Rozhovor s hráčem 4. kola Nikolou Višněvským

,,Narodil jsem se ve Zlíně, kde jsem už ve 4 letech začal chodit do školičky bruslení. Chtěl jsem se stát hokejistou, jenže kyčle mi to nedovolily, tak jsem přešel na fotbal. Prošel jsem ve Zlínském drese všemi kategoriemi. Dostal jsem se do krajských výběrů a nakouknul i do reprezentačních kempů. V 16 letech jsem debutoval za B-tým proti Třinci, kde jsme prohráli 4:1 a v 18 letech jsem nastoupil do druhé ligy za A-tým Zlína proti Varnsdorfu, kde jsme prohráli 3:0, takže debut není má silná stránka.''

,,Momentálně jsem čerstvý maturant. Nejsem ten typ fotbalisty, pro kterého by to byla konečná. Samozřejmě s fotbalem se to těžko mísí dohromady a nemusí Vám vyjít vstříc jak jedna tak druhá strana. Takže nyní stojím na mostě mezi břehy a nevím, jakým směrem se ještě vydám. Dávám si rok na rozmyšlenou.''

,,Nemám fotbalovou rodinu jako většina vrstevníků. Nejvíc mi věřil a podporoval mě dědeček, který fotbal hrával. I když viděl jen pár mých zápasů a to ještě v žákovských kategoriích, tak bych měl jmenovat jeho.''

,,Třetí liga pro mladé hráče je obrovské plus. Jsem rád, že ji ve Zlíně máme. Mladí hráči fotbal hrát umí. Jenže jim chybí to, co je v profesionálním fotbale nejdůležitější, a to absolutní odhodlání, nebát se chodit do soubojů a hlavně být důrazný. Potom samozřejmě je důležité, aby mladí hráči naslouchali těm zkušenějším. Ve Zlínském béčku nás trénují dva exligoví hráči, což je pro nás obrovská výhoda. Pro mě to byla celkem obtížná zkouška. Naopak pro kamaráda Robina Elšíka(hraje za Viktorku Otrokovice) to je jednodušší než v dorostu a střílí góly hned od první sezóny. Je to pro každého hráče individuální. Chce to čas a jen záleží na klubu, jestli ho mladému hráči dá nebo ne.''

,,Už v první minutě jsem si všiml, že je dost vysunutý z brány. Z předchozích let to často zkoušel Lukáš Salachna (bývalý spoluhráč), a dokonce Róbert Matějov proti béčku sigmy tímto způsobem vstřelil i gól. V žádném předchozím zápase jsem to ani nezkusil. Jeden ze stoperů Vyškova dal nepřesnou přihrávku a nebudu lhát, že to byla první myšlenka, co mě napadla. Naštěstí to tam spadlo. Spoluhráči si po zápase dělali legraci, že se mi nechtělo sprintovat těch 50 metrů sám na bránu.''

,,Krásné by to bylo. Musím ale říct, že momentálně jsem v béčku opravdu spokojený. Máme tam super partu a je to po dlouhé době tým, ve kterém nejsem nejmladší. Nechci se někam tlačit, a na tréninku hrát obránce, protože na ten post zrovna nikdo není. To mě dál neposune. Raději se teď pořádně vyhraji v béčku, nastřílím co nejvíce branek a třeba v zimní přípravě si to rozdám s krajními záložníky o místo.''

,,Jak jsem říkal trenéři nás učí to, co je v mužském fotbale nejdůležitější. Do zápasu jdeme na 110%. Třeba proti Vyškovu jsme udělali obrovské hrubky. Naštěstí soupeř je všechny nevyužil a díky tomu, že jsme za vítězstvím šli 2x nepříznivý stav odvrátili. Jarní část sezóny máme vždy mnohem kompaktnější. ''

,,Myslím, že to byl zápas hlavně pro oko diváka. Hodně gólů a šancí. Ani pořádně nepamatuju, kdy jsme naposledy doma vyhráli. Snad někdy v zimě. Nejspíš to můj nejlepší výkon dosavadní sezóny byl, protože předchozí zápasy byly takové šedobílé. V Mohelnici jsem dokonce o poločase střídal, kvůli lehkému otřesu mozku. ''

,,Hodně emotivní. Tehdy Zlín trénoval Martin Pulpit, který je známý bouřlivák. Hráli jsme až ve Varnsdorfu. Určitě jsem si to představoval výsledkově jinak, ale zkušenost k nezaplacení. V rámci možností jsem obstál a řekl si o další druholigové starty.''

,,Podle mě typická i pro ostatní týmy. Občas jezdíme trénovat po okolních dědinách, kam nás odveze autobus. Jednou si spoluhráč nevzal kopačky a tak musel celý trénink běhat, protože neměl jak trénovat. Na jeho obhajobu se to stává i mnohem zkušenějším. Jednou v 8 týmu zapomněl kopačky David Hubáček. Naštěstí si to uvědomil ještě ve výjezdu z areálu a stihl zastavit autobus.''