Táborský dvougólový střelec Vojtěch Kollárik hráčem 20.kola říká, v kabině už si hudbu raději nepouštíme, potom nebodujeme

Do zápasu jsme vstoupili s tím, že nutně potřebujeme získat 3 body, protože jinak by byla naše situace opravdu vážná. Myslím si, že na hře našeho týmu bylo vidět jak je utkání pro nás důležité. Předvedli jsme výborný kolektivní výkon a díky tomu vybojovali tři body. Hra v zápase přesně odpovídala tomu co jsme chtěli. Ve druhém poločase soupeř nevyužil šanci snížit na 2:4 a pak už to zabalil a my mohli přidat další 2 branky a utkání dovést do vítězného konce.

Asi je potřeba říct, že ani my v minulém kole a ani Veselí teď si 6 branek inkasovat nezasloužilo, ale v některých momentech se k nám přiklonilo štěstí a náš tým toho maximálně využil.

Moje fotbalová kariéra začínala tehdy ještě v FK Tábor. V roce 2012 došlo ke sloučení se Spartakem Sezimovo Ústí, tak jsem pomyslně přestoupil do Táborska, kde jsem dohrál mládežnické kategorie. Poté jsem se stěhoval o kousek vedle na Meteor do 1. A třídy. A největší úspěch... Na ten asi teprve čekám (smích)

Nejlépe se cítím určitě na postu desítky popřípadě na jednom nebo druhém křídle. Řekl bych že po technické stránce na tom jsem dobře, ale určitě je ještě na čem pracovat. Momentálně na křídle asi nejvíc těžím z rychlosti.

Vezmu to z druhého konce... Hudbu v kabině už radši nepouštíme, protože když jsme ji zapnuli, tak jsme nebodovali (smích). V kabině umí pobavit oba brankáři Šedivý i Klejna, ale určitě to nestojí jen na nich. Celkově bych řekl, že jsme celý tým veselá kopa (smích)

My jsme zatím oslav po vyhraných zápasech bohužel moc neměli, takže pořádně nikdo moc neví jak se chovat (smích). Když se vzpamatujeme z toho, že jsme vyhráli, tak to na sebe vezme Pípi (Jakub Pípal) a Čaman (Jan Šedivý), kteří rozezpívají kabinu vítězným pokřikem a následně se zajde na pivko a večeři.