ROZHOVOR S HRÁČEM 23. KOLA Danem Fojtíkem z Vlachovic, ten fotbalové vyrůstal ve Slavičíně a rád vzpomíná na svého trenéra Jiřího Váňu

Výhry v anketě o hráče kola si velmi cením, jelikož tuto anketu od nás vyhrál naposledy Patrik Macháč. No, stát mě to bude asi nějakého toho kvalitního půllitru slivovice, jak už je to zvykem.

Utkání to bylo velmi těžké. Horko a parno bylo na každém znát, ale nakonec jsme utkání dotáhli do vítězného konce. Jako tým mě hosté překvapili svou bojovností a houževnatostí.

Za výkon bych pochválil každého hráče našeho týmu, každý byl na hřišti platný a odvedl svou práci. Vyzdvihnul bych výkony Patrika Macháče, který pochytal několik tutovek hostí.

Většinou o víkendu hrávám za náš A - tým, takže B - tým je vždy až druhá varianta, že mi trenér rezervy Ondra Vavrys zavolá o výpomoc. Proto nemůžu objektivně hodnotit všechny jarní výkony B týmu. Při pohledu na celkovou tabulku soutěže si myslím, že tým si vede skvěle a klape to po všech stránkách. A co se změnilo proti podzimní části? Já si myslím, že velice nic. Maximálně jsem si všimnul, že chodí více dorostenců, kteří si chtějí zkusit dospělácký fotbal, což je jedině dobře.

Jestli se mi Ondra Vavrys zase ozve, tak půjdu hrát a věřím, že dovezeme tři body. I když vím, že každý zápas je jiný a každý zápas se týmu jinak vydaří.

Kdo ví? Podle mého názoru, by si to zasloužili oba týmy. V týmu Nedašova vidím především zkušenosti. Tým je postaven spíše na starších a většinou velmi zkušených hráčích. Stačí se podívat, na tabulku střelců. Hned víme, o kom je řeč. Naopak v týmu sousedních Bohuslavic nad Vláří vidím potencionál v mladých ročnících, Urbánek, Obadálek, Bařinka, Baklík nebo jejich střelec Krasňanský. Jsou to všechno mladí kluci, kteří tam mohou hrát klidně dalších patnáct let. Snad ale vezmeme Nedašovu nějaký ten bod.

Se svojí fotbalovou kariérou jsem začínal ve Slavičíně. Hrál jsem tam snad již od mladší přípravky. Zde jsem zažil ty nejlepší fotbalová léta. S kluky jsme byli výborná parta a dodnes ještě jsme. Také trenéři zde odvedli kus své práce. Hlavně pan trenér Jiří Váňa, kterému patří velký dík. Po skončení dorostu jsem měl nastoupit za B tým Slavičína a začít s nimi trénovat. Jenže se naskytla jiná situace. Mužstvo z Divnic, odkud procházím, bylo doslova na rozpadu. Na zápas jezdili v maximálně jedenácti hráčích a většinou kopali spodek IV.C třídy. Tak jsem se rozhodl je podpořit a přestoupit do Divnic. Mezitím vznikl tým s názvem Vlachovice B. A já neváhal a přestoupil. Většinu kluků z Vlachovic znám. A co říkám na sloučení s Vlachovicemi? Nazval bych to slovem potřeba, jakož to divák z Divnic. Naopak pro diváky z Vlachovic to je snad po třech, či čtyřech letech znovuobnovení B týmu, což je určitě fajn. Protože ne vždy má každý čas chodit se dívat na A tým, který hrává v sobotu.

Odehrál jsem s A týmem dva nebo tři přípravné zápasy, jinak jsem trávil čas s přítelkyní, kamarády nebo doma s rodinou. Fotbal mi bohatě stačil...

Kromě fotbalu hraji rád nohejbal. Často si rád zahraji také badminton. Ale každý míčový sport je fajn, takže se žádnému nevyhýbám. Tímto mám zde příležitost poděkovat mamce, která mě od dětství, ochotně vozila na tréninky a zápasy a od srdce fandila. A nenechala mě fotbalem ,,seknout,, ,když jsem mel ,,slabší,, chvilky a vždy mně to ,,tvrdě,, rozmluvila. Jelikož měřím ještě asi o osm nebo devět centimetrů víc než můj taťka tak se mě párkrát ptal, jestli bych to nechtěl zkusit v bráně, že na to výšku mám. Sem tam jsem to na tréninku zkusil, ale jen tehdy, když jsem byl už dost naběhaný nebo se do brány nikomu nechtělo...

Tak z A týmu je to asi Jirka Nedavaška. kterému nikdo jiný v týmu neřekne jinak, než tzv. nosič vody. Smysl přezdívky snad chápete. A ne, nesedí stále na střídačce. Často se bavím s Jardou Hověžákem, který je tahoun týmu a sleduji ho a učím se od něho. Nesmím zapomenout například na Kubu Pekárka, Mariána Trčku nebo Davida Hlavicu, kteří jsou v mém věku. V B týmu jsou to asi převážně hráči z Divnic, Jarek Mana nebo Kamil Tlušták. Nesmím ale zapomenout na Pavla Jandíka, který je takový maskot B týmu. Dělá si snad ze všeho srandu. Ale nemám z obou týmu nikoho, s kým bych se nebavil nebo by jsme si nerozuměli.

V každém týmu by se někdo našel, kdo svými výkony převyšuje ostatní. Začínaje Horní Lhotou a jejich kapitánem Šenovským, konče Jiřím Fojtíkem z Nedašova, se kterým se znám a vždy se na zápasy s ním těším. Neznám nikoho, který by ten fotbal bral tak vážně, jako on. I když je to nejnižší liga u nás a většina to bere jako své hobby. Nesmím zapomenout na hráče Bohuslavic a tím je Zdeňa Kupčík - vytříbená technika, obránce - záložník, je mu to jedno. Hráč podle mých představ. Slíbil mi, že pro mě bude hlasovat, tak bych ho chtěl tím to pozdravit.

Vylepšit snad už nic nejde, vše je zvládnuto na výbornou. Jen tak dál!!