Gratuluji k vítězství v anketě Tomáši, jaké jsou tvé pocity?
Děkuji moc za gratulaci. Popravdě jsem ani nepostřehl, že jsem v nominaci, a že jsem dokonce vyhrál, takže pocity jsou překvapivé, ale samozřejmě to zahřeje na srdíčku. (smích)
Udělali jste v kabině nějakou hromadnou „hlasovací kampaň“?
Jestli ano tak jsem o ní nevěděl. Tipnul bych to na nějakou kulišárnu od známého šprýmaře Milana Primase, že zalarmoval nějakou armádu hlasujících. (smích)
V zápase s Žichovicemi si byl hodně vidět, a dokonce si vstřelil branku. Jaké bylo utkání z tvého pohledu?
Z mého pohledu se podle mě fotbal hrál, tak prvních dvacet minut a pak se měl zápas raději ukončit. Po vstřeleném gólu jako by se vytratila chuť hrát z naší strany a že bude jeden gól stačit. Poté samé nakopávání, dlouhé auty, urputné bránění. Druhý poločas se odehrával ve stejné režii a bohužel na nás padla deka a nebyli jsme si schopni a ani nahrát do nohy a bohužel ani moc ta bojovnost tam nebyla vidět. Ne každý zápas je jako z učebnice.
V sobotu vás čeká nováček soutěže – Černice. Toto utkání bude plzeňským derby, myslíš, že bude zápas vyhrocený?
Myslím že, bude trošku vyhrocenější o tom žádná jako každý souboj o menší plzeňskou nadvládu, a hlavně pro pár kluků z nás. Proti nám na lavičce budou stát mí bývalí trenéři z Petřína jeden z dorostu a druhý z mužů, a nerad bych odcházel poražen.
Nacházíte se ve středu tabulky, jste spokojeni s umístěním, nebo předsezonní cíle mířily výše?
Jak se to vezme. Spíše to není úplně uspokojivé kord, když jsme si svojí hloupostí a lehkomyslností ztratili už úplně zbytečně několik dobře rozehraných utkání. Nechci úplně hovořit za všechny, ale myslím si, že jasný cíl je vyhnout se baráži o sestup ne jako loni se nervovat jako důchodci v Kauflandu jestli je akce na máslo. Samozřejmě bychom rádi chtěli koketovat s horní polovinou tabulky a třeba baráží o postup do kraje, když vidím, jak zatím vypadá divize, tak buď se bude hrát o sestup nebo o postup. (smích)
Před dvěma lety si na Košutce hostoval, co tě vedlo do Plzně přestoupit?
Po návratu z Německa, jsem šel právě na Košutku, ale byl jsem hráč Petřína, kde samozřejmě jsem zažil také super období a za to jim děkuji. Na Košutku jsem byl trochu zlanařen a pak taky mám jí za barákem, a hlavně tam máme takovou super partu pacientů, kterou nejde opustit, tak přestup byl pak jasná volba.
V předloňském rozhovoru si říkal, že by sis měl zavést nějaký rituál. Už sis nějaký zavedl?
Popravdě jsem se k tomu ještě nedostal k nějakému rituálu, abych pravdu řekl. Myslím, že ty rituály nechám na ty pověrčivější. (usmívá se)
Co pro tebe znamená fotbal?
Běhání 22 bláznů za kulátým nesmyslem. (smích)
Změnil se tvůj vzor nebo je to stále šestadvacetiletý Omar Abdulrahman?
Tak samozřejmě na Omarovu levačku nic nemá, ale v poslední době se mi líbí útočník Pierre-Emerick Aubameyang z Borussie Dortmund, takový gólový TGV, toho jestli někdy předběhnu na 100m, tak koupím na Košutku cisternu rumu.
Máš nějaký zážitek z fotbalu, na který v životě nezapomeneš?
Těch zážitků je rozhodně dost, ale asi se sem hodí ten nejaktuálnější, a to je teď domácí zápas baráže s Meclovem, když Pavel Macht zvyšoval na 2:0, ta euforie a bojovnost byla neskutečná, a hlavně pak ta oslava byla taky trochu o zdraví některých z nás. (smích)
Jaké jsou tvé koníčky mimo fotbal?
Když neběhám na trávníku tak na palubovce na futsale, ale i tak nějak všechny možný sporty zkouším pro zábavu. Samozřejmě i to bavení se s přáteli někde jako všichni.