Třebeš je "rodinný klub", ve kterém se každý zná s každým, říká záložník Jakub Zeman

Nám se povedl vstup do utkání, prvních 20 minut jsme byli jasně lepším týmem, ale poté jsme polevili v agresivitě, čehož využil soupeř a převzal otěže utkání. Do druhé půle jsme vstoupili se stejným nasazením jako na začátku utkání, dali jsme do 60. minuty dvě branky a soupeř pak, jak se říká, odpadl a my do konce zápasu přidali ještě dvě branky a další šance neproměnili.

Můj první hattrick v kategorii dospělých, tudíž ano, střelecky nejpovedenější.

To kdybychom věděli, možná už bychom tu smůlu protrhli dříve. Ale přišla zranění, do týmu se pomalu začali zapracovávat noví dorostenci, celkově málo hráčů. Dále to bylo uzpůsobeno i cílem našeho B týmu postoupit do 1.B třídy. Každý zápas odlišná sestava, málo vypracovaných šancí, neklapalo, dá se říct nic.

Ano, Třebeš je takový „rodinný klub“, kde se, dá se říct, každý zná s každým. Je zde vynikající mládežnická základna, pracuje se zde se všemi kategoriemi už od těch nejmenších. Z vlastní zkušenosti musím říct, že je zde skvělá parta a to se pak těžko někam odchází. Ale pár nadějných spoluhráčů z A týmu by za lepším odejít mělo.

Jak už je u nás dobrým zvykem, na podzim se nám daří, sbírají se pravidelně body. Zimní přípravu máme pod vedením kouče „Mourinha“ Mrkvičky vždy pestrou a kvalitní, trénuje se až čtyřikrát týdně. Ale pak přijde jarní část sezóny a jakoby nás někdo očaroval a body sbíráme jen horkotěžko. Posledními dvěma koly si chceme splnit cíl 50ti bodů za sezónu a uhájit čtvrtou příčku, ale nečeká nás vůbec nic lehkého.

Tyto zápasy mají pokaždé náboj. Hořícím máme co vracet, tak doufám, že se před vždy vynikající diváckou kulisou rozloučíme se sezónou vítězstvím. A pak to společně s fanoušky všichni řádně zapijeme.