Tomáš Vejsada: Pro nás byly nejdůležitější zápasy s Jaroměřicemi a Kouty, které jsme výsledkově zvládli výborně.

Děkuji všem za hlasy, nicméně musím říct, že jsem si nepřipadal nejlepší ani na hřišti, natož, abych byl nejlepší hráč celého kola. Co se týká taktiky na Okříšky, vzhledem k tomu, že náš trenér Honza Starý je zároveň hráč, dávali jsme ji dohromady všichni při předzápasové rozcvičce. Základem bylo, že na velkém hřišti jsme nechtěli hrát žádný hurá fotbal, ale snažili jsme se být blízko u sebe a zajišťovat hlavně střed hřiště.

Moc nesouhlasím s tím, co bylo o průběhu utkání napsáno na vašem webu. V první půli byli domácí lepší, ale tutovku měli snad jen jednu a to my také, když Honza Starý šel sám na bránu. Ve druhé půli opticky možná byli domácí na balónu častěji, ale do vážnějších šancí se nedostávali a nebezpečnější jsme v tomto ohledu byli my. Dění na hřišti by více odpovídala remíza, ale nám se podařilo vstřelit gól, díky kterému jsme zvítězili. Když se hrálo na podzim u nás, bylo to právě naopak – lepší jsme byli tenkrát my, ale Okříšky daly dva góly, skvěle jim zachytal brankář a body si odvezli oni.

Jsem přesvědčen, že ano. Pro nás byly nejdůležitější zápasy s Jaroměřicemi a Kouty, které jsme výsledkově zvládli výborně. Myslím si, že v posledních zápasech jdeme nahoru i herně a že ještě pár bodů určitě uhrajeme. Rozhodně se nechceme spokojit s tím, co máme v tuhle chvíli uhráno.

Samozřejmě bereme Pelhřimov jako mnohem větší klub, který by se měl pohybovat na úplně jiných místech tabulky, spíše však v úplně jiné soutěži, než my. Když ale našeho stopera Leoše Hanouska před rokem a půl z Pelhřimova lanaři, odmítl s tím, že za rok budeme hrát stejnou soutěž. Připomínám, že v tu dobu hrál Pelhřimov divizi a my zrovna postoupili do A třídy... Před pár lety se zdálo nepředstavitelné, že bychom hráli s pelhřimovským áčkem stejnou soutěž, nyní je to realita. Na podzim jsme v Pelhřimově uhráli bod za remízu 1:1, pokud by se měli sčítat výsledky obou vzájemných zápasů, chceme být ti lepší. Jinak očekávám vyrovnaný zápas, doufám, že si poradíme s jejich rychlými podhrotovými hráči a naopak se my prosadíme přes jejich pomalejší beky. Utkání bude vyhecované určitě i díky tomu, že v Pelhřimově působí dva Košeťáci a Máru Dvořáka jsme naučili v Košticích chytat. Z našich hráčů pak většina prošla pelhřimovskou mládeží, a jelikož se tam toho moc nenaučili, skončili u nás v Košeticích :). Taky předpokládám, že dorazí hodně diváků, přičemž Pelhřimov dokonce na zápas vypravuje pro diváky autobus. Autobus z Pelhřimova na zápas do Košetic. To považuju za největší fór a zároveň největší úspěch košetického fotbalu.

Postup bych přál Humpolci. Bystřice je možná fotbalovější, ale Humpolec má dobrý tým, hrají nesmírně efektivně a po těch letech bych jim přál, aby se konečně dočkali. Navíc by určitě bylo dobré, aby z okresu byl alespoň jeden tým ve vyšší soutěži než KP.

Myslím si, že to není nijak zvlášť potřeba. Snad každý, kdo v Košeticích v posledních letech byl, tak se mu u nás líbilo, a to platí i o soupeřích a fanoušcích soupeřů. Ať již díky kvalitě zápasů, nebo skvělé atmosféře, nebo výbornému občerstvení. Spíš si říkám, jestli budeme schopni všechny fanoušky, kteří dorazí, uspokojit co do míst k sezení, resp. míst, ze kterých bude možno zápas sledovat.

S fotbalem jsem začínal v Košeticích ještě v předškolním věku a přivedl mě k němu táta, který aktivně hrával a do dnešního dne v košetickém fotbale působí.

Samozřejmě Košetice a z hráčů pak třeba David Bartoška.