Josefe, co vás bude vítězství v anketě stát?
Ještě nevím. Ale vzhledem k tomu, že minule to bylo za sud piv, tak to očekávám podobné (úsměv).
Dvanáct branek je opravdu hodně, bude to příští rok ještě lepší?
Já doufám, když se to všechno sejde, tak snad může být.
Co podle vás chybělo, že se nepodařil úspěch i týmový?
Ke konci soutěže jsme měli zraněných asi pět hráčů, tak to to ovlivnilo. Bohužel.
Jak si myslíte, že se nahoře povede Slavii?
Já jsem přesvědčený, mají dostatečně silný kádr. Můžou hrát střed tabulky.
Proti komu se vám v lize hrálo nejlépe a kdo byl pro vás nejnepříjemnějším soupeřem?
Nejhorší jsou Křelovice. Ty nás převálcovaly chutí i fotbalovostí. Naopak Blatnici jsme dali spoustu branek. Ale nevím, jestli jen proto jsou nejoblíbenější (úsměv).
Jak byste se za celou sezónou ohlédl z osobního hlediska?
Na jaře i na podzim to bylo poměrně vyrovnané... Co se týče branek. Pak jsem bohužel chyběl kvůli zranění čtyři zápasy. Již ale naplno trénuji.
Jak se nyní tým připravuje na další sezónu?
Trénujeme u nás v Ledcích. Děláme výběhy a trénujeme na našem umělém hřišti.
Dáváte si nějaké cíle do nové sezóny?
To jsme ještě neřešili. Já bych byl šťastný, kdyby to vyšlo jako teď.
Pojďme přímo k vám. Jak jste si a kdy našel k fotbalu cestu?
Přivedl mě táta asi tak ve čtyřech, v pěti letech. V žáčcích jsem začal v Manětíně, pokračoval přes dorost v Nečtinech a do mužů opět do Manětína. Pak již následovalo hostování v Plasích a nyní jsme zakotvil Ledcích.
Potkáváte se se svými bývalými týmy, berete tyto zápasy nějak více?
Ne, to ne. To vůbec neřeším.
Vyhovuje vám post útočníka?
Určitě. Jsem zde od žáčků, takže jedině ten (úsměv).
Máte svůj fotbalový vzor?
To asi ne, ale když jsem byl mladší, tak se mi líbil styl Thierry Henryho.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho nejen sportovních úspěchů!