Za hlasy děkuji hlavně klukům z Přimdy, směje se Ondřej Pavlas

Páteční den si opět zpestříme krátkým rozhovorem s největší hvězdou uplynulého víkendu. Tou se stal Ondřej Pavlas (Baník Stříbro), který pomohl svému týmu v souboji proti Bezdružicím nejen výborným výkonem, ale především hattrickem. A co vše jsme s Ondřejem probrali a nač se tedy můžete těšit? No, je toho hodně a zabrali jsme široký okruh otázek, ale hodně jsme s ezaměřili především na seznamování s kabinou. Ondřej nám krátce popsal některé své spoluhráče a jejich herní i životní styl, tak se nenechte dlouho zdržovat a napínat. Přeji příjemnou zábavu.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Jak byste ohodnotil Váš víkendový zápas?
Určitě jsme nečekali, že to bude lehké utkání. Navíc jsme tam jeli v neúplné sestavě, což se ukázalo hned v první minutě, když jsme po našem nedůrazu dostali hloupý, leč zasloužený gól. Já se dostal na hřiště až po dvaceti minutách hry, vlastně se mi tam ani moc nechtělo kvůli nedělnímu zápasu s A-týmem. Chvilku jsme se hledali, ale pak jsme se dočkali vyrovnání a během patnácti minut přidali ještě dvě branky, které nás hodili do pohody a už se vesměs hrálo na jednu branku, což asi potvrzuje i výsledek, i když domácí pár slibných šancí zahodili.
A co lze očekávat od toho následujícího utkání?
Do každého zápasu musí člověk jít s tím, že může i prohrát, a o to více se pak musí prát o plný počet bodů. Nic se nevyhraje samo, ale věřím, že v dalším zapase budeme brát stejný počet bodů jako jsme brali v Bezdružicích.
Jaká je v týmu momentálně atmosféra?
Atmosféra je dobrá, vždyť se pereme v první pětce, která je dost vyrovnaná, takže nač si stěžovat. Navíc máme výbornou partu.
Jak jste na tom s fanoušky, máte nějaké skalní příznivce?
Lidí na nás chodí dost, ale že bychom měli nějaké skalní příznivce, to si nemyslím.
Máte v soutěži nějakého oblíbeného soupeře? Proti komu se Vám hraje nejlépe?
Nehrál jsem každý zápas, ale pro mě asi Stráž, ta je dost fotbalová a takový fotbal nás baví. Lepší, než se otáčet za nakopávanými balóny.
Kdybyste si měl vybrat z celé soutěže jednoho hráče jako posilu pro Váš týmy, kdo by to byl? Proč?
To je těžké takhle říci. Dobrých posil by se určitě našlo dost, ale asi bych bral nějaké kluky z Přimdy, ty mi poslali dost hlasů (smích).
Jak byste sám sebe popsal jako fotbalistu?
Nechci se hodnotit, od toho jsou tu jiní. Ale za B-tým takový Martin Frýdek, ten taky může nastoupit, kde je potřeba (smích). A za A-tým jako Lukáš Vácha, udělat černou práci, sbírat balóny, oběhat to a sem tam dát nějaý ten gól (smích).
Pojďme si krátce představit ve zkratce Váš tým a vyzdvihnout některé atributy u svých spoluhráčů?
Tak třeba, největší srdcař a dříč je Michal Petraška, ten má troje plíce a nic neodflákne, sólista určitě profesor Ikebara, Jan Trnka. Technických typů máme víc a doufám, že k nim patřím i já (smích), mezi rychlíky patří určitě Jan Trnka a Matěj Kovačka, nejlepší pasy má asi malý čuně, Tomáš Mráček, ten to rozdává hodně dobře. A hlavičkáře máme hned dva, a to Šamiho (pozn. red.: Karel Šaman) a Libora Loulu, ty mají ještě mladý nohy, tak se můžou pěkně odrazit, takže to sbírají hodně suverénně (smích).
A co mimo hřiště? Řeknete nám něco na adresu hráčů?
Jak už jsem říkal, parta je výborná. To víte, že na hřišti někdy bouchnou saze, to je ve fotbale normální, i když u nás je to většinou kvůli blbostem, což mě trošku štve, ale v kabině už je každej zase kamarád. No bavič je asi Šami, ten má ke všemu nějakou připomínku. Nerváků tam také pár máme, ale ty jmenovat nemusím, oni ví, o které jde, je to taková trojička, která se musí chytnout pokaždý, ale jak se odpíská konec, je to pryč. Co se týče nejpilněji oslavujících hráčů, tak určitě musí padnout jména jako Šami, Pavel Smolek, Trnčus, Meris, Jindra Jareš a já si také rád posedím déle, než ostatní.
Mohl byste se s námi podělit o nějakou vtipnou historku z fotbalového prostředí?
Těch je více, ale v hlavě mi asi zůstane poslední zápas ve III.třetí, na který jsme jeli po dokopné a někdo rovnou dokonce z ní (smích). Pěkně jsme se tam točili, asi jako Pavel Poulíček na kolotoči a někdo z toho hodil i tyč, ale nechci jmenovat, mohl to být náš jakýkoli kapitán (smích). Po dvaceti minutách jsme prohrávali 0:4. Konec ale dopadl nakoenc lépe. Vyhráli jsme nakonec asi 8:4, je ale pravdam že si z too už moc nepamatuji (smích). Takže tohle bylo hodně slušné a myslím, že na tento zápas nikdo z přítomných dlouho nezapomene.
Jak zvládáte náročné víkendy, kdy hrajete za A-tým i rezervu?
Zvládám to dobře, kdyby to bylo možné, hrál bych za oba celky pokaždé.
Máte na závěr pro naše diváky nebo spoluhráče nějaký vzkaz?
Určitě všem děkuji za hlasy a za to, že budu muset platit do kasy (smích). A vzkazuji, aby sledovali tento portál, je fajn si pročíst reporty z našich i jiných zápasů, ostatní rozhovory nebo hlasovat pro hráče.

Autor: Daniel Kot

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.