ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - 1.kolo Divize E, 2016-2017 Roman Konečný

Dobrý den, je to určitě zásluha všech známých, co mi poslali svůj hlas a svůj podíl na tom budou mít i spoluhráči, kteří se těší na příspěvek do týmové kasy.

O Vašem portálu jsem se dozvěděl až teď v úterý na tréninku, když na mě někdo z kluků vybafl, že jsem v sestavě. Určitě se mi způsob, jakým svou práci děláte, líbí. Pro mladý kluky jako jsem já to může být i určitá forma motivace a šance jak se zviditelnit.

K fotbalu jsem se dostal tak nějak všeobecně tím, že jsem ještě naštěstí zažil fotbálky na betonovým plácku u nás na vesnici. S „velkým“ fotbalem jsem začínal až ve svých 12 letech v 1. SK Prostějov, kam mě přivedl můj bývalý spoluhráč z malé kopané a zároveň budoucí trenér v žácích a dorostu, Luba Keluc. Už od 11 jsem totiž chytal okresní soutěže mužů v malé kopané, což bylo a asi ještě je neobvyklé, ale těch vazeb, kde přesně jsem začínal, už s tím minifotbalem, tam bylo víc. Zpět k tomu velkému fotbalu. V žácích jsem byl na hostování v Sigmě a pak se vrátil zpět do Prostějova, kde jsem strávil většinu svého dosavadního fotbalového života. Výjimkou byla jen ta Sigma a působení na farmě v FC Boskovice, za což jsem moc rád. Pomohlo mi to s přechodem do mužského fotbalu.

V Kozlovicích na mě zatím působí taková ta nováčkovská euforie. 400 lidí za zápas jsem zažil jen párkrát a tady je to údajně minimum lidí, co sem chodí na každý zápas. Po všech stránkách jsem v Kozlovicích spokojený.

Mám rád všechny sporty, v zimě si zahraji hokej, jindy zase florbal nebo basketbal. Rád bych také využil schopností našeho asistenta trenéra a naučil se pořádně hrát tenis. Výhodou je, že tenisové kurty jsou hned vedle hřiště, tak snad se k tomu dostanu.

Jediný zážitek, který mě momentálně napadne, je situace z utkání s Novými Sady, kdy jsem při boxování centru srazil kolenem našeho obránce Davida Střelce. Chudák to docela odnesl, v obličeji má myslím pár stehů. A to nás ještě čeká týmové focení. :-D

Z mého pohledu to byl zápas specifický už jen tím, že to bylo moje 1. divizní utkání mezi muži. Jsem za tu zkušenost rád a doufám, že jich nasbírám víc. Mám skvělého parťáka Buryho, vedle kterého můžu jen růst a učit se od něj, což je super. V samotném utkání mě překvapila agresivita jak z naší strany, tak ze strany Nových Sadů. Čekal jsem trošku fotbalovější utkání od obou týmů, ale jak řekl náš trenér, byla to bitva o každý metr. A pro nás je jenom dobře, že jsme ho zvládli a máme se od čeho odrazit do dalších kol.

Za vzor jsem měl skoro celý život Čecha, ale teď když už chci sledovat něčí styl, tak se dívám na brankaře, kteří jsou mi výškou blíž než Čech. Podle mě nemůžu mít postavení v bráně jako Čech při různých standartkách apod., když je třeba o 10 cm vyšší. Mým oblíbeným klubem je londýnská Chelsea.

Ty si nechám pro sebe. :-D

I já děkuji.