Největším cestovatelem z týmu je paradoxně náš pokladník, říká hráč kola Jan Novák

Moc Vám děkuji! Do zápasu s Trubínem jsme po předchozím špatném výkonu šli hodně odhodlaně. Trenér provedl několik taktických změn, které měli jak se ukázalo perfektní dopad. Zápas z naší strany začal opět agresivně a byla cítit velká chuť po zisku plného počtu bodů. Od prvních minut jsme Trubín zatlačili a hru měli celou dobu ve své režii, takže ano, dovolím si tvrdit, že jednoznačný a naprosto zasloužený. Abych byl upřímný, po gólech mě ani hattrick nenapadl, ale nebylo k němu daleko. První šanci jsem nepochopitelně poslal mimo branku a na konci zápasu proti povedené střele dobře zasáhl hostující golman. Oba góly měli hodně společného – připravil mi je spoluhráč. U prvního jsme s Honzou Lukešem šli sami na golmana, Honza mi nezištně přihrál před prázdnou branku, kam jsem uklidil podél vybíhajícího Váci. Před druhým gólem daleko za vápnem napřáhl Adam Vokáč a na branku vyslal slušnou pumelici. Já jen čekal, kam to brankář vyrazí (věděl jsem, že tohle v rukou neudrží). Vyboxovaný míč jsem ze vzduchu zpracoval a s razancí vrátil do sítě. Druhý byl asi z celkového pohledu hezčí.

Jelikož nás do přestávky čekají poslední tři zápasy a rozdíl je 7 bodů, tak nyní dle mého nulová. Co bude na jaře, se teprve ukáže. My se soustředíme na svou hru, kterou po nás trenér vyžaduje. Máme asi nejmladší tým v okrese (krom drobných výjimek (úsměv)) a ještě si toho u nás musí spoustu sednout. Budoucnost tu ale pro žebrácký fotbal vidím obrovskou. Tlustici jsem viděl hrát jen při našem vzájemném zápase, kde jsme bohužel dostali smolný gól, ale nijak nás Tlustice rozhodně nepřehrála. Nečekal jsem, že bude takhle suverénní, ale dávají dost gólů a inkasují minimálně. Proto takové jednoznačné postavení v tabulce.

V Broumech jsem hrál několik let, byla tam super parta a odnesl jsem si hodně zážitků. Do Žebráku jsem odešel z důvodu, že jsem se chtěl fotbalem opět bavit a užívat si ho, což se naštěstí vrchovatě naplnilo. Přestup dopadl jen díky kroku, který pro mě udělal Honza Kopic. V Broumech nebyl po zranění golman, takže se Honza rozhodl, že když mě pustí, půjde jim na oplátku chytat. Chtěl jsem mu za tuto obětavost něco do sítě poslat, ale bohužel je lepší golman, než já střelec a tak mě vychytal. (smích)

Od malička jsem hrál tenis, k fotbalu jsem se dostal spíše shodou okolností a náhody díky tátovi až v 17 letech, takže to nebude seznam jak u ostatních. Začal jsem v Praze v Rapidu Malešice, kde se nám povedl vykopat z 1.A třídy Pražský přebor. Po několika letech proběhlo stěhování do Broum, takže i změna týmu. Nyní Spartak Žebrák.

Dříve jsem střídal nejčastěji stopera s útočníkem – obojí má něco do sebe a je naprosto odlišné. Vzhledem ke svému věku v týmu jsem si nemohl vybírat a byl jsem rád, že vůbec nějaké zbylo. Nikdo nechtěl číslo 3. (smích)

Posunul bych si přenosku trošku blíž a snad alespoň 3x. (smích)

Myslím, že to je jediná má přednost, kvůli které mě sem chtěli přetáhnout, takže snad já (rád bych tu ještě chvilku zůstal – alespoň do zimních výběhů). (smích)

Sešla se tu neuvěřitelná parta a nikdo nemá dle mého na lajdáctví myšlenky. Všichni na tréninku makáme a hlavně je vidět, jak si to tu užíváme.

Adam Vokáč

Řekl bych, že kapitán Aleš Procházka. Paradox je, že je to zároveň náš pokladník.

Kdyby směřovala otázka na Rum cola, Red Bull vodka, nebo zelená, to bych věděl přesně, ale co se týká pivařů, mohl by to být Tomáš Kuník + kompletní vedení, které chodí na všechny tréninky a většinou si na žízeň dají. (smích)