Luboši, gratulace k výhře v anketě Muž kola. Kdo se podle tebe postaral o největší porci hlasů a komu by si chtěl touto cestou poděkovat?
Děkuji Lukáši, napotřetí to konečně vyšlo. Určitě největší zásluhu na tom mají spoluhráči, bez kterých bych v sestavě kola ani nemohl být, poté samozřejmě rodina, hlavně mamka, ta to měla pod kontrolou určitě každou hodinu (smích), ale chtěl bych poděkovat všem, kteří mě podpořili a poslali hlasy.
Nejsi první hráčem Dívčic, který tuto anketu opanoval a tak asi víš, co tě čeká. Nebo už si vymyslel jinou odměnu pro kluky do šatny?
Škoda, že se hráči Dívčic neúčastní sestavy kola pravidelně po každém zápase, ale určitě basička pro kluky do kabiny mě nemine, jako ani příprava tataráku na dokopnou, z čehož už je taková tradice.
V sobotu jste doma přivítali Pištín, kterému se na jaře moc nedaří. Jenomže derby bývají někdy ošemetná, jaká panovala v kabině atmosféra? Proběhla nějaká motivace před zápasem?
Motivace je každý zápas stejná a to je vyhrát, takže ani Pištín nebyl výjimkou. Navíc si už ani nepamatuji, kdy jsme s ním naposledy ztratili body. Soupeř nás ničím nepřekvapil, takže v domácím prostředí jsme zaslouženě vyhráli.
V utkání jste opět zahodili celou řadu šancí, včetně pokutového kopu. V každém zápase se tak na body nadřete, dá se ta koncovka do konce jara ještě vypilovat?
To je bohužel pravda, táhne se to s námi už delší dobu, do šancí se nemáme problém dostat, ale nějak nám to tam nepadá. Chybí nám větší klid v zakončení. Zahodíme první tři a pak už je to i o psychice, ale naštěstí jsme s Pištínem hráli trpělivě a něco tam spadlo.
Ve druhém poločase jste se uklidnili třemi góly, ale v závěru soupeř dotahoval. Jak si viděl zápas ty ze hřiště a nechyběla v závěru koncentrace po vedení 3:0?
Celý zápas jsme měli pod kontrolou, byla jen otázka času, kdy se nám povede dát první gol. Když jsme vedli 3:0 tak jsme udělali 2 hrubé chyby a dostali soupeře malinko do zápasu, ale vítězství jsme si pohlídali.
Ty si jako řada tvých spoluhráčů prošel Olešník, který hraje Krajský přebor. Co chybělo k tomu, aby si se v kádru udržel. Co si pamatuji před odchodem do Dívčic si měl nakročeno do základní sestavy, než přišlo zranění stehenního svalu. Byl to zlomový okamžik?
To je jednoduchý, stačilo abych v Olešníku zůstal (smích), ne vážně, zranění stehenního svalu tomu určitě nepřidalo, ale i kvůli pracovní vytíženosti jsem tušil, že na základní sestavu by to nebylo a já fotbal hraji, proto abych si zahrál na hřišti, z lavičky to není nic pro mě a táhlo mě to i za klukama do Dívčic, s kterýma jsem prošel mládeží v Olešníku. Nicméně v Olešníku jsem prožil nejkrásnější fotbalová léta a jsem jeho velkým fanouškem.
Máš nějaký fotbalový vzor nebo oblíbený klub?
Mým nejoblíbenějším klubem je Real Madrid a v něm Cristiano Ronaldo.
Máš i jiné koníčky kromě fotbalu?
Já miluji aktivní odpočinek, takže mým koníčkem je hlavně sport, poté samozřejmě gastronomie, rodina, kamarádi. Dělám v životě, co mě baví, to si myslím, že je nejdůležitější.
Když odbočím k tvému kuchařskému zaměstnání, sleduješ v televizi třeba pořady o vaření, kterých je na každém českém kanálu nepočítaně? A která kuchařka je podle tebe lepší Speciál Ládi Hrušky nebo Dobroty Jirky Babici?
Sleduji jen ty dobré a, co dávají v oboru smysl, takže z kulinářů Hrušky a Babici si dělám jen srandu.
Máš třeba nějaký fotbalový sen? A nebo i kuchařský s kým by si chtěl vařit?
Ten fotbalový je abych mohl hrát fotbal, co nejdéle to půjde, protože ho miluju, taková třešnička na dortu by bylo jet do Madridu, na zápas Realu a na vlastní oči vidět Ronalda.
Ten kuchařský je aby hostům chutnala má kuchyně a odcházeli i s nějakým zážitkem z jídla.
V dalším kole jedete na hřiště Mokrého, které na jaře výsledkově tápe a uhrálo jediný bod. Je v silách Dívčic si ze zápasu odvézt tři body a co je třeba pro to udělat?
Do Mokrého pojedeme určitě vyhrát, i když nás nečeká lehký soupeř. Zase to bude o tom, kdy se nám povede vstřelit první branka.
Děkuji za rozhovor a ať se daří i v dalších kolech!
Já také děkuji a přeji mnoho kvalitních rozhovorů.