Antoníne, na začátku sezóny Vás hodně přibrzdilo komplikace ohledně trenérské pozice, mohl byste nám situaci přiblížit?
Co se týče trenéra, který odešel ještě rychleji, než vůbec přišel, nechci se k němu nějak více vyjadřovat. Teď máme nového kouče, ten to s námi myslí vážně a zatím to vypadá dobře. A já mu jen přeji, aby se s námi, s takovými kopyty (smích), co nejméně trápil a měl hodně štěstí.
Lom se doposud trápil, v čem byl problém, co bylo potřeba změnit?
Problém je hlavně ve scházení se na zápasy, ale na druhou stranu, je to problém téměř každého manšaftu naší úrovně, takže se na to nechci moc vymlouvat. Každopádně si myslím, že se naše hra do konce sezóny zlepší a začneme sbírat bodíky, kde se dá. S Kostelcem to byla první jiskřička.
Teď jste porazili lídra tabulky, připravovali jste se na zápas nějak speciálně?
Bylo to těžké utkaní,ale dá se říct, že jsme měli vše pod kontrolou, což se v této sezóně doposud často nestávalo.
Teď je potřeba výsledek potvrdit a dostat se do pohody, proti Stříbru to bude ale složité, co myslíte?
Je to tak, doufám, že navážeme na dobrý výkon a body potvrdíme. Na Stříbro jsem se byl podívat v Halži a hrálo zkušeně a zaslouženě vyhrálo, ale každý zápas je jiný.
Antoníne, v kom vidíte letos největšího favorita?
Myslím, že momentálně v naší třídě žádný není, spíš se bojím o sestup Sedliště, zatím tomu vše nasvědčuje.
Jak se cítíte Vy osobně, jste v dobré formě?
Já osobně se momentálně cítím výborně, konečně skončila vedra a začalo moje oblíbené fotbalové počasí, pro mě je teď na hřišti asi největší změnou, že jsem se musel stáhnout ze střední zálohy na pozici stopera, mám z toho takové smíšené pocity, každý fotbalista chce dávat góly a ne stát vzadu, snad nějaké ještě dám, ale už jich asi nebude tolik.
Opět bych se rád zeptal, zda máte pro naše čtenáře nějaký vzkaz?
Děkuji všem za hlasy, ale ten, komu bych touhle cestou chtěl nejvíce poděkovat je můj děda, který mě celý život ve fotbale podporoval, a je to také nejvěrnější fanoušek každého domácího zápasu.
To on Vás přivedl k fotbalu?
Také. Hlavně díky němu hraji v Lomu, i když bydlím v Tachově. Trénoval jsem zde od mala a i proto také všechny lomské hráče dobře znám. Například si vzpomínám na první trénink našeho kanonýra Martina Stece asi v jeho pěti letech, trenýrky měl až u kotníků (smích). Mimochodem, děda je jeden ze zakladatelů našeho hřiště, byl to prý hodně tvrdý obránce (smích).
