Milane, jaká byla vaše první reakce, když jste se o vítězství dozvěděl?
Asi jsem se u toho usmíval, protože já nikdy nic nevyhrál. Je to opravdu mé první vítězství. Dříve to bylo možná maximálně tak o zakopnutý balon (smích).
Ale jistě vás to bude v klubové kase něco stát…
To je jasné! Již od mé nominace mi kluci říkají, že se budou snažit, abych něco zaplatil a na tréninku mi to nyní ještě tuplem připomenou (smích).
Sledujete náš portál fotbalunas.cz?
Prakticky od začátku. Fotbalových serverů je hodně, ale píšou to samé - jestli Čech udělal chybu, koho vyhodil Murinho a podobně. Ale tohle tady chybělo a podle mě to i spoustu lidí zajímá.
Pojďme k vašemu vítězství. To vám vynesla branka zatím v každém utkání. Jak byste situace popsal ze svého pohledu?
V prvním kole se potkali dva vítězové v B třídě, soupeř také poměrně jasně vyhrál a bylo to poznat. Byli dobří, utkání bylo vyrovnané. Moje branka padla tak, že propadl odražený míč a já ho jen doklep. Takže nic až tak těžkého, ale počítá se (úsměv). Nyní to byla situace prakticky totožná, opět souboj nováčků a znovu velmi těžký zápas. Já se v závěru prosadil z penalty, když míč šel od břevna na čáru, pak zpátky do brankové konstrukce a až poté teprve do sítě.
Předpokládám, že jste se v tu chvíli modlil?
To ano a hodně. A pak jsem ještě hned za oslavu gólu dostal žlutou kartu. Chtěl jsem našim fanouškům ukázat svou vysportovanou postavu, ale rozhodčí pro to neměl pochopení. Takže tento týden mám žlutou kartu a Hráče kola, to bude na finance hodně náročné (smích).
Úvod do soutěže vám vyšel. Předpokládám, že v týmu panuje spokojenost?
Jsou to ovšem pouze dvě kola. Tady v 1 A.třídě je to hodně specifické, že člověk nikdy neví, kolik týmů bude padat, kolik postupovat atd. Myslím si, že nikdo z nás to nepřeceňujeme a jsme nohama na zemi. Ale rádi za to samozřejmě jsme.
S jakými cíli jako mužstvo vstupujete do sezóny?
Nevím, jak to vidí vedení nebo ostatní kluci, protože jsme se o to nijak nebavili. Samozřejmě padaly srandičky, že když jsme postoupili dvakrát za sebou, že uděláme hattrick. Ale pokud mohu mluvit za sebe, tak si to jdeme užít. Musí nás to hlavně bavit, abychom chodili na tréninky úsměvem a hlavně drželi naší skvělou partu, to je lepší než body. Pokud to pak na konci bude stačit na druhé nebo patnácté místo již není tak důležité.
Pojďme přímo k vám, jak jste si našel k fotbalu cestu?
Táta trénoval na Borech tamní Spoje, takže on. Pak jsem se vydal na Košutku, kde už budu kroutit asi čtrnáctou sezonu.
Post jste si držel od začátku stejný?
Pořád. Stoper nebo bek. Chvílemi mi dali i na zálohu, ale zjistili, že neumím kopnout do balonu a jsem alespoň vysoký na hlavičky, tak mě zase rychle vrátili (smích).
Máte fotbalový vzor?
Ani bych neřekl. Ale poslední dobou sledujeme Omara Abdula Rahmana. Není v Evropě příliš známý, ale je výborný a smějeme se, že chceme být jako on (úsměv).