Fotbal mě ještě pořád baví, říká Bláha ze Stonařova

Stonařovský Zdeněk Bláha se rozpovídal o zápas v Polné i ambicích svého týmu. Hodnotí i svoji dlouhou kariéru a říká, kdy skončí s fotbalem.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Zdeňku, gratuluji ke zvolení hráčem kola. Čeká tě nějaký příspěvek do kasy?
Příspěvek do kasy asi nebude, protože podle mě ani žádná není (smích).
O víkendu jste vyhráli na půdě rezervy Polné. Jak bys zápas popsal?
Zápas s Polnou byl podle mě pěknou podívanou a domácí si snad ani nezasloužili takovou prohru. Určitě byli v první půli kombinačně a herně lepší. Druhou půli začali zase dobře, ale paradoxně po vyrovnání na 2:2 trochu odpadli a začali jsme se prosazovat my, a to hlavně rychlými protiútoky do otevřené obrany. Myslím, že to byl hezký fotbal a že se hráči i diváci bavili.
Co na soupeře platilo?
Rychlé protiútoky a trochu i důraz, kterým jsme chodili do soubojů ve druhé půli.
V příštím kole hostíte Nedvědici. Co od zápasu čekáš?
O zápasu s Nedvědicí asi moc nepřemýšlíme, půjdeme si zahrát svoji hru a uvidíme, co nám soupeř dovolí a my jemu. Snad padne dost gólů a bude to všechny bavit.
Jak probíhala letní příprava?
Letní příprava byla spíš o tom dát se zdravotně do pořádku a po pravdě se moc netrénovalo. Jen fotbálky na utužení party. Víš, jak to je v letních měsících. Všichni u moře nebo u grilu (smích).
S jakými ambicemi vstupujete do sezóny?
Odehrát to nějak obstojně a pokud možno i všechno vyhrát a udělat si vždy dobrou náladu a pěkný víkend. Máme dobrý mančaft, ale komplet všichni se slezeme tak maximálně jednou ze čtyř zápasů.
Ve svých 43 letech patříš k nejzkušenějším hráčům soutěže. Už tě napadlo pověsit kopačky na hřebík?
Už se v tom ztrácím (smích). Věk neřeším a co bude, to už vůbec ne. Prostě hraji, protože mě to baví a naplňuje. Jsem vděčný za to, že mi slouží zdraví a mužů si s klukama udělat krásnou neděli nebo sobotu.
Do kdy vydržíš aktivně hrát?
Až mě tam nebudou chtít, tak mi to doufám za včas řeknou (smích).
Ve své kariéře jsi prošel Lukami, Starou Říší, Třeští, Čáslavicemi, Hrotovicemi i rakouskými soutěžemi. Na které angažmá a proč vzpomínáš nejraději?
Já jsem rád za každé angažmá a zkušenost. Snažím se na všechno myslet jen pozitivně. Všude jsem si to užil, a když mě to přestalo bavit, tak jsem šel prostě jinam nebo to mělo i někdy jiný důvod. Jako třeba v případě Hrotovic, když jsem se stěhoval. Určitě na všechno vzpomínám s láskou a děkuji všem, co mi pomohli ...a třeba snad i já někomu (smích). Vím, že někdy byly chvíle, že si člověk myslel, že udělal chybu, ale s odstupem času zjistíš, že tě to zase někam posunulo a mělo to tak být.
Komu fandíš?
Nejsem žádný zarytý fanda nějakého týmu. Mám od mala rád Real Madrid ještě z dob, když tam střílel góly Hugo Sanchez (smích). Rád se podívám na každý náš mančaft, když hraje útočný fotbal, takže jich moc není, ale u nás nejvíc Spartě.
Kdy nebo jak jsi začal s fotbalem, kdo tě k němu přivedl?
K fotbalu jsem se dovedl sám nebo prostě nějaká naše společná myšlenka s kamarády ve 2. třídě. Prostě jsme přišli na hřiště na trénink a sešli jsme se tam fakt tenkrát skvělá partie, že jsme nedělali skoro nic jiného než každý den hráli. Vzpomínám, jak jsme jako žáci B dostávali i 30 gólů, ale to se po pár letech otočilo. Hodně nám samozřejmě pomohl taťka, strejda a rodina. Zvlášť, když jsem hrál v Jihlavě. Děkuji jim za vše.
Na jakém postu nejraději nastupuješ?
Je mi to úplně jedno. Prostě si to snažím užít všude a někde to jde líp a někde hůř, ale je to spíš o momentální formě.
Čím je pro tebe vlastně fotbal?
Fotbal prostě miluji a byli časy, že pro mě byl vším. Teď už to beru jen jako zpestření svého života a samozřejmě fyzickou vzpruhu.
Co říkáš na portál fotbalunas.cz?
Dobré informační médium.
VÝBĚR ZDEŇKA BLÁHY:
Největší kliďas týmu:
Petr Kozlík
Největší srdcař týmu:
Petr Měrtl
Největší bavič týmu:
Petr Měrtl
Nejrychlejší hráč týmu:
Michal Příhoda
Hráč s nejtvrdší střelou v týmu:
Petr Kubík
Děkuji za rozhovor.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.