ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - 18.kolo Jihomoravský | 1.B třída sk. B, 2017-2018

 

Nejvíce hlasů získal od fanoušků 1.B třídy dostal Luboš Hašek. Kounicím se povedlo tohoto šikovného útočníka angažovat v zimním přestupovém období. Hašek okamžitě zapadl do sestavy a stal se oblíbencem místních fanoušků. Na jaře už si stihnul připsat dvě branky a to po jedné v obou vítězných zápasech Kounic. Platí tedy jednoduchá rovnice, když dá Hašek gól, tak Kounice vyhrají. Že v kabině Kounic panuje výborná atmosféra můžete poznat z následujícího rozhovoru.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Jak se rodilo vaše vítězství v zápase s Jundrovem?
Tým Jundrova byl pro nás trošku neznámá, protože v zápase s Pohořelicemi měli údajně hromadu absencí. Nám chybělo pár opor nyní, takže jsme do tohoto zápasu šli s cílem neprohát. To se nám díky bojovnému a téměř bezchybnému výkonu všech na hřišti podařilo. Ovšem bez hráčů "B" týmu, kteří nám v tomto zápase pomohli by se to nepodařilo. Tímto bych jim chtěl poděkovat, jste borci!
Jak se Vám spolupracovalo s novým útočným parťákem, kterým je "fotbalový kmet" Bohuslav Horák?
Kounický "dědek" jak mu říkáme, nebyl pro mě nový, protože jsem s ním hrál B třídu už před 20 lety za FC Rakšice. Tehdy to byla čest pro mě, teď je to čest pro něho.
Můžete nám poodhalit, jak probíhala jednání o vašem zimním transferu?
No, to byl největší oříšek. Přišel jsem z týmu FC Rakšice, kde jsem i členem výboru, správcem, pokladníkem a pořadatelem… Navíc tým vede III. třídu OP a chce postoupit do okresního přeborů, takže o mém odchodu nechtěli slyšet. Naštěstí jsem ze své pozice mohl trošku zatahat za nitky a vyšlo to. Prostě jsem cítil, že po 23 letech v jednom klubu potřebuji změnu, a že v Kounicích bych mohl být ještě platný. A teď jen doufám, že ani jedna strana nelituje.
Vypadá to, že jste minimálně herně do týmu zapadl. Jak je to v tomto ohledu s kabinou?
S kabinou si myslím, že je to úplně TOP. Trenéři mi hned přiřadili číslo 9, za což jsem jim vděčný, protože od dob Alana Shearera pro mě jiné číslo neexistuje. Kluci si najdou vždycky něco, co se musí zapít a oslavit a to je něco pro mě. S oporou Zdeňkem Záviškem jsme dokonce spolubydlící a vlastně tady hraju jen díky návštěvě jeho třicátých narozenin. A taky sem si dost sedl s dukovanským zabijákem Josef Stanciu Balíkem, se kterým dokážeme vítězství slavit až do následujícího zápasu.
Kdybyste měl vybrat svou největší fotbalovou přednost, jaká by to byla?
Kde začít.... Celý život jsem byl hráčem do zakončení a dával dost gólů. Víc než teď. Nevynikám rychlostí jako spíš výběrem místa. Teď sem si našel tým, kde jsou všichni rychlí, tvrdí a ochotni pracovat pro tým. Pro mě už jen zbývá úkol, dát jejich práci tu pomyslnou třešničku na dortu a akce zakončit gólem. V Horních Kounicich je dobrá parta kluků i všech lidí okolo, co mají fotbal rádi a žijí pro Kounice. Proto doufám, že mi to bude ještě nějaký čas kopat a budu součástí toho všeho.

Autor: Jan Dvořák

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.