K tomu, abych vychytal nulu, stačí jediné. Aby nehrál spoluhráč Aleš Kroufků, říká s úsměvem Muž kola Ondřej Brůha
Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 10. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Kdo je tím vítězem? Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Ondro, na úvod gratuluji k výhře v naší anketě. Proběhly gratulace od spoluhráčů a okolí? Chtěl byste touto cestou někomu poděkovat?
Děkuji. Moc si toho cením. Zatím mi gratulovali akorát spolužáci a přítelkyně, kterým patří největší poděkování.
Jsi prvním brankářem letošního ročníku, který tuto anketu vyhrál. Zohlední to pokladník při placení pokuty?
O to víc si toho cením. Naštěstí nám to teď s pokladnou lehce vázne. Od té doby, co odešel Dan Hlavatý do Netolic, tak se pokladny nikdo neujal. A já se do toho teď určitě hrnout nebudu.
O víkendu jste zajížděli na hřiště do Vrábče. Domácím se příliš nedařilo, ale všechny doposud získané body uhráli na domácím hřišti. Panovali před zápasem obavy nebo jste si jeli jednoznačně pro tři body?
Tak věděli jsme, že Vrábče umí doma zahrát dobře. My se snažíme pro body jezdit všude, ale každý zápas je jiný. Záleží na tom, jak se sejdeme. Chtěli jsme hlavně chytnout začátek, což se nám povedlo. Po první půli to bylo 0:3 a mohli jsme hrát v klidu. Trochu mě i překvapil výkon Vrábče, čekal jsem od nich přeci jen víc. Ale je pravda, že nám tam po dlouhé době spadlo skoro všechno, na co jsme šáhli. V minulých zápasech jsme hodně šancí pálili.
V zápase jste byl blízko první vychytané nule na podzim, ale nakonec vás jste inkasoval. Ke vší smůle vás překonal spoluhráč Kroufek. Mrzelo vás, že jednoznačná výhra neskončila s čistým kontem, kord když jste dokázal chytit i penaltu?
Tak tohle zamrzí určitě každého brankáře, o to víc, když se vám povede chytit penaltu. Hlavu si z toho nedělám. Pro nás je nejdůležitější, že jsme uhráli 3 body a nenechali si utéct vedoucí Římov. Abych pravdu řekl, tak jsem víc čekal, že mi ten gól dá Honza Pech. Od něho se dá čekat všechno.
V tabulce jste společně s Římove odskočili zbytku týmů. Bude se podle vás rozhodovat právě mezi vámi a Římovem o postupujícím?
To se takhle říct nedá. Pořád jsme teprve v půlce a Lišov i Včelná mají dost kvalitní tým na to, aby nás dotáhli. Římov letos hraje skvěle, má zatím jedinou porážku a bude těžké s ním držet krok, ale doufám, že to zvládneme a z postupu se budeme radovat my.
Na jaře jste naskočil i do zápasů Krajského přeboru, kde hraje váš A tým. Je to pro vás meta, dostat se třeba stabilně mezi tyče vašeho A mužstva?
Určitě bych jednou chtěl vyzkoušet nějakou vyšší soutěž než III. třídu. Ale do Áčka se nehrnu, tam je Šelma (Tomáš Teringl), který chytá fantasticky a je velkou oporou pro A-tým.
Mnoho čtenářů ovšem, ale určitě neví, že jste ještě nedávno byl členem volejbalového Jihostroje. Proč jste se nakonec rozhodl pro fotbal? A co patřilo ve volejbale mezi vaše největší úspěchy?
Volejbal jsem hrál 7 let. Byla to moje poslední sezóna za Juniorský tým a já věděl, že dostat se dál asi nemám šanci. Jednou jsem se na Perštátě opil a podepsal to. S volejbalem jsem toho zažil hodně a nikdy toho nebudu litovat, že jsem dělal zrovna tenhle sport. Jako největší úspěchy beru to, že jsme se dostali se střední školou na mistrovství světa do Portugalska, kde jsme skončili z 32 mužstev šestnáctí. A pak 2 zápasy na lavičce Jihostroje, při Lize Mistrů.
Jaké byly vaše fotbalové začátky?
S fotbalem jsem začínal ve čtyráku, tehdy ještě jako hráč. K fotbalu mě asi přivedl otec, ale nejsem si vůbec jistý. Po nějaké době mě to začalo táhnout do branky, kde jsem ale nevydržel moc dlouho a vrátil se opět do pole. A netrvalo dlouho a do branky jsem se vrátil na dobro. Mimo čtyrák jsem ještě hostoval jeden rok na Hluboké. Pak jsem měl 7 let pauzu od fotbalu. Po 7 letech jsem zakotvil na Rudolfově. Bydlím totiž v Adamově, tak to mám na hřiště do hospody kousek.
Je nějaký fotbalový zážitek, na který nikdy nezapomenete nebo kterého si ceníte?
Pro mě to byl asi zápas s Jankovem. Byl jsem nemocný, vůbec mi tenkrát nebylo dobře. A ještě ke všemu to byla premiéra za Á-tým. Přijela i početná výprava fanoušků Jankova. Pro mě to bylo celkem peklo. Po poločase jsme prohrávali 0:2, ale na konec jsme dokázali srovnat na konečných 2:2. Byl jsem šťastný, protože jsem strašně nechtěl, aby moje premiéra skončila prohrou.
V posledním podzimním zápase vás čeká doma Černý Dub. Co od zápasu očekáváte a čeho se vyvarovat?
Doufám určitě ve výhru. Jestli chceme postoupit, tak musíme vyhrávat všechno. Black Dub určitě nebude lehký soupeř, ale doufám, že nám to tam bude padat, a že nebudeme pálit jednu šanci za druhou, jako tomu bylo ve skoro každém zápase. A taky bych byl rád, kdybych konečně udržel nulu. Tajně doufám, že Aleš Kroufků nebude hrát. (smích)
Autor: Lukáš Dudek
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.