Muž kola Jakub Šíma: Poločasová slova trenéra, přetavil ve vítěznou branku
Záložník Nových Hodějovic Jakub Šíma získal nejvíce hlasů v anketě o Muže kola. My vám s ním přinášíme očekávaný rozhovor, který si můžete přečíst níže.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Na úvod gratuluji k výhře, jak v anketě, tak v samotném utkání. Bude vás to něco stát do kasy?
Děkuji. V ceníku tuto položku zatím nemáme, ale nebojím se toho, že ji teď kluci kvůli mně rádi zavedou. (smích)
Jak probíhala v Nových Hodějovicích letní příprava?
V půli července jsme začali s tréninky. Nic přehnaného, klasicky jsme zprvu zapracovali na fyzičce, později jsme si i šáhli na míč, pro III. třídu myslím dostačující. I když je pravda, že já si letní přípravu zpestřil i o individuální tréninky.
Sestoupili jste po třech letech z Okresního přeboru. Budete se chtít zase co nejdřív vrátit zpátky? A jak vlastně hodnotíte tu loňskou sezonu?
Sestup z OP nás rozhodně mrzel, ale co se týká postupu zpět, zůstáváme nohama na zemi. Našim cílem je držet se v horní části tabulky. A případně se pak poprat o zpáteční jízdenku do OP, ale víme, že to nebude jednoduché. Ale abych řekl pravdu, s prvním odehraným je moje motivace bojovat o OP mnohem větší, než před zahájením soutěže. Loňskou sezonu bych nejradši hodil celou za hlavu. Na podzim jsem nehrál, kvůli špatným vazům v kotníku. I tak si kluci vedli ještě slušně. Ale jaro byla jedna velká tragédie. Já se stále trápil po tom vleklém zranění a podobně se trápil i celý tým. Ani jedna výhra za celé jaro je toho jednoznačným důkazem.
Na úvodu jste přivítali Štěpánovice, jak jste se na zápas připravovali? Byla nějaká speciální taktika na soupeře?
V neděli jsem hrál svůj vůbec první zápas ve III. třídě, takže se soupeři žádné zkušenosti nemám. Kluci na tréninku prohodili, že Štěpánovice hrají dost tvrdě, zejména pak na domácím hřišti. Řekli jsme si, že musíme být na míči a být aktivní hned od začátku. Jinak jsme žádnou speciální taktiku nevymýšleli.
Jak vypadalo samotné utkání? Podle komentáře z obou laviček ovlivňoval vítr.
Bylo to přesně tak. Vítr byl opravdu otravný a chvílemi velmi silný. V první půli jsme hráli proti větru a člověk si musel chvíli zvykat, že se centry vzduchem zastaví na půli cesty. Plno našich útoků, i těch soupeřových v druhé půli, vedené vzduchem vítr nekompromisně zastavil. Proto jsme se snažili více kombinovat po zemi. To se nám i dařilo, jen ta kvalita v koncovce tomu chyběla.
Vstřelil jste v utkání vítěznou branku. Popsal byste ji našim čtenářům?
O přestávce mi trenér řekl, že se mám pohybovat více vepředu, doplňovat a podporovat hlavně útok. To jsem činil a tím pádem jsem se v jedné z akcí objevil na soupeřově vápně, přičemž Tomáš Bílků, náš útočník, dostal míč na středu hřiště ještě před vápnem. Navázal na sebe hned 3 soupeřovy hráče a asi i s nutnou dávkou štěstí procedil míč až na mě. Já míč převzal zády k brance s obráncem za sebou. Strčil jsem si míč na pravou nohu, odpoutal se od bránícího hráče, a z otočky jsem ho poslal k tyči po brankařově levé ruce.
V prvním poločase, jste prý jednu tutovku zahodil, kde byla chyba?
Na vápně jsem z leva dostal po zemi míč. Navezl jsem ho do vápna, kde jsem klikou do leva obešel stopera, ale klika byla o pár decimetrů delší než by měla být a svou slabší, levou, nohou jsem už bohužel nestačil střelu umístit mezi tři tyče.
V dalším kole zajíždíte do Trhových Svinů. Ty vloni doma moc body nerozdávaly. Jak vyhlížíte utkání vy?
Jak už jsem řekl, soupeře z této soutěže neznám. To že jsou doma silní, jsem již zaslechl, ale to nic nemění na tom, že já tam pojedu rozhodně vyhrát a urvat tři body, a zbytek našeho týmu to nebude mít jinak. Po tom nezdařeném jaru v OP si každý z nás chce spravit chuť a zas okusit vítězství.
Jaké byly vaše fotbalové začátky?
K fotbalu do oddílu TJ Pedagog mě přivedl spolužák v první třídě základní školy. Byl to malý oddíl čítající jen dvě družstva. Vzpomínám na to rád, byla tam super parta lidí, se kterými se stýkám dodnes. Po asi dvou letech, kdy se oddíl rozpadl, jsem přešel do Čtyráku, kde jsem si zahrál žákovskou ligu a dorosteneckou divizi. To byly také dost zajímavé a pěkné zkušenosti.
Máte vy osobně nějaké fotbalové ambice, kam byste to chtěl dotáhnout?
Mé fotbalové ambice se utišily při příchodu na gymnázium. Tam mi začalo být jasné, že se spíše budu muset věnovat studiu a fotbal zůstane jen jako zábava a koníček. Momentálně na vysoké škole je to s volným časem ještě horší. Možná proto, že na fotbal mám méně a méně času, ve mně zas roste chuť si zahrát nějakou vyšší soutěž a třeba v něm ještě něco dokázat. Když zdraví dá, pár let na to ještě mám. (smích)
Autor: Lukáš Dudek
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.