Hráč 25. kola David Prášek.

S fotbalem jsem začínal na Okrouhlici asi v šesti letech. Na první trénink, tak jako většinu kluků, mě přivedl můj táta, který zde dříve také nastupoval. Poté jsem se z důvodu různých příčin a okolností přemístil do Světlé nad Sázavou, kde jsem strávil část svých žákovských let. Nejdůležitějším krokem byl přestup do nedaleké Leštiny, kde jsem nastupoval za dorosteneckou kategorii a po jejím zrušení si na rok odskočil do dorostu za klukama v Habrech. Po této etapě jsem se vrátil zpět do Leštiny a zde přešel do dospělého fotbalu a trávil čas mezi „A“ týmem a „B“ týmem. Zažil jsem zde pěkné časy spojené například s postupem do I.A. třídy, ale nakonec jsem před třemi roky vyslyšel volání z rodné Okrouhlice a vrátil se fotbalově tam, odkud pocházím.. :D

Do Hněvkovic jsme odjížděli po fotbalové rozlučce se sezónou z předchozího večera. Podle toho také výkon a nasazení na hřišti vypadalo.. :D První gól jsem vstřelil po přihrávce mezi domácí obránce, balón doběhl a poslal vedle gólmana k pravé tyči. U druhého gólu jsem přebral míč u pravé lajny a dokázal ho střelou dostat mezi stopera a vyběhnuvšího gólmana až do sítě. A třetí branku ze závěru zápasu jsem vstřelil hlavou pod břevno po krásném centru našeho armádního granátníka Honzy Beránka.

První zápas jsme hráli na Lipnici, kde si myslím, že jsme nějaký ten bod měli získat, ale chybělo nám pověstné štěstíčko. Poté následovaly zápasy „jak na houpačce“ a je pravda, že od zápasu s „Dolákem“ jsme začali sbírat důležité body. Možná je to našimi novými žlutými dresy (smích), ale spíš nám to prostě sedlo a o body se rvali, až tedy na velmi nevydařený a ledabylý výkon proti Dlouhé Vsi.

Jak říkáš, problémy s docházkou jsou na Okrouhlici naprosto srovnatelné, jako ve většině týmů Okresního přeboru. Domluvit se na pořádný trénink je vcelku problém, na zápasy se však scházíme převážně s alespoň dvanácti hráči, což je to nejdůležitější. Největší úskalí a případné řešení vidím v nutnosti "omladit" náš kádr a tím ho i pozvolně rozšířit.

Začala se tu budovat a rozvíjet družstva mladších a starších přípravek, což je první a velmi důležitý krok. Samozřejmě je problém jednak počet let, než tito hráči vyrostou a na druhé straně kolik kluků u fotbalu, nejen na Okrouhlici vůbec zůstane. Jediným možným řešením tedy zůstává příchod hráčů z jiných klubů, o což se také snažíme.

V prvé řadě to vidím na rušení některých soutěží, dle mého názoru je jen otázka času, kdy zanikne například IV. třída, popřípadě zůstane pouze jedna z nynějších dvou. Slučování klubů je věc druhá a v praxi hůře proveditelná. Jde o upřímnou a naprostou spolupráci a symbiózu těchto dvou klubů, aby bylo toto sloučení vůbec umožněno a následně tento tým „šlapal“. Co je z mého pohledu vůbec nejdůležitější, je důkladná práce s mládeží a naučit děti fotbal milovat, popřípadě ukázat jeho krásu a odtrhnout je od výdobytků dnešní moderní doby. Protože oni jsou naši nástupci a mohou změnit dnešní problémy s nedostatkem hráčů ve všech družstvech.

Tuším, odkud vítr vane a že tím zdrojem, od kterého se to k tobě dostalo, bude náš největší týmový „alkoholik“ a zároveň brankářská trojka „KVÍDO“ :D Nerad bych nějak kazil životosprávu mých spoluhráčů sudem piva a tím podkopával jejich sportovní výkony, proto bude maximálně sud perlivé vody.. :D Ne, teď vážněji, nějakou tu tekutou odměnu si jistě zaslouží, v jaké podobě se ještě uvidí  Na závěr bych rád poděkoval všem, co pro mě hlasovali, a také za poskytnutý rozhovor. Dále také s uplynulou sezónou všem, kdo se starají o fungování a vedení okrouhlického fotbalu, popřípadě i jeho zázemí a není jim tak jeho osud lhostejný. Děkuji. 