Gratuluji k vítězství v naší anketě. Posbíral už jste během své fotbalové kariéry nějaká podobná ocenění?
Já vám především děkuji. Ve své Kariéře jsem dostal jenom jedno ocenění, a to bylo, ještě když jsem hrál v Dolním Dvořišti za žáky (smích), tenkrát jsem vyhrál nejlepšího střelce sezóny z celého okresu.
Do sestavy kola jste se dostal díky svému hattricku v derby s Větřním. Můžete našim čtenářům přiblížit, jaký to byl zápas a jak se vám osobně hrálo?
Tak pro nás to bylo větší derby než s Velešínem, protože jsme oba celky hrající o záchranu a potřebovali jsme tři body. Dá se říct, že tohle byl zápas sezóny. Zápas to byl velmi kvalitní. Diváci možná očekávali, že to utkání bude nic moc, že obě mužstva budou bránit a zápas bude jenom o nakopávání dopředu, ale byl to krásný fotbal, bylo tam hodně kombinací a mnoho gólových příležitostí, jak od nás, tak i od Větřní. Zde musím vyzdvihnout Říháčka (Fandu Říhů) hodně nás podržel. Jelikož mám poslední dobou problémy se zády, tak jsem čekal, že tam budu k ničemu, ale už na rozcvičce jsem se cítil dobře a tušil jsem, že bych se mohl gólově prosadit, ale kdyby mi někdo řekl, že dám hattrick, tak se mu vysměju a řeknu mu, že je na hlavu (smích). Hrálo se mi dobře.
Jak jste vstřelil své branky?
První gól jsem vstřelil do odkryté brány, když mě skvěle našel na zadní tyči Suny (Petr Janura). Druhý gól jsem dal, když Sedli (Tomáš Sedláček) rozehrával z poloviny hřiště standardku, míč letěl na mě a já jsem využil volného místa, které mi klucí z Větřní poskytli ve vápně, zpracoval jsem si míč, otočil se kolem obránce a petelicí pod břevno jsem dal na 2:0. No a třetí gól padl zase po naší standardce, kdy mě Mároš (Fanda Marek) nádherným centrem našel na zadní tyči zcela nebráněného a já jsem překonal hlavou hostujícího brankáře.
Vzpomenete si například na nejhezčí gól, který jste zatím ve své kariéře vstřelil?
Musím se přiznat, že za dorost jsem dal pár krásných gólů (smích), ale nejcennější je pro mě gól, který jsem dal mojí slabší levačkou, kdy jsem vymetl zpoza šestnáctky pavouky teď na jaře při derby s Velešínem.
S Větřním se vám podařilo remizovat, ale ve vaší situaci je bod asi málo. Věříte, že se vám podaří v posledních dvou kolech zachránit?
Ano, máte pravdu, bod je velmi málo, naše smůla je, že neumíme udržet vedení a potom hloupě remizujeme, kdybychom pokaždé vyhráli místo remízy, tak nemáme takové starosti jako teď. Nechci říkat, že věřím, ale přeji si, abychom se zachránili, protože dva pády za dvě sezóny by byla pro Kaplici ostuda, ale uděláme všechno pro to, abychom I. A udrželi.
Je těžké nastupovat do zápasů s vědomím, že je váš tým ohrožen sestupem a musíte bezpodmínečně bodovat. Projevuje se to nějak například na náladě v týmu a působí to nějak i na vás samotného nebo to zkrátka neřešíte?
Ano, je to velmi těžké. Jak jsem říkal, byla by to ostuda pro Kaplici a velké zklamání pro lidi, co se chodí na nás koukat. Já si osobně myslím, že na náladě v týmu se to neprojevuje, možná na nás dorostencích se to projevuje, protože na nás je to teď v A týmu bohužel postavené, když na to nejmenovaní hráči na to kašlou. Tenhle přístup mě moc mrzí. Já poslední dobou nemyslím na nic jiného, než na záchranu.
Můžete našim čtenářům přiblížit svou dosavadní fotbalovou kariéru?
Tak s fotbalem jsem začal od pěti let, kdy mě na hřiště přivedl můj bratr Dalibor. Tehdy jsem začal hrát za starší žáky v Dolním Dvořišti (ano za starší) (smích). Tam jsem hrál do konce starších žáků. Poté jsem měl na výběr, buď jít do dorostu do Kaplice, nebo zůstat a hrát za dospělé, moje volba byla dorost v Kaplici. Šel jsem tam s vědomím toho, že se v Kaplici hodně fotbalově zlepším. Když jsem přišel do dorostu, byl jsem oproti ostatním klukům kopyto, co si kope míč tři metry před sebe (smích), ale nakonec jsem se dostal po dvou letech do A-týmu, který hrál ještě Krajský přebor. Tímto bych chtěl Kaplici poděkovat za bohatou zkušenost s takovou soutěží. Věřím, že tuto soutěž ještě s klukama z dorostu vykopeme.
Jaké máte plány do budoucna, co se fotbalu týče?
Tak 1. Ligu už si nezahraji, s tím jsem se už dávno smířil (smích), ale chtěl bych si kopnout v Divizi, no a pak bych si chtěl, jako skoro každý fotbalista tady v okolí, přivydělávat fotbalem v Rakousku.
Jak byste charakterizoval svou roli v týmu na hřišti, ale i v kabině?
Jelikož jsem mladý a ještě k tomu útočník, tak spoluhráči a lidi chtějí vidět mladého dravce, co se rve a dává góly. Dá se říct, že na mě hodně lidé spoléhají. V kabině si se mnou každý užije hodně srandy (smích), jsem mladej kluk, co se chce bavit za každou cenu, o tom ví své i Suny (Petr Janura) a Sumeček (Milan Románek). Tímto bych tyhle dva chtěl pozvat na turnaj v karetní hře BULKA, oni už budou vědět (smích).
Jak vidíte mistrovství světa ve fotbale? Jste patriot a budete fandit našim, nebo máte jiného favorita?
Tak samozřejmě, že jsem patriot a budu fandit našim. KDO NESKÁČE, NENÍ ČECH!! Ale jako favorita vidím bohužel domácí Francii a Němce.
Jak se chystáte strávit krátkou letní pauzu bez fotbalu? Nějaká dovolená a načerpání sil na novou sezónu?
Žádná dovolená nebude. Krátkou pauzu strávím běháním do kopce a v posilce (smích), jelikož od nové sezóny přecházím z dorosteneckého věku do mužského, tak se na to chci připravit a být v mužích lepší než teď.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů!
Já srdečně děkuji za rozhovor a doufám, že spolu ještě nějaký další uděláme! (smích)