Hráč 17. kola Michal Rada: Fotbal v zahraničí? Zajímavá zkušenost!

23.03.2017 22:07 Karel Vlasák

V 17. kole soutěže se z další výhry, tentokrát 3:0 nad Veltrusy, radoval lídr tabulky ze Všestud. A jelikož jeho fanouškovská základna je široká, není divu, že se hráčem kola stal zástupce Viktorie - zkušený stoper Michal Rada (38), který k výhře přispěl vstřelenou brankou. V rozhovoru jsme se dotkli jeho zahraniční fotbalové štace a nevynechali jsme samozřejmě ani současné úspěšné období Všestud. Má tento tým na krajskou soutěž? Jak se seběhl Michalův přestup do Všestud? A kdo že jsou vlastně jeho bratři? To se dozvíte na dalších řádcích...

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Gratuluji ke zvolení hráčem kola. Jak se vám hrálo?

Děkuji. Pro nás těžší to bylo trochu trápení. Ze začátku nic moc, vzhledem k dost podmáčenému terénu. Pak se člověk trochu přizpůsobil.

V poločase utkání bylo skóre stále 1:0. Nečekal jste vzhledem k postavení v tabulce trochu jasnější průběh?

Čekal. Vytvořili jsme si gólové šance, ale nějak vázla koncovka. Druhou půli jsme to zlomili a zaslouženě vyhráli.

Uplynulému kolu příliš nepřálo počasí. Jak jste se vy osobně vyrovnal s nepříznivými podmínkami?

Doufal jsem, že u nás nebude pršet a terén bude ideální pro fotbal, což se nestalo. Vyrovnal? Nijak. Říkal jsem si, hlavně vyhrát a snad příště bude terén příznivější.

Mohl byste popsat svůj gól?

Naběhl jsem si na zadní tyč, křikl na Martyho a jeho přesný centr mě našel. Pak už stačilo jen trefit bránu.

Do Všestud jste přestoupil před rokem z nedaleké Nelahozevsi. Jak se to seběhlo?

Po podzimní části mi volal Ivoš Lorenc, jestli nechci jít do Všestud, ale já jsem se chtěl spíš vrátit do Prahy, do známého prostředí. Tam to ale nakonec nevyšlo. Začátkem jarní části jsme si volali ještě jednou, tak jsem to zkusil a jsem rád, že jsem tady.

Pojďme si nyní zpětně projít vaši bohatou fotbalovou kariéru. Kde jste s fotbalem začínal a kdo vás k němu přivedl?

Začínal jsem ve Spartě. Pocházím ze sportovní rodiny, tak samozřejmě rodiče.

Měl jste v mládí ještě jiný oblíbený sport, který s fotbalem soupeřil o první místo?

Ne ne, sport mám všeobecně rád, ale fotbal byl jednička.

Jak jste už říkal, prošel jste mládeží Sparty Praha. Co chybělo k tomu, abychom vás vídali na televizních obrazovkách v ligových zápasech?

Asi víc talentu (smích). Hrál jsem ve Spartě do starších žáků, takže zase tak blízko k tomu nebylo.

Vaši dva bratři to až na obrazovky dotáhli - starší Tomáš hraje za Slovácko a Jakub válí v Mladé Boleslavi. Zahráli jste si někdy spolu v týmu?

Nezahráli. Maximálně o Štědrém dnu nebo na Silvestra, kdy chodíme hrát sranda fotbal.

Jak by vypadal zápas, kdyby se bráchové v současné formě objevili v okresním přeboru v dresu Všestud?

Měli by to těžký, dostat se do základu. Museli by se hodně snažit (smích)! Asi by to bylo zajímavý a pravděpodobně by hodně vyčnívali, ale tohle nejde moc srovnávat.

Vy jste si vyzkoušel také zahraniční angažmá v Rakousku a v Německu. Za jaké týmy a na jaké úrovni jste hrál?

Bylo to zajímavý, člověk poznal něco jiného. Hrál jsem v Německu za DJK Nesslbach, to byla třetí nejnižší soutěž a v Rakousku za Union Ertl, což byla myslím druhá nejnižší.

Dá se fotbalem v nižších zahraničních soutěžích uživit?

Uživit na této úrovni určitě ne. Je to takový příjemný přivýdělek.

V kádru Všestud jste nyní nejzkušenějším hráčem. Jak byste ohodnotil kvalitu týmu? Zvládl by vyšší soutěž?

Nejzkušenější ne, to je Míla Bulvas (úsměv). Je tady mladý, fotbalový tým, který si myslím, že má víc než na okres. Myslím, že by vyšší soutěž po fotbalové stránce zvládnul. Uvidíme, jak se bude dařit dál.

Chtěl byste si vy osobně ještě „na stará kolena“ zahrát krajskou soutěž?

S tímto týmem ano!

V příštím kole zajíždíte na hřiště Hořína. Co od zápasu očekáváte?

Vůbec netuším. Snad zajímavý fotbal a vítězství.

Co pro vás fotbal znamená?

Fotbal hraju a sleduju přes třicet let. Je to můj život, takže hodně!

Děkuji za odpovědi a přeji hodně štěstí do dalších zápasů!

Já děkuji, ať se daří.

Autor: Karel Vlasák