Josef Čistecký by se bez rituálů před zápasem neobešel. Sám o sobě říká, že je v tomto směru blázen.

Vzhledem k mé dlouhé fotbal. kariéře, měl bych už být před každým zápasem v klidu, ale já se chovám jako kdybych měl vždy premiéru. Od poloviny týdne se psychicky připravuji na zápas. Sleduji výsledky a zprávy ze zápasu soupeře, hráče, jak se kterému daří a vůbec kompletní statistiku. Den před zápasem už neponocuji a snažím se přes noc dobít energii, abych byl co v nejlepší kondici. V samotný den nedělám žádné fyzicky namáhavé práce. Před odjezdem na zápas trochu relaxuji.

Vše začíná přípravou tašky na fotbal. Musím mít všechny věci jak jsem zvyklí. Pokud v kabině zjistím, že jsem něco zapomněl, je to jako kdyby mě přeběhla přes cestu černá kočka. Na zápas se snažím přijet o něco dřív, než je samotný sraz a celou cestu ve vozidle poslouchám mou oblíbenou hudbu, aby se ve mě začala vařit trochu krev. To pokračuje v kabině při oblékání. Jsem v tomhle takový blázen. Následuje rozcvička s pravidelným postupem a pokud to jde, se stejnými hráči. Pak už se jenom pozdravím s brankou a poprosím ji, aby mě byla nápomocna k dobrému výkonu.

Zápas s Milíčevsí je pro mě samotného vždy velmi těžký. Hraji proti svým kamarádům a bývalým spoluhráčům. Zápas začal ze strany našeho mužstva trochu zakřiknutě. Jako by jsme věděli, že Milíčeves je velmi houževnatý a důrazný tým, s dobrou individuální hrou na balónu. Od prvních minut bylo jasné, že nám nedají nic zadarmo. Prvních dvacet minut byl soupeř více na balónu, náš tým se nedostal k žádné vyložené šanci. Naopak musel hasit spoustu rychlých přechodů na naší bránu. V polovině 1.poločasu se hra vyrovnala a náš tým si vypracoval několik brankových příležitostí, ale bohužel naše útočníky zrazovala koncovka a dobře chytající brankář Milíčevse. Nakonec poločas skončil smírně 0:0. Do II.poločasu náš tým nevstoupil vůbec dobře. Naše hra se uchýlila pouze k odkopávání nebezpečných situací před naší bránou a úplně se vytratila kombinace. Dopřáli jsme soupeři několik přímých kopů v těsné blízkosti pokutového území a to si myslím není úplně dobré. V polovině II. poločasu byl na hřišti jenom jeden tým, který předváděl fotbal.Vzhledem k tomu, že soupeř neproměnil několik slibných gólových příležitostí, dostal také příležitost i náš tým. Hlavně příchodem Honzy Zachovala, který využil své zkušenosti a začal obranu soupeře hodně trápit. Také po jeho akci padl jediný gól zápasu. Závěrem bych uvedl, že nerozhodný výsledek by byl asi spravedlivější, ale spravedlnost bohužel ve fotbale neplatí. Přeji klukům z Milíčevse, aby se už konečně dočkali prvního vítězství, protože si myslím, že to není tým který by měl být na chvostu tabulky.

Asi nejdůležitějším zákrokem v zápase, byl zákrok v polovině II.poločasu, kdy jsem chytil střelu z prostoru malého vápna, po zpětné přihrávce ze strany. Tam se asi lámal chleba, že Milíčeves si všechny body neodveze.

Tak samozřejmě ty nejvyšší. Ale střízlivě řečeno, za umístění do 3.místa by byla spokojenost.

Po pravdě řečeno moc ne, snažím si zatrénovat s dětmi, které trénuji. Já se spíš potřebuji vždycky pořádně rozhýbat. Pak už to jde samo. To je jako jezdit na kole, to se nezapomíná.

Ne, přijde mi, že je tam teď tolik fotbal. osobností, že se nikdy nesednou se stylem hry.

FC Slovan Liberec, to je srdeční záležitost.

To nedokážu vyhodnotit, protože si myslím, že v současné době je ve světě tolik kvalitních fotbalistů, že se do jedné jedenácky nevejdou. Určitě by tam ale neměl chybět Neymar Jr., Messi, Bale, Lewandowski, Ronaldo, Aguero a z brankářů Neuer.