Takové důležité zápasy mám nejradši, hlásí po sesazení lídra tabulky mrákovský střelec Pavel Váchal

Samozřejmě moc děkuji. Určitě radost, protože jsem to vyhrál naposledy loni a konečně se mi taky vydařil nějaký zápas. Takže klukům, kamarádům a známým děkuju moc za hlasy! Do kasy samozřejmě rád přispěju a koupím nějakou flašku dobré whiskey.

Jelikož, jak říkám, jsem to už dlouho nevyhrál, tak přesně nevím. Ale vím jistě to, že se jedná jak o peníze tak o naturálie, takže jen čekám s jakou částkou mě náš pokladník Jarda Stýskal překvapí.

Pro nás zápas o setrvání v dosahu předních příček, takže jsme prostě doma nemohli dopustit, že bychom prohráli. Bylo to od začátku poznat na nasazení a osobně mám takové důležité zápasy nejradši, protože přijde i hodně lidí a hlavně přijel jeden z mála fotbalových soupeřů. Takže zápas určitě hodně atraktivní a hlavně v osobních soubojích bylo poznat, že opravdu o něco jde.

Od začátku jsme do zápasu vlétli s větší chutí a touhou po bodech, protože jsme měli co napravovat z minulého zápasu ve Kdyni. Dobře jsme soupeře dostupovali a nenechali ho moc hrát, což bylo jedině dobře, a kdybych z první šance po úniku trefil prázdnou branku, tak jsem se mohl radovat už po 15 minutách, ale branka pro mě byla bohužel malá. Hráli jsme podle mě víc týmově a pak už mi taky vyšla po těch smolných zápasech nějaká střela a dva góly mi tam padly. S gólovým náskokem se hrálo líp, a když dal Jarda pak na 3:0, tak jsem o body už moc strach neměl, i když soupeř hned vzápětí snížil na 3:1. Takže když to shrnu, tak jednoznačně týmové nasazení a touha po bodech rozhodla.

Tuhle situaci si moc dobře uvědomujeme, ale jak říká trenér, jdeme zápas od zápasu a na konci se uvidí. Samozřejmě bych byl rád, kdybychom tyhle týmy před námi ještě porazili a posunuli se před ně. Ostatně ty týmy nad námi ještě ztratí nějaké body mezi sebou. Ale ještě než na tyhle soupeře dojde, tak hrajeme teď v neděli doma s Chodským Újezdem, kde jsme na podzim prohráli 5:3. Takže jim máme co vracet a určitě si myslím, že to bude hodně náročné utkání, ale pokud máme ty nejvyšší cíle, tak bychom ho zvládnout měli.

Upřímně? Spokojen nejsem, kdybych dal některé ložené šance, které jsem letos už dokázal zahodit, tak jsme určitě na lepším místě než na 5. Jako útočník tam od gólů jsem a určitě se chci konečně dostat do střelecké formy a dovést kluky na přední příčky, protože nám ty góly letos prostě chybí. Loni v soutěži výš jich tam padlo 19, a člověk by se měl zlepšovat, takže letos mám za cíl 20 (smích).

Jestli dobře počítám, tak jsem začínal s fotbalem ve 4 letech právě v Mrákově. Takže ano, jsem celých těch 16 let zatím jen v Mrákově.

Největší úspěch? To když jsem z dorostu přišel v 18 letech do mužů, hráli jsme okresní přebor a dokázali jsme během 2 let 2x postoupit a zahráli si i A.třídu. Takže to je můj i mrákovský dosavadní největší fotbalový úspěch.

V českém fotbale je to jednoznačně Slávie, ve světovém pak Chelsea, Real Madrid a Juventus, jako hráče mám nejraději samozřejmě Cristiana Ronalda.

Málokdy najdu chvilku na to, že si doma sednu třeba k televizi. Hrál jsem volejbal, který si ve volném čase ještě rád zahraji. Kromě fotbalu a školy mám ještě motorku, která mi poslední dobou zabere taky hrozne času a rád se taky projedu na kole, takže u mě nouze o sport určitě není. Hrajeme s klukama na škole v Plzni ještě futsal, takže aktivit je, si myslím, až, až.