Něco do kasy? Čekám to v sobotu na zápase, směje se Hráč kola Filip Socha

03.09.2015 21:04 Vojtěch Honzík

Šestadvacetiletý Filip Socha přispěl dvěma góly, ten druhý byl navíc vítězný, ke skalpu domácí Trnové. Prosadil se i v úvodním kole a od vás si vysloužil osmadvacet procent všech hlasů.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Filipe, bude vás toto vítězství v klubové kase něco stát?

No, zatím nestálo, ale čekám to v sobotu na zápase (úsměv). Jsem tady poměrně nový, takže nevím, co mě čeká.

Sledujete náš portál fotbalunas.cz?

Sleduji ho hodně. Dříve jsem se díval na fotbal.cz, náš výsledek je tam třeba i teď špatně, tady je to lepší a obsáhlejší.

Jak se zpětně za utkáním s Trnovou ohlížíte?

Těžko říct. Nebylo to lehké, Trnová hrála tvrdě a důrazně do těla. První poločas jsme si na to zvykali, pak jsme byli lepší si myslím a nakonec i zaslouženě vyhráli.

Vy jste vstřelil v úvodních dvou kolech tři branky, čím to?

Já to vezmu trošku obecně. Byl jsem zde před dvěma lety, pak rok hrál jen futsal, nyní jsem se vrátil. Hodně jsem na sobě poslední rok dřel, ať už na technice nebo fyzičce, jdu štěstíčku naproti (úsměv). Na druhou stranu je potřeba říct, že u dvou ze tří gólů se ke mně míče šťastně odrazily, já se jen trefil bránu a ono to vždy zapadlo k tyči (úsměv). Byl bych šťastný, kdyby to takhle pokračovalo a abych se Nečtinám vyplatil.

Začátek se vám povedl, jaké jsou týmové cíle?

Každým rokem jsou Nečtiny do třetí, čtvrtého místa, tak bychom to chtěli prolomit a zkusit postoupit do B třídy a alespoň na rok si jí zkusit. Ale vždy chybí pár bodů, uvidíme letos. Okresní přebor je hrozně těžká soutěž, odtud se špatně postupuje.

Nyní vás čeká souboj v Dolní Bělé. Co od utkání čekat?

Já si je pamatuji z před dvou let, to vždy ve vzájemných zápasech s námi vyhráli hosté. Jsou nepříjemní, hrají tvrdě do těla, ale u nich se nám daří více než-li s nimi doma, takže já věřím, že vyhrajme. Já věřím vždycky (úsměv).

Pojďme přímo k vám, jak jste si našel k fotbalu cestu?

Nikdo mě nepřivedl. Můj starší brácha měl rád fotbal a koukal v TV a mě to vzalo, když jsem se s ním koukal. Nejdříve jsem si kopal o stěnu, pak na branku před panelákem, až jsem začal hrát v Plasích, tam jsem fotbalově vyrostl.

Post jste si držel stále stejný?

Vždy jsem hrával spíše dopředu. Jeden čas jsem sice byl střední defenzivní záložník, ale jen na chvilku a již řadu let zpátky. Většinou jsem hrot nebo levý záložník, obrana nebo tak vůbec.

Máte fotbalový vzor?

John Terry. Od malinka fandím Chelsea a když přišel, tak pro mě byl číslem jedna. Důvod je prostý, pro jeho přístup, jak nikdy nic nevynechal a pro tým by ze rozkrájel.

Děkuji za rozhovor, přeji mnoho nejen sportovních úspěchů.

Autor: Vojtěch Honzík