Petře, gratuluji k vítězství o hráče kola. Jaké jsou vaše prvotní dojmy a pocity?
Zdravím příznivce fotbalunas. Mé prvotní pocity nejsou vůbec dobré. Hned na úvod bych chtěl vzkázat těm "dobrákům" z našeho týmu: Tak vám pěkně děkuji, konečně se vám to povedlo. V zápase s Kdyní jsem rozhodně nepatřil k nejlepším, takže toto vítězství beru jako vtípek mýtských vlků, který mě bude stát něco do kasy.
Vstřelil jste v Kdyni první a zároveň vítězný gól. Přibližte nám, co gólu předcházelo. Vítězné góly byly z mého pohledu až druhý a třetí, které nás trošku uklidnily. A co gólu předcházelo?
Těsně za pokutovým územím byl faulován Petr Bejček. U míče jsme se sešli s Jirkou Hereitem a on se mě zeptal, jestli si věřím a já řekl, že ano. Zbytek příběhu už znáte.
Prozraďte čtenářům, jaký byl zápas v Kdyni? Bylo utkání snadné? Výsledek tomu docela napovídá...
Snadné to rozhodně nebylo. Charakteristická situace pro tento zápas je moment, když jsme odcházeli v poločase do šaten a já zaslechl protihráče, jak si říkají: „Tohle je tým, co vede A. třídu?!“ Musím s nimi souhlasit, první poločas jsme nehráli dobře. Naštěstí jsme si řekli v kabině, že takhle teda ne! A druhý poločas byl o poznání lepší.
Jaká je vaše role v týmu? O branky se hlavně stará Martin Švejda, který je zároveň nejlepším střelcem celé soutěže, ale ani vy střelecky nezaostáváte. Máte na svém kontě dvanáct branek, což vás pasuje na druhé místo v týmovým statistikách.
Moje role v týmu byla dříve střední záložník, který se snažil nabízet pro balon a rozdávat běhavějším spoluhráčům. Nyní ze mě ale trenér udělal nejpomalejšího levého záložníka v kraji. Martina už sice nedoženu (protože on určitě přidá ještě minimálně 10 branek), ale i tak si cením, že mi to tam padá. Můj kamarád Véna Lisý mi říká: „Jak ty to děláš, že hraješ blbě, ale dáváš góly?!“ Odpověď nevím. (úsměv)
Vloni jste nastupoval za plzeňský Petřín a byl jste kmenovým hráčem Spartaku Strašice. Co vás vedlo k přestupu do Mýta?
V Mýtě jsem hrál chvíli před odchodem do Petřína, takže jsem se jen vrátil, protože se mi stýskalo. A hlavně chci být u postupu do krajského přeboru, kam si myslím, že Mýto patří.
Vaše kariéra je hodně bohatá, kde se vám líbilo nejvíc a proč?
Nedávno jsem se díval na is.fotbal passport hráče a musím říct, ještě že to není v papírové formě, to už by byl pěkně těžký šanon, a kde se mi líbilo nejvíc? Je těžké říct jeden klub, ale kdybych přece jen měl jeden tým dát o trošku výš, bylo by to FK Hořovicko. Dali mi jako první šanci v dospělém fotbale a doteď tam mám přátele. Ale pevně věřím, že až se mnou budete dělat rozhovor za pár let, bude to už Mýto.
Na závěr vám položím tradiční pětici otázek, kterou kladu každému vítězi kola. Začnu tím, že se zeptám, v jakém týmu jste udělal první fotbalové krůčky na zeleném pažitu?
První krůčky jsem udělal ve Spartaku Strašice, v mé rodné obci.
Jaký tým je pro vás takzvaným "number one"?
AC Sparta Praha.
Máte nějaký fotbalový moment, který vám nejvíce utkvěl v paměti?
Nevím proč, ale teď se mi vybavila dávná historka když jsem hrál za žáky Viktorie Plzeň. Hráli jsme s Bohemkou a před zápasem mi říká trenér: „Štychy, budeš hrát na Jana Morávka osobku, nesmíš mu dát ani metr. Je to jejich nejlepší hráč. Nepustíš ho ani do střely." Morávek dal v tomto zápase 4 góly. (úsměv)
Co životní sen? Máte nějaký? Pojí se s fotbalem nebo je z jiného soudku?
Můj sen se týká aktuální situace, kdy se budu ženit. Chci být pořád šťastný jako doposud s mojí úžasnou ženou. (usmívá se)
Poslední otázkou je, co si dáte nejraději k jídlu a k pití?
Moc toho nejím. Ani snad nemám nic oblíbeného. Lidé mi říkají, že jím jak nemocný se žaludkem.