenérovi, kam se mu více hodím.
Na které pozici se ale Vy sám cítíte nejlépe?
Asi na kraji obrany, kde mohu kolikrát více útočit a zahraji si více, než v záloze. Ale vše většinou vyplyne až ze hry, podle toho, co dovolí soupeř a podobně.
Vy asi budete znát většinu soupeřů z OP, proti kterému hrajete nejraději, a na který se naopak nikdy netěšíte?
Samozřejmě většinou se navzájem už celkem dobře známe, protože už jsem v okrese nahrál docela dost zápasů. Nejraději asi proti soupeři, kde mám nějaké kamarády a mohu si s ním po zápase po nějaké delší době pokecat. Takže většinou to jsou hlavně vesnice kolem Tachova, kde mám své bývalé spoluhráče nebo kamarády.
Libore, jak jste se vlastně dostal k fotbalu a hrál jste vždy za Studánku, nebo byli Vaše cesty klikaté?
Já jsem hrál od sedmi let v Tachově. Po dorostu jsem dostal možnost jít si zahrát krajský přebor do Trstěnic, kde jsem hrál rok a poté, co se tam rozpadl A-tým, tak mě oslovil současný trenér Studánky, Saša Hepfel, s Mírou Prchlíkem, abych se vrátil do Tachova, kde se zakládalo béčko. Udělali jsme si tam dobrou partu tachovských odchovanců, doplněných o dorostence a starší zkušené hráče. Dařilo se nám a nakonec jsme se ze 4. třídy dostali až do 1.B třídy a první rok dokonce hráli o postup. Bohužel fotbal je jen hra a každý z hráčů měl jiné hodnoty a potřeby a vše skončilo minulý rok, kdy jsme soutěž pro nedostatek hráčů odhlásili. Kam dále jít pro mě bylo celkem jasné, protože nás z tachovského béčka do Studánky nás šlo více a dokonce jsem tu měl už předtím hodně kamarádů.
Sledujete náš fotbalový portál www.fotbalunas.cz?
Váš portál sleduji, protože mě občas zajímá vývoj některého utkání našich soupeřů, který zde najdu. Připomínky určitě nemám, jsem rád, že něco takového vzniklo a prohlubuje to zájem veřejnosti o fotbal v nižších soutěžích.
Věděl jste, že jste se dostal do sestavy kola?
Ano, věděl, protože mi to psal někdo z kamarádů, že prý mi hned dává hlas (smích).
Pro koho jste hlasoval?
Hlasoval jsem především v jiných soutěžích, kde jsem měl v sestavách kola kamarády. Většinou, když si včas vzpomenu, podívat se na sestavu kola, tak se snažím dát hlas někomu z našeho týmu.
Je na závěr něco co byste chtěl vzkázat našim čtenářům, přeci jen, to oni Vás určili hráčem kola…
Čtenářům a hlasujícím děkuji a doufám, že se všichni dál budeme bavit fotbalem.